Na začátku letních prázdnin jsme tradičně vyrazili do Slovinska na mezinárodní expedici Kačna jama.
Hlavním cílem akce bylo ověření optimalizace transportní trasy, zasvěcení nových nadějných členů do spletitosti chodeb Kačne jamy a také návštěva nejnebezpečnější chodby jeskyně – Ozkého rovu, kde se ztrácí aktiv Reky do závalu Lojzov podor. Nečekaným bonusem však byl objev Nebeského koridoru, ale o tom až dále.
Mezi prvními členy, kteří vyrazili již ve čtvrtek do Slovinska vystrojovat vstupní propast (-180 m) a osazovat vrátek byli Pavel Kubálek, Filip Chalupka, Jirka Žiak, Jirka Feix a Lucka s Natálkou Feixovi. Při prvním pátečním spouštění nálože báglů se ukázalo, že se dubový sloup lanovky již blíží své životnosti - vytrhnul se z něho důležitý vazák. Naštěstí si s tím kluci poradili lépe než MacGyver a první trojice mohla zalízt v pátek odpoledne do Kačmy s první várkou pinglů, kterou dovláčeli až do bivaku, kde rozbalili ležení a nainstalovali Cavelink.
Během pátku až sobotního rána dorazilo úctyhodné množství lidí, jak z Čech, Moravy, Maďarska, ale i Marvin z Německa.
V sobotu 1.7. se většina členů vydala dolů do jeskyně. Na povrchu zůstali Feixovi, Zdenička Pavková, Kocour, Marvin a já, kteří natáhli v lese anténu a zprovoznili povrchovou stanici Cavelinku. Do lesíku u Divače se nám bohužel začínají zakusovat stavby okolních domků a tak je naše skryté místo již více profláklé. Když jsme se vyloupli z lesa do náručí majitelů parcely, tak nás naštěstí nepraštili motykou do obočí. Stačili jsme slušně pozdravit a hned jsem jím svojí perfektní českou slovinštinou vysvětlil, že nejsme homelesáci, ale jamari z Češke co raziskují Kačnu jamu a bylo vše v pohůdce. Zajeli jsme oslavit úspěšný start expedice do Koziny na zmrzku.
Dole v dole se pak odehrával každoroční tradiční pochod robotů do bivaku, protože bylo zapotřebí do jeskyně natahat celkem 10 člunů a další vystrojování a pochopitelně nespočet osobních krámů. Pavel, Filip a Jirka Ž šli vystrojovat Saturn a posléze i Brzice (peřeje) na Rece. Koncové jezero Spodniho rovu bylo bohužel vyschlé a stala se z něj bahenní past. Proto se šlo přes ocelové lanové traverzy skrz menší chodbičku ústící na balkonek 8 m nad Reku a odtud po žebříku dolů na balvan a dále přes další kluzké potvory až na megaplacák Přístaviště. Vše zakončili plavbou po Penastu jezeru a u Slepiče to otočili. Do Přístavu mezitím dorazila většina nových členů a společně nafoukli čluny určené do Chodby deseti jezer.
Po návratu do bivaku následovala čilá komunikace přes CL. Předpověď na několik dní dopředu nebyla příznivá. Neděle byla prakticky jediným dnem bez deště. Padlo rozhodnutí pro nedělní útok na všech frontách zároveň.
V neděli 2.7. ráno vyrazil útočný tým mlaďochů: Luboš Trtílek, Pavel Chaloupský, Honza Michl, Martin Hóta v doprovodu Kačmáckých matadorů Jirky Štěpánka a Honzy Enčeva směr Cimrmanova dvorana. Maďarský tým ve složení Erik, Gábor a Süsü vystrojili cestu za Labirintem a u Slabetova jezera se otočili. Zbytek Maďarů se dostal za Labirint a v Petkovškově rovu se otočili. Pokračoval jen český tým. Cestou otestovali vodní zkratku mezi Slabetovým jezerem a Cimrmanovou chodbou. Po částečném vyklizení klád to šlo proplavat, ale druhá úžina je spíš menší tunýlek a příště bude lepší plavbu vystrojit přikotveným provazem, aby se za něho dalo přitahovat. Bez ploutví to moc nejde a tahat je sem jen kvůli tomuto úseku se nevyplatí. Přes první sifon do Chodby za zrcadlem probublali všichni s jednou 6l flaškou s automatikou a došli až k druhému sifonu, kde revizně vylezli do okna v bočním dómku a vyhodnotili, že to tudy dál určitě nebude pokračovat. Jediná cesta je tak pořád skrz hlavní 2. sifon.
Pavel Kubálek, Filip Chalupka a Radim Kratochvíl vyrazili do obávaného Ozkého rovu, kde zatím bylo jen pár lidí a z našeho týmu kdysi dávno maďarské mapovací družstvo. Mapa však v koncových partiích nebyla dobře čitelná, a tak kluci přemapovali koncové prostory a udělali fotodokumentaci koncových částí pod závalem Lojzov podor. Konstatovali, že se jedná o sedimenty dosti zanesenou chodbu, která je lokálně tak úzká, že její zatopené části lze proplout jen na nafukovací kánoi. Pro exkurzi jsme vybrali jedno z nejsušších období, kdy teklo v do Škocjanských jam cca 200 l/s, ale i přes to zde byla spousta jezer a odtokových puklin plných dřeva a odpadu. Chlapy zde nafotili pár dokumentačních fotek a shledali, že se tudy cesta dál hledat nedá.
Shora se do jeskyně spustili Kocour, Marvin, Jirka Feix a já a společně jsme se pak nahmatali pozdě večer v bivaku, tak jak se postupně všichni vraceli ze zadních částí. Na další den však byla předpověď špatná. Odpoledne mělo začít vydatně pršet. Rozhodli jsme se vyklidit co nejrychleji spodní patro, abychom zbytečně neriskovali.
V pondělí 3.7. se tedy dolů vypravili Kocour, Marvin, Filip, Jirka Feix, Jirka Žiak a já. Celkem rychle jsme dorazili ke Slabetovu jezeru a poslali na něj v neoprenech Filipa a Marvina, ať se podívají co nejdál k prvnímu sifonu, kde byla ponechána flaška s automatikou. Na proplavání sifonu nebyl čas, a tak na druhé straně zůstal cvaknutý lepený Lidl člun a speleovak s pumpičkou. Snad se někdy shledáme amígos. Skrz sifon zůstalo vystrojené lano a zelená komunikační hadice. Zbytek byl odstrojen. Člun z Cimrmana sbalen a vše protaženo přes úžinu na Slabetovo jezero a posléze nahoru do Petkovškovy chodby. Tomáš, Jirka a Jirka mezitím navštívili Lojzov podor, kde zmapovali pod lezeným komínem (+80 m) odbočku s propastí (- 20 m). Měli jsme v plánu zmapovat i tzv. Dřevěnou chodbu, ale výlez do ní z posledního Mračna jezera byl zablácený a riskantní. A tak jsme se rozhodli o to dřív vrátit za borcama a pomoct jim s transportem člunů od Slabetova jezera. Po definitivním návratu do přístavu v Labirintu jsme se potkali s Maďarama – Erikem, Ábelem, Domim a Gáborem, kteří nám přijeli naproti a taky s Pavlem, Pavlem a Lubošem co přijeli na žluté kánoi. Pavel Chaloupský nás informoval o prolezení Dřevěné chodby, do které se dá pohodlně dostat z předposledního Černého jezera. Chodba je zhruba 100 m dlouhá, ale místy dost úzká. Mapování tudíž proběhne až příště.
Společně jsme se vrátili před Reku na Peřeje, kde jsme se potkali se zbytkem výpravy, tudíž nás bylo dole na megašutru v jednu chvíli až 24.
Balit a umývat čluny v tomto počtu byl celkem laláč. Neustále jsme kontrolovali vodu, ale stále jí teklo až příliš málo. Postupně jsme vyfárali do bivaku a sklonili se před neuvěřitelnou výdrží a silou všech Maďarek, které odvedly skvělou práci. Následovala drobná noční párty.
Mezitím na povrchu do tábora dorazil Sebo a jeho kluci Oliver a Nikolas Kovačičovi.
V úterý 4.7. dopoledne se nabalili Maďaři, Kladeňácí a Jirka Feix, aby vyfárali nahoru. Za odměnu jsme jim nabalili značnou část materiálu, aby ukázali, že si nenosí sebou svaly jen tak pro nic za nic.
Dole zbylo menší devítičlenné družstvo ve složení: Kocour, Pavel, Pavel, Jirka, Filip, Luboš, Marvin, Radim a já. Za odměnu jsme si udělali exkurzi na přítokovou část Reky s tím, že budeme pozorovat nastupování povodně. Na Rece jsme však zjistili, že jí teče opět hrozně málo.
Došli jsme až pod vodopád
a někteří až ke Krokodýlům a stále teklo proklatě málo vody. Cestou zpět jsme prosvítili komín za Ogabným jezerem, který vylezli na podzim roku 2021 Jirka Štěpánek s Pepou Lukešem a nechali tam lano pro zmapování.
Ve středu 5.7. jsme se vydali k Saturnu, abychom rozšířili vstup do minule objevené plazivky. Jako nejodvážnější se ukázal Luboš, který se odhodlal vlézt dovnitř, aby tam naklikal polygon cca 20 m dlouhé plazivky. Vrátil se s tím, že by to možná ještě někam šlo, ale je to bez průvanu a velmi úzké.
Tomáš s Radimem a Marvinem mezitím doměřili propojení přes historické okno (Marušičev prehod), kterým byl objeven Logaški rov. Konstatovali jsme, že to byla opět souhra náhod, kdy by stačilo původním objevitelům na konci 19. století v tomto koutě chodby opřít 6 m žebříku do nenápadného koutu, ve kterém byla za kulisou menší chodba s výrazným průvanem. Poučení pro všechny lezce – neodsuzujte dopředu prosvícené vršky komínů, že nikam nevedou, aniž byste tam dolezli. Většinou někam vedou….některé však i přes to jen do pr….
Následovalo balení, vylehčování flašek vypuštěním vzduchu,
cesta pod Vstupní propast s transportem zbytku materiálu a zbytků pytlů s odpadem.
Proběhla návštěva Zahodniho rovu za odměnu
a z ní se odpojili Kocour, Marvin a já směr povrch. Ostatní pokračovali do Vodného brezna, kde bylo spatřeno velké množství macarátů. Sifon na dně propasti se zdá být dosti prostorný a vyzývá k reviznímu ponoru. Spodní část propasti však byla dost zabahněná, a to zkazilo dojem z jinak velice pěkné exkurze. Cestou bylo spatřeno zajímavé okno, kam by stálo zato příště vylézt.
Odpoledne dorazili do kempu Vlastík Káňa s kolegou biologem Martinem Zavřelem, Jindra Pernica, Ivča a Ninuška, Dejv Strouhal, Ivča Kosíková a Eriček. Odteď bylo již v kempu dětí jako smetí, a to je dobře:-)
Ve čtvrtek 6.7. ráno jsme se nestačili divit. Marvin se z ranního výletu vrátil s autem plným kroasanů, buchtiček a jiných dobrot z Itálie.
Všem tím bohužel vyzradil tajemství, které se mi dařilo nevyzradit 20 let a to, že 8 km od kempu se nachází plně vybavená italská vesnička Bazovica včetně 2 pizzérií a pekárnou/cukrárnou plnou dobrot. No tak jsme mu to za trest všechno snědli a poslali Dejva a Jindru do jamy za ostatníma.
Pomohli odtahat ostatním z bivaku pod Vstupní propast pár PKček a pak dole pod propastí zapli Kopení a udělali pořádný kus práce. Dokopali se až na šutry pod stěnou, které jsou patrně vidět z druhé strany za úžinou z Propástky u kola. Příště tedy vezmeme pajsry, prokopnem to skrz a můžeme začít těžit šutry ze dna propástky vstříc průvanu a jistě zajímavému objevu!
Mezitím začali Jirka Ž, Pavel Ch, Luboš a Radim stoupat vzhůru. Dole zůstal Filip a Pavel K, kteří začali lézt severní stěnu Vstupní dvorany s cílem dosáhnout okna viditelného nad stropem Východní chodby. Pavel K a Filip to dolezli do půlky a pak už vylezli ven z jamy, aby nás stihli u večerního ohýnku. Po šesti dnech a šesti nocích v bivaku...se jim ven moc nechtělo, ale museli. Během krásné letní bouřky jsme jim odpoledne vytáhli ven spacáky:-) Ven byly vytaženy i všechny pytle s posbíraným odpadem.
|
![Jeskynní systém Řeky - prezentace [9MB - PowerPoint]](cztxt/aktualne/jeskynni_system_reky.jpg)
