expedice Kačna jama 2011 - online expedice Kačna jama 2010 - online Jeskynní systém Řeky - prezentace [9MB - PowerPoint] Gouffre Berger 2005 Expedice Romania 2004 Chrochtadlo - objev roku 2002
Nové objevy v Amatérské jeskyni
3D-VRML
Fotogalerie
Animované polygony
Monografie Amatérská jeskyně
Publikace Piková dáma - Spirálka
Plánivy.CZ - Expedice, akce
Letní Kačma expedice 2016
1.-10.7.2016
14.08.2016 - FanTomáš
Na začátku prázdnin proběhla další z legendárních expedic do oblasti klasického Krasu jižního Slovinska. Akce se zúčastnilo 18 členů ČSS a 10 členů maďarského klubu Papp Ferenc caving club + kamarádi či partneři.

Do Divači jako první dorazil Franci, Vlastík Káňa a Pavel Kubálek, kteří šli v sobotu sbírat poznatky na exkurzi do Košové jamy (-120 m), propasti ležící přímo nad Ozkim rovem Kačne jamy avšak bez evidentního propojení.
Další dojeli Priesolovi (Vláďa, Valja, Lenka a Míra Zoubek), kteří dali v sobotu exkurzi do lokality Slivrske ponikve. První maďarské družstvo dorazilo odpoledne. Šli vystrojit vstupní propast Kačné jamy a zvládli osadit na výbornou i vrátek.
Během sobotní noci dojeli FanTomáš, Kocour, Jéňa a Zdenička, takže začalo být v kempu krásně zabydleno.


V neděli bylo do podzemí Kačné jamy vysláno čtyřčlenné maďarské družstvo (Lac, Gábor, Etelka a Atilla. Priesolovi vyrazili nejdříve na průzkum lokality Jama na Brdi (-18m), která se nachází tak blízko vesnice Žirje, že ji místní používají jako nechutné smetiště. Vzhledem k rozměrnému spodnímu dómu se tam toho ještě bohužel vejde hodně. Dále navštívili relativně čerstvě otevřenou lokalitu Propadání Studence poblíž Poviru, kde nalezli zhruba 12 m hlubokou stupňovitou propast a dole dómek se zanesenou odtokovou cestou. Zkusili zde půl dne kopat, ale bohužel je to nepustilo.

Franciho tým šel navštívit jeskyni Trhlovca
a blízké pracoviště u parkoviště, kde nalezli optimisticky vyhlížející čelbu, která jevila známky aktivního odtoku při deštích. Zanechaný kýbl na pracovišti byl plný nakapané vody a tak ho vylili do otevřeného trativůdku. Všechna voda v mžiku zmizela se šuměním do nižších poloh. V dalších dnech zde proběhla jedna kopací akce, která však ještě nedosáhla volných prostor.
FanTomáš, Kocour, Jéňa a Zdenička šli instalovat povrchové stanice Cavelinku. Nejdříve byla natažena anténa přímo v kempu u Divašky jamy. O další kilometr dál, prakticky od okraje Vstupní propasti Kačné jamy až po most přes železnici, byla nainstalována druhá přeposílací stanice. Přímo pod námi byla maďarským družstvem nainstalována anténa v Peščeni dvoraně. Cavelink byl zapojen a odzkoušen.
Drát antény byl vyvěšen na větve stromů, aby jej nepotrhala divá zvěř a elektrody byly zality každá 5ti litry vody. Test antény dopadl na výbornou. Cavelink byl od této chvíle schopen přeposílat zprávy přímo z jeskyně do kempu, což je cenově výhodná varianta. Jediný problém je v rychlosti odpovědí, protože pokud někdo nespí přímo v blízkosti stanice, tak je noční sms nalezena až ráno a naopak ráno zmožení jeskyníci vyspávají a to komplikuje předávání informací. Pokud o nic nejde, je to jedno. V případě potřeby posílání zpráv za Reku do Labirintu či Cimermana, je výhodnější použít GSM modul.


V pondělí se vydalo z bivaku v KJ maďarské družstvo ve složení Gábor, Lac a Etelka za Ogabno jezero. Jejich cílem byl komín za Rekou v přítoku Le Zakaj. Po dolezení komínu ho zmapovali a odstrojili, protože v něm neshledali již nic nadějného. Komín má celkovou výšku 50 m a ve výšce 34 m se nachází podlaha krátkého horizontu, který vede jižním směrem na aktiv Reky nad vodopádem. Bohužel je však tento horizont po 20 m zatarasený závalem a hlínou.

Početné české družstvo taktéž v pondělí odpoledne, po zdlouhavých přípravách, vyrazilo do Kačne jamy. Cíle byly rozmanité. Franci, Vlastík a Pavel šli vystrojit Vodno brezno, kde se pokusili zastihnout macaráta jeskynního, kterého chtěl Vlastík vyfotit. Macaráta dole na hladině sifonu uviděli, ale naneštěstí macarát uviděl také je a zaplul dál do sifonu. Po zběžné fotodokumentaci se nahoře vystřídali s Priesolovíma, kteří propast na druhý pokus také zdolali a odstrojili.



FanTomáš s Jéňou po sestupu na dno vstupní propasti zahájili kopání sondy pod koncem lana, která má za cíl dosáhnutí stropu druhé Propástky u kola. Její strop totiž tvoří zaklíněné balvany, nacházející se právě 3 m pod hlinitým dnem u konce lana. Za normálních okolností je dole ve vstupní propasti docela zima (5st.C), ale když jsme s Jéňou zapli KOPENÍ, tak nám bylo za chvilku teplo. Začali jsme zarovnávat šikmý hlinitý svah a dostali jsme se s kopáním pod úroveň dna u lana. Ve výkopu jsme dokonce našli veliký balvan, který jsme z bezpečnostních důvodů skutáleli z vrcholu suťového kuželu na dno Južné dvorany. Byl to docela slušný rachot. Ve chvíli, kdy se k nám připojil Kocour, který dával pozor na Zdeničku, jsme vyrazili s materiálem do Peščeny dvorany. Zde jsme odložili bivakovací věci a šli dále s materiálem za Ogabné jezero

až do Dvorany slepé ekipe, kde jsem vše složili a otočili se směr bivak. Večer jsme se všichni potkali v počtu 13ti lidí potkali v bivaku v Peščeni dvoraně a pomohli jsme maďarům zlikvidovat jejich zásoby pálinky. Následovala kuchařská soutěž a pak už jenom klasická podzemní párty ve spacákách.

V úterý ráno šli maďaři vytvářet 3D snímky vstupní propasti

a české družstvo vyrazilo na Reku za Ogabným jezerem. Na středu byly hlášeny vydatné přeháňky a tak bylo naším primárním cílem zmapovat co nejvíc chybějícího polygonu z aktivu Reky směrem po proudu dolů k odtokovému sifonu. Na aktivu tekly 2 kubíky vody. Ze začátku teče Reka v poměrně širokých chodbách, kde se dá překonávat v poměrně nízkých brodech. Směrem dále se chodba místy rozděluje a do vzdálenosti cca 130 m se dá dojít bez použití člunů.
Naproti odbočce Krokodili již začíná hluboké jezero
dlouhé 80 m,
ukončené krátkou balvanitou peřejí, za kterou vede k sifonu ještě 50 m dlouhé jezero.
Vzhledem k relativně silnému proudu na peřeji jsme se na poslední jezero již nepouštěli a zaměřili jsme ho do vzdálenosti cca 25 m. Chodba Krokodili začíná z hlubokého jezera nástupem na šikmou sintrovou plochu pokrytou bahnem, které vytéká z nízké chodbičky. Sice odtud vanul poměrně silný chladný průvan, ale domapování této chuťovky jsme si odpustili a šli nazpět nahoru do Dvorany slepé ekipe, kde mezitím Jéňa a Kocour vystrojili Brezna trech Janezov, která se spojují a vedou zpět dolů na Reku na levobřežní naplavenou terasu do míst s hlubokým jezerem. Po zmapování propástek jsme ještě nachystali vystrojení propasti Pod dobrou vodou na příští dokumentační akci a šli jsme zpátky do bivaku. Zde zůstala zhruba polovina výpravy a druhá půlka šla na noční výlez z propasti. Na povrchu jsme se přivítali s novými posilami. Dojel Tomáš Prokeš, Jirka Štěpáneka a Lenka Půtová. Dále Hanka Janečková, Jéňova přítelkyně Alenka, Jindra Pernica a Iva. Dokonce nás taky přijela navštívit Hanka Polívková s kamoškama, kteří jeli kolem a tak se nás na povrchu spolu s maďarama sešlo poměrně slušné množství a mohli jsme oslavit letní setkání.

Ve středu ráno se vydali do jeskyně naši Plzeňáci s úkolem vystrojit Saturn, přetáhnout čluny na Reku a vystrojit část aktivu Reky lanem.

My na resťáku jsme strávili krásný den na nákupech a u moře. Někteří v Terstu a jiní v Koperu. Každopádně zmrzlina tam byla luxusní, ale bohužel se z ní Jéňůc a Zdenička nachladili.

Ve čtvrtek jsme zalezli do Kačmy v šestičlenné sestavě (Gábor, Lac, Kocour, Pavel, Hanka a FanTomáš). Cílem byla výprava do Labirintu. Dole ve Spodnim rovu to bylo docela přerovnané. Většina dřeva je odplavená a v chodbě byly obnažené velké kamenné bloky. Dole za vodopádem před Rekou bylo místo mikáda dřev v jezeru spousta smradlavého bahna. Reka byla celkem stejná, ale Rov desetih jezer byl pokryt 2 až 3 cm silnou vrstvou bahna až po Labirint. Odtud už to byla stará dobrá Kačma.
Maďaři šli lézt komín vpravo nahoře v Lojzově podoru a my ostatní jsme lezli komíny v Labirintu a v Petkovškově rovu speciální metodou pomocí Jéňovky. Tedy prosvícením stropů silnou baterkou s konstatováním, že nic nemá smysl lézt. Většina oken se nacházela v neatraktivní výšce, navíc směrem do středu labirintu. Nejvyšší komín byl sintrovými kaskádami v Petkovškově rovu, ale v zůženém profilu se zrovna jak na potvoru nacházela zaklíněná kláda stromu.
Z tohoto pohledu zůstává jako nejzajímavější dolezení komínu nad Slabetovým jezerem a dále v Cimermanově rovu nad první mělčinou s obrovskými sintrovými náteky. Asi nejzajímavější jsou však komíny a okna v Chodbě za zrcadlem neboli za prvním sifonem.

Při pátrání po komínech jsme i zapátrali v přítoku do sintových kaskád v ohybu Petkovskova rovu. Našli jsme zde relativně krátkou chodbičku na plazení po čtyřech, jež byla ukončená jednak zahliněným profilem ale hlavně se zde nachází kolmo padající sifon v podobě zhruba metr široké roury s poměrně intenzivním přítokem vody z neznáma. Možná by stálo za to, někdy příště, až budeme mít zbytek vzduchu ve flaškách, sem zabublat. Nebo to za dob sucha zčerpnout násoskou ohnutou?

Na zpáteční cestě přes Labirint jsme nejdříve našli pravěkou dřevěnou bombu.
Bombu odborně zneškodnil přivolaný pyrotechnik
a tak jsme mohli jít navštívit Lojzov podor. Maďari bohužel lezení mezi bloky závalu vzdali z důvodu bezpečnosti a tak jsme alespoň pod závalem zkusili zabádat v odtokových chodbách, kam vtahuje silný proud klády, plastové nádoby a kanystry všeho druhu. Nejspodnější chodba, která je nejvíce vpravo pod kompaktním stropem je na začátku komplet zanesená jemným listím a větvičkama. Zato chodba ležící nepatrně vlevo a o 3 m výš byla jen decentně zatarasená pár kládama
a za nimi jsme již pronikli do cca 20 m dlouhého pokračování s docela intenzivním průvanem.
Byla zde možnost proniknout zpět do spodnější chodby, která zde není úplně zanesená jemným plávím, ale dle průniku Tomáše P. a Jirky Š. několik let zpátky zde narazili na zanesené pukliny. Levá strana horní chodby je tvořena stabilně opřeným závalem, který vzadu přechází v kompaktní chodbu tvořenou odskočeným blokem od stropu. Výška pokračování je cca 1,2 m a je zarvaná kládami, mezi kterými je vidět dál.
Na příští akci tedy možná zorganizujeme jeden až dva dny dlouhou akci na vyklizení této chodby a její intenzivní zkoumání co do směrů průvanů, tak také možnosti dalšího průniku ve směru aktivního odtoku. To že to tudy odtéká dál je jasné, jde jen o to, aby se na určitém místě nenacházel jen zával, kterým se voda cedí. Zatím je možnost jít pod výrazně velkým horizontálním kompaktním stropem. V chodbě jsou zaseklé jen středně velké klády, které půjdou kladkostrojem vytáhnout. Snad to takto půjde i dál. Chodba byla zmapována.

Zpáteční cesta přes Rov desetih jezer byla zpestřena objevným kopáním v prostůrkách u bočního přítoku nad Ivancovým jezerem. Objevili jsme pár metů se zasintrovaným komínem, ale přítok potoka jsme nechali na příští akci.

Do bivaku jsme dorazili ve dvě ráno a tak se není co divit, že jsme vstávali v 10.00. V pátek jsme vyrazili dolů do Spodniho rovu pobalit čluny. Zrovna když jsme jeden motali v hlavní chodbě, utrhla se ze stropu nacucaná teniska a spadla tak 2 m od nás. Bylo docela štěstí, že to byla jen teniska. Mezitím Kocour s Hankou přestrojili horizontální traverz nad jezerem v Saturnu, který byl už téměř prodřený.

Cestou přes Logaški rov jsme zkoušeli alternativní zkratku přes propástku v Srací chodbě, ale při pouhém vystrojení propástky se zdá cesta relativně nebezpečná, protože je zde potřeba zabezpečit ještě výstupový šikmý hlinitý svah, který pokud by byl rozšlapán do kluzkého bahna, může být problémový. Pak již následovalo balení věcí a transport první várky k východu, kde nám ostatní pomohli s vytažením. Nahoře jsme potkali Anděla s Vendulkou.

V sobotu vyrazilo družstvo silných pro zbytek materiálu do bivaku. Druhé družstvo vyrazilo na zaslouženou exkurzi do jeskyně Veliká Šprinčnica a FanTomáš šel na Mihovu svatbu do kostela v Poviru. Před tím dal menší povrchovku u Poviru s cílem porozhlédnout se po dihalnicích. Ale nic významného lokalizováno nebylo. V kempu se myl materiál.


Večer proběhla odborná instalace kabelu pro budoucí osvětlení Divašky jamy s Borutem.
Tu kabel
Tu kabel
Tu kabel
Vlastík chodil nervózně po kempu s dýmkou v koutku úst a spřádal plány, kterouže lokalitu ještě v neděli navštíví, aby mohl nafotit macaráta.
Za dobře nainstalovaný kabel pak následovalo plato piv od Boruta a rozjela se velkolepá kalba

završená tím, že Borut donesl od kamaráda macaráta jeskynního, kterého zachránili z domácí studny, kdesi u vývěru z neznámé jeskyně.
Od této chvíle se Vlastík rozzářil jako sluníčko a jeho život dostal nový smysl. Kalba byla skutečně legendární a končila podobně jako významné fotbalové utkání výměnou triček a mušíma očima.

V neděli nezbývalo než vše narvat do aut a vyrazit bezpečně domů.





Všem účastníkům expedice bych chtěl tímto poděkovat za jejich přínos k systematickému bádání Kačne jamy a hlavně, že jeli a zažili jsme spolu zase spoustu srandy a žůžo dobrodrůžo. Díky naší dokumentační činnosti se podařilo protáhnou zrevidovaný polygon Kačne jamy na 16,3 km a to ještě víme o dalším stovkách metrů, které můžeme domapovat příště (Krokodili, spodní patro pod B3G a další menší odbočky). Výsledky dokumetace budeme jistě brzo publikovat!

Expedice se zúčastnili z Maďarka, Moravy a Čech níže jmenovaní:

Gábor Markó, Laszlo Egri, Etelka Liza Szabó, Róbert József Marosvári, Erik Gordos, Fanni Matuszka, Balázs Holl, Földes Attila a Csaba Egri.

Tomáš FanTomáš Roth, Bohuslav Kocour Koutecký, Jan Jéňa Pavka s Alenkou, Zdenka Pavková, Jindřich JP Pernica s Ivou, František Musil, Vlastislav Vlastík Káňa, Hana Janečková, Vojtěch Anděl Pazderka a Vendulka

Jiří Štěpánek, Tomáš Prokeš, Lenka Půtová, Pavel Kubálek, Vladimír Vláďa Priesol, Valentina Valja Priesolová, Lenka Priesolová a Miroslav Bráška Zoubek

Fotodokumentace v článku je dílem autorů Franci Musila, Jéni Pavky, Pavla Kubálka a Vládi Priesola.

Za pohostinnost a poskytnuté zázemí patří jako vždy velký dík místní slovinské skupině Gregora Žiberny z Divače! Hvala lepa! Bylo to super!
Komentář
Kolik je dvakrát dva? (ochrana proti spamu):

Jméno: (povinný údaj)
E-mail:
Komentář:
 
Štěpán23.08.2016, 22:06
Kdybych věděl, že budou muší oči, tak bych jel taky :-D