Naše speleologická skupina byla založena roku 1959 pod názvem Speleologická skupina pro výzkum Plániv (SSPVP). Jak vyplývá z původního názvu, její činnost byla zpočátku orientována na speleogický průzkum jeskyně Plánivy. Po objevu IV. meandrů se ukázalo, že další prolongace na podzemní tok Bílé vody v této lokalitě je nad lidské síly, a proto se hlavní činnost skupiny dále soustředila na otvírky nadějných míst v Hrádském žlebu (za účelem proniknutí a poznání aktívního toku Bílé vody v celé jeho šíři) a Ostrovské plošiny.
plánivská úžina |
Období 1959-1964
Rok 1959 se zapsal do historie jako počátek existence Plánivské speleologické skupiny, když se zformovala skupina lidí, které spojuje myšlenka výzkumu a zmapování jeskynního systému Plánivy. V roce 1962, kdy začíná „éra útoku na Bílou vodu“ bylo v Plánivách dosaženo centrálního průlomu průstupem obtížných 4. meandrů. Postup byl zastaven sifonem Smrti na úrovni podzemních vod. Po tomto neúspěchu se skupina věnuje lezení komínů v Plánivách a začíná s výkopovými pracemi v Křížovém kluku, kde bylo dosaženo hloubky 15 m. V roce 1963 je zahájena stavba první základny - Chaty děsu. Koncem roku začínají výkopové práce v jeskyni 13C, které vyvrcholily (1964) objevem 50 m propasti (Dóm halucinací), a kterým bylo poprvé dosaženo stálého aktivního toku Bílé vody!
původní Chata děsu |
V tomto období Plánivská speleologická skupina podnikla i významné expedice do propasti Barazdaláš ve Slovenském krasu.1. expedice proběhla v roce 1959, kdy byl současně uskutečněn 2. průstup tehdy nejhlubší propastí v Československu (-182 m). Při další expedici v roce 1963 byly objeveny nové prostory v hloubce 190 m. Dílčí objev se podařil i v následujícím roce (Rumovy dómy).
Období 1965-1970
Skupina se intenzivně věnuje průzkumu jeskyně 13C, jelikož další cesta je uzavřena sifony. 5. září 1965 zahynul člen Plánivské skupiny Jiří Šlechta při potápěčském průzkumu 100 m vzdáleného koncového sifonu. Po této události začínají profesionální pracovníci s projektem setřelování stropů sifonů po toku Bílé vody směrem k propasti Macocha (L. Slezák). V dalším období se provádí ve 13C průzkum komínů, v nichž jsou objevena rozsáhlá horní patra. Skupina také provádí otvírkové práce na místních lokalitách (1966 závrt č. 37 - dosažená hloubka 45 m, 1967 závrt Zelená tma). Uspěch se dostavil v roce 1968 objevem Pikové dámy s tehdejší délkou přes 1 km, jediné ledové jeskyně v Moravském krasu.
Stará Amatérská jeskyně - Dóm objevitelů |
Ještě téhož roku začala otvírka Cigánského závrtu se snahou průniku na Bílou vodu pod Ostrovskou plošinou. Výsledkem v tomto roce bylo dosažení prvních volných prostor v hloubce 30 m. Historickým mezníkem se však stal rok 1969, kdy se zde podařilo 18.1. v hloubce 110 m proniknout na aktivní tok Bílé vody a objevit 1,5 km chodeb. Jeskyně dostala název Amatérská a je dnes nejdelším (32,5 km) jeskynním systémem v České republice. 9.8. byl proveden potápěčský průzkum sifonu na konci Povodňové chodby s objevem ještě rozsáhlejšího systému nazvaného Nová Amatérská jeskyně. V roce 1970 pokračuje průzkum Nové Amatérské, s kterým současně probíhá potápěčský trénink s dlouhodobým pobytem v podzemí. 29.8. při náhlé extrémní povodni zahynuli členové Plánivské skupiny Milan Šlechta a Marko Zahradníček v nízkých chodbách za klíčovým Povodňovým sifonem. Toto něštěstí mělo v dalším období negativní dopad na vývoj amatérské speleologie v Moravském krasu. Naší skupině byl znemožněn průzkum této jeskyně na dalších 23 let.
Období 1971-1982
Činnost skupiny je zpočátku poznamenána neštěstím. Úsilí se soustřeďuje v jeskyni Piková dáma především na průzkum středních pater a potápěčské akce za pomocí potápěčský klubů (1973 průstup sifonu mezi Pikovou dámou a Spirálkou), v dalších letech potom na dokumentaci jeskyně a budování nového vchodu. Paralelním pracovištěm je také Řícený závrt na Ostrovské plošině. Během let 1972-77 byla zde vyhloubena 77 m hluboká šachta a práce byly pro technickou náročnost zastaveny. V březnu 1982 je zahájena rekonstrukce zavalené vstupní šachty do jeskyně Spirálka. V tomto roce byly výzkumy korunovány čerpacím pokusem v Trativodné jeskyni. Podařilo se proniknout k hladině V. sifonu v hloubce 37 m.
Piková dáma - propast Studna |
Období 1983-1992
V roce 1983 po zpřístupnění vstupní šachty Spirálky zde zahajuje naše skupina intenzivní průzkum. Po vyčerpání Přítokového sifonu je objevena nová část jeskyně od Discodómu po Dóm 12 prasat s celkovou délkou přes 200 m. Na tento objev navazovala mezinárodní potápěčská akce a proplaváním Belgického sifonu v Dómu 12 prasat byla objevena přes 100 m dlouhá Chodba potápěčů zakončená druhou stranou Macošského sifonu Nové Rasovny. Vyčerpáním Jezírka na dně Ústřední propasti je objeven Bahnitý přítok s délkou 50 m. Všechny objevné akce ve Spirálce v tomto období byly průběžně filmovány. Potápěčské týmy také provádějí průzkum Spirálky (ZO 1-10 Speleoaquanaut Praha) a průstup z jeskyně 13C do Amatérské jeskyně (ZO 1-10 Speleoaquanaut Praha) a do Spirálky (ZO 6-09 Labyrint Brno). V roce 1984 se začíná budovat další výzkumná základna v Ostrově. Ke konci roku se znovu zahajují práce na závrtu č. 37. a ve Spirálce se uskutečňuje vyčerpání celého Pikovko-Spírálkovského sifonu. V roce 1985 při průzkumu nově objevené jeskyně zahynul dlouholetý člen skupiny Pavel Glozar. Ve Spirálce pokračují výzkumné práce a bylo provedeno zabezpečení vchodu. V Pikové dámě byl natočen dokumentární film „Ledová výzdoba“. V závrtu č. 37 bylo dosaženo původní hloubky 45 m. V roce 1986 se činnost soustřeďuje na závrt č. 37. Po výkopových pracech a následným čerpáním I. sifonu zde byla činnost zastavena neúspěšným čerpáním II. sifonu v hloubce 65 m. V dalších letech zde byly prováděny barvící pokusy se zjištěním souvislosti z jeskyní 13C.
Spirálka - řečiště Bílé vody |
V roce 1987 se zahajuje nové a přesnější mapování jeskynního systému Piková dáma - Spirálka. Výkopové práce byly zahájeny v Terrerově závrtu a v Panském klínku, kde byl proveden rozsáhlý barvící pokus (1988). V roce 1989 byl opět vyčerpán sifon mezi Pikovou dámou a Spirálkou a dále v něm čerpán neúspěšně tlakový kanál do hloubky 40 m. Další neúspěšné čerpání se provádělo v jeskyni 13C v přítoku, kde bylo zjištěno barvivo ze závrtu č. 37. V Terrerově závrtu bylo dosaženo sifonu v hloubce 26 m.V Plánivách se uskutečnil barvící pokus. Barvivo bylo lokalizováno ve Spirálce u Dómu u přepadu. V dalších letech probíhají práce zejména v Ostrovské propasti (dosaženo hloubky 37 m), Panském klínku, Terrerově závrtu, Pikové dámě a Spirálce, kde bylo v roce 1991 objeveno vylezením komína v Páteční propasti 70 m chodeb. V roce 1992 byl proplaván a zmapován sifon mezi Spirálkou a 13C (ZO 6-09 Labyrint Brno). Ve Spirálce byl čerpán znovu Belgický sifon s následným zmapováním chodby Potápěčů a vylezením komínů. V dalších částech Spirálky byly objeveny dílčí prostory.
V tomto období proběhly také zahraniční expedice do Francouzských a Švýcarských jeskyní (1988), a na Slovensku (1990,1991).
Období 1993-1998
Plánivské skupině byl po 23 letech opět umožněno pokračovat v průzkumu Amatérské jeskyně společně s dalšími skupinami. Hlavní pozornost byla věnována Bělovodské větvi systému a to hlavně průzkumu komínů. V Půlměsíčním komíně bylo objeveno 150 m dlouhé horní patro s bohatou krápníkovou výzdobou (1994). Další významný objev bylo horní patro (150 m) v komíně nad Písečnou terasou (1996). Od roku 1997 je činnost v Amatérské jeskyni zaměřena na mapovou dokumentaci oblasti Bludiště M. Šlechty (2300 m polygonu) a Krematoria (700 m polygonu) v návaznosti na vydání publikace k 30. výročí objevu Amatérské jeskyně. V Bludišti Milana Šlechty se podařil dílčí objev nových prostor propasťovitého charakteru nazvaného Studny za Meandrem (1998).
Nová Amatérská jeskyně - polosifon v Krematoriu |
Ve Spirálce po vyčerpání Jezírka v roce 1993 byl v Bahnitém přítoku vylezen 40 m vysoký Glozarův komín a za ním objeveno 140 m chodeb. O rok později se akce opakovala, nové prostory byly zmapovány, ale dalšího postupu se nedosáhlo. Určitým mezníkem v historii byl rok 1996, kdy 9.1. vyhořela chata Děsu, která se za dobu své existence (33 let) stala Plánivským symbolem. Činnost skupiny je opět trochu utlumena, ale koncem roku získáváme novou základnu v nedalekém stavení.
Ještě téhož roku zahajujeme průzkum horních pater a komínů v jeskyni 13C. Naše snaha zde vyvrcholila během jara 1997 vylezením 85 m vysokého Břitového komína s objevem 150 m nových prostor s unikátní krápníkovou výzdobou. Na podzim jsou prostory zmapovány, v zimě proběhlo zaměření hlavního tahu 13C teodolitem. V roce 1998 probíhá v jeskyni čištění vodního toku po trhacích pracích z let 1965-70.
Skupina se také intenzivně věnovala pořádání expedic a sportovních akcí. Byly to zejména akce na Slovensku (1993,94,96,97,98), ve Francii (1996), ve Slovinsku (1998). Významné byly expedice v Polských tatrách (Nad kotlinami -741 m - 1994,95 a Sněžná studna - 1995). Expedičním vyvrcholením zatím byl průstup propastí P35 Bleikogelhohle v rakouském Tennengebirge na straré dno (-1011 m). Z významných sportovních akcí se skupina podílela na přípravě Velkého traverzu (847 m, Slovenský kras 1997) a Labského traverzu (953 m, Labské pískovce 1998).
V prosinci '98 skupina vydala publikaci "Jeskynní systém Piková dáma - Spirálka" ke 40. výročí objevu tohoto systému.
Období 1999-2001
V jeskyni Nová Amatérská probíhalo dokončení dokumentačnchí prací v Krematoriu a v Bludišti Milana Šlechty. Na jejich základě byly zhotoveny mapy v měřítku 1:200 obou celků (1999, 2000). Tradičně jsme se soustředili také na průzkum komínů, a to zejména v Bludišti a v Dómu zemních pyramid. Zde byla zkoumána mohutná puklina ve stropě dómu (komín Akrobatů). Z množství prozkoumaných šachet a komínků se podařil objev horizontálního patra délky 30 m ve výšce 42 m (1999-2001). Z další činnosti v Amatérské jeskyni uveďme objev prostor protékaných aktivním tokem ve Studni v Třístovkové chodbě v Bludišti (30 m, 2000) a objev Hiko chodby ve Vodovodu také v Bludišti (35 m, 2001).
vyčerpaný sifon mezi Pikovou dámou a Spirálkou |
V jeskyni 13C bylo hlavní činností čištění řečiště Bílé vody od nebezpečného odpadu, jeho transport na povrch a likvidace (1999). V patrech U Barevné kaskády bylo v jednom z komínů učiněn objev krátkých horizontálních chodeb (1999-2000). V rámci revize hlavního polygonu bylo navázáno na měřičské práce z roku 1997 a ty byly dokončeny (2000). V jeskynním systému Piková dáma - Spirálka byl proveden čerpací pokus sifonu mezi oběma jeskyněmi (1999). Během čerpání byly v Kalvárii prováděny prolongační práce v úžině Střelců na dně Šedé propasti s cílem proniknout do nižších částí systému. Bylo postoupeno celkem 4 m daleko, ale volných prostor nebylo dosaženo. V návaznosti na čerpací pokus P-S sifonu bylo provedeno čerpání sifonu pod Žebřem. Za ním byly objeveny volné prostory, převážně vyplněné hlinitými sedimenty, směřující ke Kapli zakončené dómkem. V roce 2001 byl znovu čerpán P-S sifon v souvislosti s čerpáním sifonu v Trativodné chodbě Staré rasovny, kde byl čerpán I. až IV. sifon bez dalšího postupu. V jeskyni v Panském klínku byly obnoveny výkopové práce v zadních partiích, zatím bez objevu volných prostor (1999-2001). Skupina se podílela také na pracovních akcích v Novém Lopači.
Z expediční činnosti jmenujme expedice do Julských Alp (C11 -650 m (1999), Vrtiglavica -643 m, Skalarjevo Brezno -911m, Črnělsko Brezno -1198 m (2000), Postojenský kras (2001)). Členové se také podíleli na průzkumu planiny Možnica v rámci programu Kóty 1000. V roce 2001 byla podniknuta exkurze do termálního krasu v Budapešti. Na Slovensku byly uskutečněny exkurze do Stratenské jeskyně a jeskyně Psí diery ve Slovenském ráji (1999) a na Ohniště v Nízkých Tatrách (2000), kde byla provedena i výzkumná činnost (2001).
propast C11 (-662 m) na planině Možnica ve Slovinsku |
Skupina se podílela na organizaci a realizaci 4. mezinárodního setkání speleologů v Moravském Krasu a 2. národního speleologického kongresu (1999). Členové se zúčastnili natáčení dokumentu „Osudové okamžiky“ Českou televizí, týkající se tragédie z r. 1970 v Amatérské jeskyni (2001).
V lednu 2000 vyšla publikace "Amatérská jeskyně - 30. let od objevu největšího jeskynního systému v ČR", na jejímž vydání se skupina podílela.
|
![Jeskynní systém Řeky - prezentace [9MB - PowerPoint]](cztxt/aktualne/jeskynni_system_reky.jpg)
