Plánivy.CZ - stránky ZO ČSS 6-19 Plánivy

English version

Doporučujeme

Jeskynní systém Řeky - prezentace [9MB - PowerPoint]

Plánivy.CZ - Kačna jama 2010 on-line

Zhodnocení posledního týdne a resume
27.08.2010 - FanTomáš

Mezinárodní expedice Kačna jama 2010 nám právě skončila a mě nezbývá než zrekapitulovat události posledního, třetího týdne a nakonec udělat nějaké resume.

Útočné družstvo ve složení Tomáš Prokeš, Jirka Štěpánek a Ivo Peřina se vydalo v neděli za Reku s cílem proniknout tlakovým odtokovým kanálem pod závalem Lojzov podor, kde se nachází značná spousta naakumulovaného dřeva a odpadků a je zde tudíž šance nalézt další volné pokračování, které by nevedlo skrz zával, ale do nějakého odtoku na Reku . Kluci byli vyzbrojeni i motorovou pilou, pro případ nutnosti. Nakonec ji však nemuseli použít. Všechny překážky se podařilo rozebrat a oni tak pronikli až ke škrtícímu místu ucpanému sedimenty. Po chvilce hrabání se jim podařilo vytvořit úzký průlez odkud foukal studený průvan. Po několika dalších metrech volné svažující se chodby se ocitli u místa, kde se chodba rozbila do četných puklin, které však neskýtali šanci na další snadný průnik. Proto zde ukončili výzkum. Do jeskyně mezitím zalezlo silné Plzeňské družstvo ve složení Míla a Hanka Polívkovi, Kocour a Norbert Weber. Ráno se pak rozloučili s Tomášem, Jirkou a Hankou, kteří odnesli pod vstupní propast dávku materiálu. V jeskyni zůstal Míla, Kocour, Ivo a Norbert, kteří si vzali za svůj heroický plán, vynést zbytek materiálu ven z jeskyně. U Reky jim pomohli s potápěčskou výbavou zdatní Prostějováci, kteří se cítili natolik silní, že po cestě přemluvili Vláďu Liptáka, aby jim předvedl kaňoningový skok do Ponvice a poslali ho i s Klárou ven do zotavovny. Sami pak vylezli v noci a za pomoci Franciho (držitele pobytového rekordu v počtu 18 dní) vše vytahali na povrch. Plzeňská čtyřka se opět vrátila do třetího bivaku, aby ho ráno zrušila a vše přemístila do bivaku druhého. Odtud vše postupně až do středy putovalo až pod vstupní propast. Bohužel díky nějaké chybě v komunikaci dojeli Poláci o den později než se původně předpokládalo a tak pomohli klukům alespoň s taháním materiálu ven ze vstupní propasti. Na tomto místě se sluší smeknout klobouk nad všemi, kteří se podíleli na transportu materiálu, protože to byl opravdu nadlidský výkon.

Na závěr mi dovolte stručnou rekapitulaci všech letošních dosažených výsledků výzkumu Kačne jamy:

1) byl dolezen komín (obrovská puklina) nad Lojzovým podorem do celkové výšky 85 m s dosažením menších, spíše zařícených prostor cca 30 m vertikálně vzdálených od nejspodnějšího místa jeskyně v Bukovniku. Další rozdíl však tvoří horizontální odchylka, čili pod povrchem planiny jsme cca 140 m a to je na propojení nereálné. Samotný komín je svým charakterem pro otevření málo vhodný díky labilním pasážím. Vrcholový bod byl zaměřen radiomajákem zapůjčený Lidou a Tomášem Ondrouchovými, kterým moc děkujeme.

2) hlavně díky hlavnímu mapérovy Francimu se podařilo zmapovat celý hlavní tah Kačne jamy až po druhý „prozatím“ koncový sifon. Mapováno bylo pomocí laseru Disto X a měření bylo hned zpracováno v programu Pocket topo na kapesním PDA.

3) v Chodbě za zrcadlem (v prostorách za prvním sifonem) se podařilo nalézt za loňským koncovým bodem dalších cca 300 metrů chodeb ukončených dalším sifonem. Ten se prozatím nepodařilo Gabovi proplavat vzhledem k zredukované výbavě. Byly zde provedeny tři pokusy o průnik a bylo dosaženo hloubky 11 m. V sifonu bylo spatřeno pět macarátů jeskynních. Celá chodba byla podrobně zmapována výše popsanou metodou. Z měření vyplynula mírná korekce loňských naměřených hodnot potápěči. V zásadě lze však říct, že loni došli Honza s Chaluhou do úctyhodně vzdálených míst a jejich mapa se od reálného mapování moc neliší.

4) potápění v Rovu človeških ribic navázalo na loňský únorový ponor, kdy Honza Enčev proniknul téměř po slepu prvním sifonem dlouhým cca 40 m do Dvorany Tomota Vrhovce, pojmenované na počest potápěči, který tyto prostory poprvé objevil. V druhém přítokovém sifonu tehdy naplaval dalších 180 m. Honzovi se podařilo v druhém sifonu vymotat 370 m šňůry a tím tak výrazně postoupil v této zatopené chodbě do úctyhodné vzdálenosti! Volné prostory nad hladinou s významným pokračováním se však nepodařilo nalézt, ačkoliv Honza používal sestavu 2x20l/230 bar v bokové konfiguraci a strávil v sifonu 1,5 hodiny..

5) v chodbě pod Lojzovým podorem bylo celkově objeveno cca 80 m chodeb, ačkoliv se tato místa zdají na první pohled zatarasená kmeny stromů a plastovými odpadky. Další nadějné pokračování však nenalezli ani objevitelé Plzeňského rovu Tomáš s Jirkou a to je co říct.

6) v jeskyni jsme použili zřejmě jako první Češi vůbec bezdrátovou komunikaci za pomocí dvou přístrojů. První a zřejmě známější z nich je bezdrátový telefon HeyPhone, který byl vynalezen v Anglii a vyrábí si ho radio nadšenci sami. Na světě existují ještě další dva ekvivalenty a to francouzský systém Nicola a jednu dobu Siemens ve Španělsku vyráběl telefon Tedra. Náš HeyPhone fungoval dostatečně a pro plynulou delší komunikaci s místem ležícím přímo pod ním v hloubce cca 300 m se osvědčil Problémem je pouze jeho funkce na jedné frekvenci a relativně malá citlivost jednoho přístroje způsobená nahrazením důležité cívky, která již nejde sehnat.

Druhým bezdrátovým zařízením je švýcarský Cave Link, který nám na expedici laskavě zapůjčil jeho vynálezce Felix Ziegler (www.cavelink.cz). Tento přístroj dokáže přenášet nejen textové zprávy z podzemí, ale mimo jiné i např naměřená data z různých přístrojů. V kombinaci s GSM modemem je tato sms komunikace s podzemím nanejvýš luxusní záležitostí, kdy povrchová hlídka může zprávu obdržet přímo na mobil a opět ji do podzemí odeslat jako sms zprávu. Pro vzdálenější či nedostupná místa s povrchovou stanicí je tato metoda nedocenitelná. Přístroj funguje na celé škále frekvencí, ze kterých lze vybrat nejvíce vyhovující pro dané podmínky. Další výhodou je možnost vzájemného přeposílání zpráv na stanicích uvnitř jeskyně. Dosah dvou stanic je v ideálním prostředí a při správném natočení jednoduché drátové antény až 1 km.

Zhodnocení akce:

Na letošní třítýdenní expedici se v podzemí podílelo na průzkumu a transportu materiálu neuvěřitelných 56 jeskyňářů. Jména s dovolením připojím až k článku na hlavní straně.
Pro mnohé z nás je letošní výsledek bádání určitým zklamáním, protože jsme si nechtěli do poslední chvíle připustit, že v tak obrovské chodbě jakou Chodba za zrcadlem je, může být ještě nějaká překážka. Museli jsme pokorně sklonit hlavy před dalším sifonem
a polknout vzrušené výkřiky nadšení. O to větší poznání jeskyně jsme učinili a díky nově zjištěným skutečnostem můžeme na příště plánovat výzkum zadních partií pro kohokoliv z Kačma týmu, který bude mít zájem. Osobně budu rád, když budu moci zase na oplátku nosit výbavu někomu, kdo se půjde podívat za sifon poprvé a hlavně tam pomůže hlavním potápěčům ke zdolání dalšího sifonu. Vztyčme proto hlavy a podívejme se do blízké budoucnosti. Naplánujme společně další útok na druhý sifon a jiná zajímavá místa. Přestrojme zbývající místa, která by mohla zase o něco zlepšit transport materiálu. Budu se těšit na vaše nápady a připomínky k organizaci, protože jenom tak jde něco vylepšit.

Ještě jednou děkuji všem stálým členům Kačma týmu i kamarádům, kteří byli v Kačne jamě poprvé, za jejich obrovské nasazení, pomoc při transportu a bádání. Ostatním kamarádům za jejich slova podpory a za to, že s námi byli alespoň myšlenkami! Těším se, že se uvidíme s většinou lidí minimálně na Speleofóru a hlavně na dalším bádání v Kačmě!

Bylo mi ctí spoluorganizovat tuto mezinárodní expedici, které se účastnilo tolik úžasných lidí! Díky kamarádi!

Závěrem mi dovolte poděkovat našim dvoum hlavním sponzorům a to portálu HedvábnáStezka.cz, která organizuje soutěž Expediční fond. Naši expedici podpořili částkou 10 000,-, za kterou jsme pořídili 4 kvalitní spacáky do útočného bivaku.

Druhým významným sponzorem akce je firma Tendon, která věnovala expedici 200 m statického lana, kterým byla vystrojena vstupní propast a 100 m rep šňury, kterou jsme využili na příklad na nové speleovaky, které nechal ušít Míla Polívka.

Poděkování patří Johnu Rabsonovi za jeho jednu téměř hotovou stanici HeyPhonu, kterou nám věnoval. Wolfgangovi Zilligovi za jeho součásti a hlavně Felixi Zieglerovi za zapůjčení tří stanic Cavelinku včetně GSM modulu.

Dík patří i všem, kteří zapůjčili pro účely expedice svůj osobní materiál, pomohli s dopravou materiálu na místo i zpět do ČR a těm kteří trávili dlouhé hodiny přípravou expedičního materiálu i jeho následným umytím.

Za spolupráci děkujeme kamarádům jeskyňářům z Polska a hlavně silné sestavě z Maďarska! Za možnost bádání v Kačne jamě děkujeme místnímu jeskyňářskému klubu Gregora Žiberny z Divače!

Komentář