V listopadu jsme využili státního svátku k přípravné akci do Kačne jamy. Prioritním cílem se stala výměna navigačního sloupu u vrátku. Druhým cílem bylo lezení nadějného koutu v čerstvých objevech Nebesáku a třetí cíl byl v Zahodnim rovu, návštěva Vodného brezna s případným revizním ponorem.
První auto s vlekem vyrazilo ve složení Pavel Kubálek (Pavel 1), Jirka Feix, Filip Chalupka a já ve středu večer. Doma zůstali Terka a Jirka Žiak, který si doléčoval nachlazení. Jirka Feix dojel s přivázaným sloupem, který nechal vyrobit a pozinkovat. Do kempu u Divašky jamy jsme dorazili po druhé hodně v noci. Noc byla chladná a tak se hodilo teplé spodní prádlo přítele Jagera.
K jeskyni jsme se odebrali až v pozdním dopoledni, protože se protáhly přípravné práce na parkovišti. Po odstrojení ocelových úchytných lanek z dřevěného sloupu, nastalo poslední loučení s naším akátovým kamárádem od Kocoura, který nám tolik let věrně sloužil.
Fikli jsme ho v místě kotvení vazáku a jak se ukázalo na zubech pily, něco z vrutů uvnitř ještě zůstalo.
Ačkoliv byl již po obvodě dosti nahnilý, vevnitř byl ještě řádně houževnatý a aku pilu docela potrápil.
Vzhledem k prokotvení sloupu do dřevěného plata jsme vymysleli, že nový kovový sloup nakotvíme zprava do betonové kostky. Nejdříve jsme sloup chytli expanzními kotvami, následně provrtali skrz sloup díry do betonu, do kterých jsme aplikovali Čírovu chemickou kotvu a po zpětném nasazení do úchytů expanzek se do čerstvé chemie zapustily závitové tyče, které se po vytvrdnutí lepidla, dotáhly matkami.
Dojel nás pozdravit Borut a Jaka, kteří se šli podívat k Vítkovu dihalniku. S instalací sloupu probíhala paralelně příprava nerezových lan na parkovišti, ale vzhledem k pokročilé době jsme jejich instalaci odložili na pátek.
Kolem půl třetí dorazili do tábora Pavel Chaloupský (Pavel 2) a nový člen Kačma týmu Milan Musil. Dopoledne jsme se nachystali k díře. Nejdříve jsme se věnovali instalaci nerezových lan, jejichž zprovoznění podmiňovalo instalaci a funkčnost vrátku.
Já s Jirkou jsme zůstali na povrchu předělávat horní uchycení sloupu na nová nerezová lana.
Po setmění následovalo odříznutí traverz, o které se doposud zachycovaly všechny vytažené bágly. O tuto kratochvíli budeme odteď ochuzení. Jupí. Mezitím kolem 13té hodiny se Pavel 1 vydal následován Filipem vystrojovat díru. Pavel 2, Milan a Borut za nima zalezli s hodinovým odstupem a šli společně prozkoumávat Nebeský rov. Lezením okna s výzdobou se našlo pár metrů, ale nic zásadního se nekonalo. Borut v jeskyni udělal pár krásných fotek a kolem 21.00 vylezl nahoru.
Foto: Borut Lozej - Zahodni rov (Západní chodba)
Foto: Borut Lozej - Vzhodni rov (Východní chodba)
Ostatní chlapy šli v Zahodnim rovu vystrojit Vodno brezno. Dvě docela pěkné propasti s výzdobou se v hloubce 40 m noří do zablácené Unheimliche hohle. Bylo to jako vzpomínka na Dóm u Dvanácti prasat u nás doma ve Spirálce😊 Cestou je ve stěnách pár oken, které by snad někdy šly pokořit, ale asi jen bez návštěvy spodní bahnimánie. Po cestě se naštěstí člověk osvěží v silném skapu, který se dole sbírá do malého potůčku, který odtéká do odtokového sifonu s významným výskytem Macarátů jeskynních. Pavel si zde vyhlédl místečko na převlékání a naplánoval na zítřek ponor. Bohužel si nějak uvědomil, že zítřek bude již za pár minut. A tak se i stalo, že naši kluci vyfárali z jeskyně až někdy v krutě mrazivé noci, vytáhli si jednu várku osobních věcí nahoru a do kempu dorazili kolem třetí hodiny ranní. Ani netušili, že já s Jirkou jsme si večer hráli v kempu na kováře a vykovali jsme nádhernou objímku na dokotvení sloupu.
Ráno jsem neměl to srdce ty lenochy budit a tak se vstávalo až někdy po deváté hodině, když nízké podzimní sluníčko trochu rozehřálo bílou jinovatku v okolí stanů. Byla sobota dopoledne a bylo jasné, že se musí vyrazit i na dobrovolně povinný nákup slovinských dobrot do Sežany. Než se vše zařídilo bylo 14 hodin a to už i Pavel naznal, že to potápění nemá smysl rozjíždět a odložil to na příště. Zalezli jsme někdy v 15.00 ve složení já, Pavel 1 a Pavel 2. Jirka, Filip a Milan si vzali na starosti instalaci ocelového lana kolem betonu a kotvení sloupu vykovanou objímkou. Dole jsme chvilu pošontali ve Východní chodbě, kde jsme mohli poprvé v životě vidět vodu v podlahových kaskádách a za rohem jsme koukli termokamerou do koutu, který směřuje na konec Nebesáku. Bohužel nic.
Pak jsme se přesunuli do Západní chodby. Celý Zahodni rov je zajímavý svou poměrně vysokou teplotou, která nasvědčuje propojení s Rekou. Zatímco ve Vstupní propasti je okolo 5ti stupňů, za „přepážkou“ je hned 11 stupňů. Doufali jsme, že se nám pomocí termokamery podaří najít nějaký zajímavý zdroj průvanu, ale ani v hlavní chodbě, ani v odbočkách, natož na dně Vodného brezna, kde jsme v tom blátě taky nic neobjevili. Odstojili jsme Vodno brezno. Prolezli jsme všechny odbočky zakreslené do historických map z roku 1895, ale většina z nich byla zatopena vodou, což nesvědčí o nějakém nadějném propojení s cestou na Reku.
Ve 21.00 jsme začali stoupat vzhůru a odstrojovat Vstupní propast. Dole a na mostku jsme nainstalovali Filipovy datalogery teploty. Pavel 2 zavolal klukům do kempu a Ti ochotně přijeli na pomoc ve 23.00 a společně jsme tak vytáhli lana a batohy ze spodu. V kempu jsme pak poseděli u ohýnku, popili řádně chlazené pivo, které jsme si u ohně paradoxně ohřívali a kolem jedné hodiny jsme šli spat, protože bylo jasné, že musíme brzo vstávat. Program byl nabitý.
Vzbudil jsem lenochy v 8.00. V 10.00 za nama dorazili Jaka, Matevž, Tjaša a jejich malý synek. V 10.15 jsme opustili kemp a jeli ke Kačmě odstrojit vrátek a dotáhnout matky.
V 11.00 jsme přejeli do Gorenje při Divači, převlíkli se do overalů a šli s Jakou k Vítkovu dihalniku, podívat se na jeho dílo, kde se snaží kopat levostrannou vodorovnou chodbu naproti silnému průvanu. Teď po deštích to tam bylo bohužel hodně rozblácené, ale průvan byl cítit solidní i za normálních podmínek. Když nastoupává povodeň, tak je tady skutečný fukéř!
Poslali jsme kluky s vrátkem do klubu a vyhodit odpad k nádraží. Jaka, Pavel 1, já, Matevž a Tjaša jsme přejeli kousek za Povir do vesničky Plešivica. Na místě jsme potkali starého dobrého kamaráda Mihu Bernetiče, který mi byl spolu s Matejem a Kristjanem na svatbě. Právě Miha před pár lety natočil zvláštní jev. Na místní louce se po deštích vytvořilo mělké jezero vody, ale právě někde dole v podzemí nastoupávala Reka a začala vytlačovat zespodu vzduch. To způsobilo efekt vířivky (slovinsky Jacuzzi).
Ve vodě se vařili spousty bublin vzduchu a nebylo to ojedinělé místo….. ve světle toho, že tímto směrem zřejmě půjdou příští rok v létě naši potapěči, tak teď aspoň víme o zajímavé soustavě dihalniků, které nejsou někde vysoko na kopci. Nejsou pod vydlážděným dvorem a nejsou na dně propadu či závrtu. Toto místo má jedinou nevýhodu, že je na upravené louce a není někde bokem ve křoví. S Pavlem jsme se ale již domlouvali, že jakmile uhodí mrazy, tak sem vyrazíme s termokamerou a třeba se nám něco podaří lokalizovat. Každopádně je to lokalita vzdálená asi 50 m od auta, takže to asi pustí, protože přece nebudeme vláčet krámy do jeskyně někam daleko😊
členové expedice zleva: Filip Chalupka, Milan Musil, Pavel Chaloupský, Jirka Feix, Tomáš Roth a Pavel Kubálek
Závěrem lze zhodnotit, že letošní podzimní akce byla maximálně úspěšná, protože jsme připravili vrátek na přípravnou a letní akci a o to šlo především. Zbývající činnosti byly spíš na protažení, abychom potrénovali.
Foto: Rocková kapela Lamky na tripu
Za půjčení termokamery děkujeme Krbovi od nás ze skupiny.
Za materiální podporu děkuji všem, kteří věnovali část svých věcí do společného materiálu a nebo přímo vzali nebo půjčili sebou svůj vercajk. Speciální poděkování patří Jirkovi Feixovi, protože nechal vyrobit u kamaráda ocelový sloup a tím tak zvýšil náš Kačmácký standard zase o level výše. Teď už zbývá jen ta motorizace vrátku😊
Za poskytnuté zázemí v kempu u Divašky jamy děkujeme našim kamarádům z Jamarského družstva Gregora Žiberny z Divače! HVALA LEPA!
Děkujeme Borutovi za pomoc s organizací a Jakovi, Matevžovi a Tjaše za milou společnost.
Poděkování za fotky patří Borutovi Lozejovi a Pavlu Kubálkovi.
Pavlovi fotodokumentační fotky zde:
https://www.rajce.idnes.cz/kelabuk/album/kacna-jama-2023-iii
|
![Jeskynní systém Řeky - prezentace [9MB - PowerPoint]](cztxt/aktualne/jeskynni_system_reky.jpg)
