expedice Kačna jama 2011 - online expedice Kačna jama 2010 - online Jeskynní systém Řeky - prezentace [9MB - PowerPoint] Gouffre Berger 2005 Expedice Romania 2004 Chrochtadlo - objev roku 2002
Nové objevy v Amatérské jeskyni
3D-VRML
Fotogalerie
Animované polygony
Monografie Amatérská jeskyně
Publikace Piková dáma - Spirálka
Plánivy.CZ - Jeskyně
Report 02, 10.08.2010, utorok
13.08.2010 - Sebo© | komentářů: 1
Podľa správy z Cavelinku maďarské družtvo o 10hod odchádza z bivaku III na povrch. V správe tiež bolo, že vyliezli v komíne 15m. ...pokračování
Jeskyně
komentářů: 0
     V této sekci jsme připravili základní popis našich jeskyní s odkazy na mapy a animace. Poloha jeskyní je znázorněna v orientační mapě.

Jeskyně Amatérská
mapa | polygon
     18.1.1969 byla objevena Stará Amatérská jeskyně členy Plánivské skupiny ze dna Cigánského závrtu na Simonově vrchu. Její objev se stal pouze předzvěstí podstatně kolosálnějšího objevu Nové Amatérské jeskyně. Toto se událo 16.8.1969 po překonání Povodňového sifonu na konci Povodňové chodby a objevitelé prošli tehdy jen část tohoto mohutného jeskynního systému. Další průzkum měl pokračovat o rok později, ale byl záhy přerušen katastrofální povodní dne 29.8.1970, při které zahynuli Milan Šlechta a ing. Marko Zahradníček. Od roku 1971 byl prováděn další průzkum, v roce 1972 dokonce za neustálého snížení hladiny Povodňového sifonu. Během této doby bylo vytypováno místo v Západní macošské větvi (Javorová chodba), které se nachází nejblíže Pustému žlebu a do něhož byla v roce 1973 proražena štola, která definitivně vyřešila otázku bezpečného a pohodlného vchodu do Nové Amatérské jeskyně. Od roku 1974 probíhaly v jeskyni podrobnější průzkumné a dokumentační práce.


Nová Amatérská jeskyně - dóm U dvou velkých (foto: Z. Motyčka)

     Starou Amatérskou jeskyni tvoří Přítoková chodba, aktivní řečiště Bílé vody a Povodňová chodba. Přítoková chodba se k aktivnímu řečišti Bílé vody připojuje v Dómu zelené vody. Je protékaná potůčkem souvisejicím s tokem v závrtu č.68. Povodňová chodba odvádí vody potoka Bílé vody přes Povodňový sifon do Nové Amatérské jeskyně v době, kdy velice úzkoprofilové prostory Obtoku nestačí pojmout vysoký průtok. Nová Amatérská jeskyně je směrem od ponorů tvořena dvěma větvemi. Spodní jeskynní partie Sloupsko-Šošůvských jeskyní pokračují v Amatérské jeskyni jako Sloupský koridor a tytéž partie od Staré Amatérské jeskyně přecházejí v chodbu Samoty a Diaklasovou chodbu. Obě tyti větve se spojují v dómu U homole, odkud pokračuje mohutná Rozlehlá chodba, která je povodňovým řečištěm Bílé vody. Přímým pokračováním Rozlehlé chodby je Macošský koridor. Za vysokých vodních stavů však Bílá voda protéká ve stejné úrovni méně mohutnou chodbou do Bludiště Milana Šlechty. Macošský koridor, nejdelší chodba Amatérské jeskyně, končí dómem Ráztoka, kde se dělí na Západní macošskou větev a Východní macošskou větev. Západní macošská větev se u Absolonova dómu dělí na Javorovou chodbu a spojovací chodbu vedoucí přes Bahnitá jezera na aktivní tok Punkvy. Východní macošská větev pokračuje z dómu Ráztoka Stupňovitou chodbou do nižší jeskynní úrovně, kde se napojuje na aktivní řečiště Punkvy zakončené 420m dlouhým Předmacošským sifonem.

Jeskyně Spirálka
mapa | polygon
     Je situována ve skalnaté rokli na pravé straně Hradského žlebu. Byla objevena otvírkou šachty v labilní suti na okraji Bártíkova závrtu se snahou proniknout na aktívní tok Bílé vody. Šachta ve 14m vyústila do mohutné propasti s rozsáhlým labyrintem dómů a chodeb na jejím dně 67m pod povrchem. Zároveň bylo poprvé dosaženo aktivního toku podzemní Bílé vody mezi Novou Rasovnou a Macochou (1954-1958). V dalších letech se provedlo několik čerpacích akcí ve směru proti toku Bílé vody, následoval odjev Discodómu, mohutné Říční chodby a postup zastavil až Belgický sifon. V roce 1983 byl tento sifon překonán a následoval objev chodby Potápěčů (Belgické) ukončené Macošským sifonem (proplaván až v roce 1988 úzkými puklinami ze strany Nové Rasovny). Délka nově objevených prostor čítala 700m s následujícími dílčími objevy vyšších pater (1984, Modrý komín).


Výzdoba v patrech Modrého komína

     Vstupní Ústřední propast ústí šikmým dnem do Tunelové chodby vstupující sem skrze vodní hladinu tzv. Jezírka z jeskyně Piková Dáma, opačným směrem pokračuje k nejmohutnějšímu krápníkovému útvaru Spirálové jeskyně zvanému Varhany. Do těchto míst přitéká za zvýšených vodních stavů Bílá voda a mizí zde ve dvou Odtokových sifonech. Směrem proti toku Bílé vody pokračuje Balvanitá chodba rozšiřující se v prostoru Rotunda. O 10m jižněji je v nižší poloze situován Přítokový sifon kde bylo pomocí čerpání nalezeno pokračování směrem k Nové Rasovně. První dvě dómovité prostory - Discodóm a dóm U přepadu mají vzestupný charakter a jejich dno je pokryto mohutnými vápencovými bloky. Dále pokračuje úzká klesající a meandrující chodba uzavřená v dómu U 12 prasat Belgickým sifonem. Za tímto sifonem pokračuje vysoká a úzká chodba Potapěčů (Belgická chodba) ukončená Macošským sifonem Nové Rasovny.

Jeskyně Piková dáma
mapa | polygon
     Nachází se v těsné blízkosti uzávěrové stěny Staré Rasovny, bývalého ponoru Bílé vody. Po vyhloubení 14m šachtice se jeskyňářům podařilo proniknout do mohutných propasťovitých prostor, spadajících ve dvou stupních do povodňového patra Bílé vody 61m pod povrchem. Speleologové objevili nečekaný labyrint chodeb, propastí, jezer, dómů a síní. Vzhledem k zajímavé dynamice jeskyně jsou některé její části unikátně zaledněny v době od jara do podzimu (Ledová chodba). V roce 1968 bylo nalezeno spojení s jeskyní Spirálkou suchou cestou a 1979 potápěči objevili i "mokrou cestu" proplaváním sifonu mezi oběma jeskyněmi. Dnes celý systém Piková Dáma - Spirálka disponuje celkovou délkou chodeb na 3km a úzce souvisí s jeskyněmi Křížový Kluk a Ledovou chodbou Staré Rasovny.


Vstupní propast - Studna

     Vstupní puklinová propast se v hloubce 10m rozšiřuje do mohutné propasti zvané Studna, která ústí přímo do hlavní chodby (Tunelová chodba) pokračující po 50m z valné části pod vodní hladinou do jeskyně Spirálové. Spojení mezi těmito dvěma jeskyněmi se uskutečňuje i prostřednictvím menší chodby ve výšce 10 - 35m nad úrovní hladiny podzemní vody. Přibližně 4m nade dnem propasti Studna visutě ústí Ledová chodba, která je částí povodňových odtokových cest Staré Rasovny. Ve vyšších etážích Studny se rozprostírají labyrinty menších chodeb zvaných Střední patra a Vánoční jeskyně.

Jeskyně 13C
mapa | polygon
     Je položena na úpatí skalaté strugy v pravé části Hradského žlebu. K rozhodujícímu objevu této puklinovité jeskyně došlo v roce 1964, kdy po rozebrání suti v jednom z komínků speleologové pronikli do 50m hlubohé propasti s aktivním tokem na jejím dně (dóm Halucinací). Potápěčský průzkum prokázal, že se jedná o rozsáhlou oblast zatopených sifonů. Tento poznatek byl krutě zaplacen roku 1965 tragickou smrtí Jiřího Šlechty. Po této události převzali další výzkumy profesionální speleologové a realizovali projekt setřelování stropů sifonů směrem po toku Bílé vody. Práce byly zastaveny až roku 1970 vzhledem k objevu Amatérské jeskyně, přičemž bylo dosaženo vzdálenosti 1500m od dómu Halucinací a sočasně zbývalo necelých 100 m k průniku do volných prostor Staré Amatérské jeskyně. Tuto část proplavali potápěči roku 1983 stejně jako sifony do jeskyně Spirálky 1980. Dnes se v jeskyni 13C pracuje převážně na průzkumu komínů a horních pater s přístupem pouze na gumových člunech.


plavba na Bílé vodě

     50m hluboká vstupní propast (dóm Halucinací) je na jejím dně protékána aktivním tokem Bílé vody stejně jako i ostatní partie jeskyně. Směrem proti toku je situován Jezerní dóm s přítokovým sifonem. V odtokové části pokračuje dále chodba 800m dlouhá, vytvořená umělě setřelováním stropů sifonů a částečně zatopená podle momentálních vodních stavů. Ze zajímavých častí jeskyně je potřeba vyzdvihnout patra v dómu U barevné kaskády, v Kalcitovém dómu a v Břitovém komíně.

Jeskyně Plánivy
mapa
     Odvodňuje vody Plánivského potoka zaříznutého do údolíčka na Plánivské plošině Jeskynní systém Plánivského potoka byl z největší části objeven v letech 1943-1944. Jeskyně je charakterizována dlouhými a obtížně průstupnými vertikálními puklinami a meandry. Plným právem si proto Plánivy zasloužily pověst nejobtížněji přístupné jeskyně v Moravském krasu. V roce 1961 byl tento systém prolongován objevem IV. meandrů za Plánivským oknem, ukončenými nepříjemným bahnitým polosifonem. Tento byl přes nepředstavitelné potíže těžen jěště o 40m dále k sifonu Smrti, jenž definitivně zastavil další popstup v tekutém bahně. Na druhou stranu se Plánivy mohou pyšnit i bohatou sintrovou a krápníkovou výzdobou (Stříbrné dómy).


krápníková výzdoba v Plánivách

Závrt č.37 U kaštanu
mapa
     Vchod se nalézá v údolní nivě Ostrovského žlebu blízko rozcestí U kaštanu Závrt byl v roce 1965 otevřen 8m hlubokou šachtou s objevem volných prostor. Rozebíráním balvanitých závalů se podařilo proniknout do dalších prostor ukončených 11m propastí (1966). Během let 1985-86 hloubením šachty a technickým řešením speleologové objevily paralelní prostoru Květnového komína a propast Flašku s artézskou vodou na jejím dně související s přítokem Dobrá voda v jeskyni 13C. Celková denivelace dosáhla 69m.


Květnový komín

Ostrovská propast
mapa
     Rozprostírá se přímo v dědině Ostrov u Macochy v blízkosti fary. Historie Ostrovské propasti začíná rokem 1861, kdy Wankelovy dělníci pronikli do hloubky 10,5m k jícnu propasti Dalšího prolongačního úspěchu dosáhly až Absolonovy expedice v letech 1907 a 1909 - dosaženo dna další propasti v hloubce 40m. Toto potvrdila i mapa J.Přibyla a M.Šlechty z roku 1960 (ústí propasti je dnes zavaleno). Dnešní podobu dna Ostrovské propasti zpřístupněného technickým řešením tvoří sedimenty svažujícíse do dvou malých tůněk. Čerpání tůněk by mohlo vést k objevům dalších volných prostor (na hladinu podzemní vody zbývá 25m výškových metrů) navazujících na dnes ještě neznámý odvodňovací systém Ostrovsko-Vilémovických vod.

Křížův závrt
mapa
     Také se nazývá Hvězdicový nebo Tramplerův závrt I. ( XIII. - 17). Závrt je situován na plošině Zadní Bukovinky u silnice z Ostrova u Macochy do Sloupu. Závrt je charakteristický svým skalnatým ústím s propastí hlubokou 18 m. V současné době zde provádíme výkopové práce za účelem objevu nových prostor.


propast v Křížově závrtu