expedice Kačna jama 2011 - online expedice Kačna jama 2010 - online Jeskynní systém Řeky - prezentace [9MB - PowerPoint] Gouffre Berger 2005 Expedice Romania 2004 Chrochtadlo - objev roku 2002
Nové objevy v Amatérské jeskyni
3D-VRML
Fotogalerie
Animované polygony
Monografie Amatérská jeskyně
Publikace Piková dáma - Spirálka
Plánivy.CZ - Články
Vzpomínka na 50. výročí objevu jeskyně Spirálky
15.01.2008 - =P=
Autor: Miroslav Kala

Rok 2008 je pro historii speleologie Moravského krasu také rokem 50. výročí objevu jeskyně Spirálky v Hrádském žlebu na Holštejnsku. Počátek naší jeskyňářské činnosti spadá do roku 1954, kdy došlo k seznámení se staršími a zkušenými speleology skupiny profesora Absolona, Ottou Ondrouškem, Jiřím Čubukem a MUDr.Emilem Coufalíkem. S nimi jsme se seznamovali s různými jeskyněmi zejména v severní části krasu.


Téhož roku v srpnu došlo k zřícení skalních bloků ze stěny Staré Rasovny. Proto jsme jeli s Ondrouškem a Čubukem prozkoumat stav závalu ze zřícených balvanů a zjistit možnosti vstupů do jeskyní ve Staré Rasovně, zejména do Trativodné, kterou v té době považoval Ondroušek za jednu z významných jeskyní pro řešení dalšího postupu v podzemí Bílé vody. Při této příležitosti nás zavedl Čubuk do bočního žlíbku u Wankelova závrtu, kde ze sboru balvanů táhl průvan a vycházela pára. Ihned jsme začali odstraňovat kameny a vytvářet horizontální chodbičku v balvanitém závalu. Podle Ondrouška jsme měli odstranit jen pár kamenů a dostat se do velkých podzemních prostor. To odstraňování kamenů se potom protáhlo téměř na 4 roky.
Při další výpravě se podařilo proniknout asi 4 m v balvanech k okraji mělké prohlubně, z jejíhož dna vanul silný teplý průvan a vyletovali netopýři. Na stěnách této prohlubně byly pozorovatelné spirálovité erozní stopy, proto název Spirálka. Při následující expedici se podařilo prohloubit dno asi o 4 m. V roce 1955 však práce stagnovaly. Ukázalo se totiž, že další objevné práce prováděné stejným způsobem jsou nanejvýš nebezpečné, protože se balvany závalu dávaly občas do pohybu. Až teprve v polovině roku 1956 jsme se rozhodli vrátit ke Spirálce a obnovit výzkumné práce odborným způsobem. Tyto práce byly započaty v listopadu téhož roku budováním přístupové štoly v délce cca 6 m k ústí prohlubně, v níž práce pokračovaly hloubením vertikální šachty s využitím upraveného ocelového rumpálu. Vytěžené prostory byly postupně zajišťovány dřevěnou výztuží pomocí rámů, bednění a zakládáním. Hloubení šachty pokračovalo přes celý rok 1957 až do následujícího roku 1958, kdy 21.dubna byl na dně šachty založen poslední vyztužovací rám. Ze dna šachty jsme se propracovali k jícnu skutečné propasti 9. května. Následovaly přípravy k sestupu zahrnující zlepšený přístup k jícnu propasti a osazení nosných trámů pro žebřík.
První sestup se uskutečnil 23. května 1958 na úzkou plošinu na vrchu hlinitosuťového svahu zhruba v polovině hloubky propasti. Nepodařilo se však dosáhnout samotného dna, neboť sestup po tomto svahu byl nebezpečný kvůli uvolněným kamenům. Pro zajištění bezpečného sestupu jsme na okraji plošiny instalovali nosnou ocelovou trubku a na ni zavěsili drátěné pletivo, kterým byl suťový svah stabilizován. Teprve potom byl možný sestup po lanovém žebříku až na dno propasti a započato první zkoumání objeveného podzemí na Bílé vodě za Macošským sifonem. Naše objevitelské úsilí bylo takto završeno o Bartolomějské noci 24.srpna 1958.
Následovalo postupné vybavení propasti pevnými ocelovými žabříky, potom zkoumání, měření, mapování a zpracování plánu. Plán jeskyně byl dokončen na počátku roku 1960 a ještě v březnu předložen prof.Absolonovi k posouzení. Jeho vyjádření bylo pochvalné.
Článek o Spirálce se posařilo uplatnit v časopise Československý kras až v ročníku 16/1965.
V průběhu šedesátých let pak převzala Spirálku do své výzkumné činnosti Plánivská skupina, která v ní realizovala další objevy, také rekonstrukci vertikálního sestupu pomocí betonových skruží i propojení s propastí Piková dáma. Plánivská skupina má do dnešních dnů na svém výzkumném kontě řadu objevů nejen v našem Moravském krasu, ale i v zahraničí. K těmto úspěchům vyjadřuji všem jejím členům gratulaci a všem speleologům přeji mnoho úspěchů při zkoumání dosud neznámého podzemního světa.
Závěrem patří vzpomínka všem kamarádům a přátelům, z nichž mnozí již nejsou mezi námi a kteří měli podíl na úspěšné výzkumné činnosti, vedoucí k k objevu Spirálky. Jejich jména jsou: Jiří Čubuk, Otto Ondroušek, MUDr.Emil Coufalík, František Metzner, Hugo Salm, Jan a Milan Bainarovi, Stanislav Čižinský, Jan Chaloupka, Jaromír Homola, Josef Doubrava, Jaroslav a Miroslav Kalovi.
Právě Jiří Čubuk byl výraznou postavou v počáteční fázi výzkumných prací až do října 1957, kdy emigroval do Rakouska. Pro seznámení s touto zajímavou osobností přikládám pro zájemce jeho životopis, který byl publikován v Acta Mus. Moraviae, LXXXIX/2004/297.
Současně věnuji vzpomínku tehdejšímu správci polesí Miroslavu Ditrichovi, bez jehož přispění bychom neměli dřevo na zabudování podzemního díla.

PS:
Pro zajímavost připojuji fotografii z rodinného alba sestry Jiřího Čubuka, kterou jsem u ní objevil v roce 2005 a dříve jsem o ní neměl tušení. Zobrazuje profesora Absolona v doprovodu tří mladých mužů u původního vchodu do Spirálky někdy v roce 1957. Předpokládám, že šlo o památný výlet do krasu u příležitosti 80. narozenin prof. Absolona. Z doprovodu poznávám pouze Hugo Salma, druhého zprava.

klikni pro zvětšení
Komentář
Kolik je dvakrát dva? (ochrana proti spamu):

Jméno: (povinný údaj)
E-mail:
Komentář: