expedice Kačna jama 2011 - online expedice Kačna jama 2010 - online Jeskynní systém Řeky - prezentace [9MB - PowerPoint] Gouffre Berger 2005 Expedice Romania 2004 Chrochtadlo - objev roku 2002
Nové objevy v Amatérské jeskyni
3D-VRML
Fotogalerie
Animované polygony
Monografie Amatérská jeskyně
Publikace Piková dáma - Spirálka
Plánivy.CZ - Expedice, akce
Letní expedice Slovinsko 2015 – Fiasko strike
3.-12.7.2015
04.08.2015 - FanTomáš
Jak název napovídá, letošní letní expedice byla poznamenaná řadou nezdarů. Naštěstí se jednalo jen o zážitkové, objevné a materiální nezdary a nedošlo k žádnému zranění.




Celé to začalo pátečním nočním příjezdem do létem rozpáleného Slovinska, kdy sice noční teploty a vydatná rosa slibovala příjemný den, ale ve dne se teploty šplhaly přes třicet stupňů a na slunku bylo k nevyderžání. Jako první byl v plánu toužebně očekávaný traverz z Brezna treh generací do Kačné jamy, kde jedinou překážku tvoří 20 m vysoký vodopád, který se však nachází ve velice úzkém podzemním kaňonu s oslizlými stěnami. V domnění, že teče v Rece jen 1 kubík, jsme se těšili na průstup a směle plánovali, jak po lanech skrz B3G vezmeme rovnou flašky na potápění do odbočky Le Zakaj (překl. Otazník).

Bohužel se během dne ukázalo, že naši Slovinští kamarádi, kteří se nabídli, že vodopád vystrojí, naznali že je cesta přes úzký kaňon při tomto průtoku ještě stále nebezpečná a tak se traverz nekonal. Mezitím část českého týmu vystrojila Kačnou jamu, osadila vrátek a nainstalovala Cave link na povrchu.




V neděli ráno vyrazilo do jeskyně lezecké družstvo
(Ondra a Sebo) do komínu v Le Zakaj a za nimi v závěsu potápěčský tým, který transportoval flašky 2x7l/200 bar a dva speláče s technikou.


Lezecké družstvo bylo pověřeno úkolem zjistit pod komínem kvalitu vody v sifonu a v případě špatné viditelnosti se vrátit zpět, aby se transportní tým nedřel zbytečně. To se tak stalo a tak materiál zůstal v Peščeni dvoraně. Jako záložní potápěčský plán byla revize Prvního sifonu v Hojkerjevě dvoraně, ale ani zde nebyla dobrá viditelnost, což se vzhledem k náročnosti ponoru skrz úžinu s kládou ukázalo jako další důvod k zrušení ponoru. Jediné tedy co se realizovalo dle plánu bylo lezení do nevysokého okna v dómu nad Druhým sifonem v Hojkerjevce. Jak se ukázalo, Lac s Ewanem Mac Greforem (Abel), zde nalezli po výstupu + 6 (8) m horizontální chodbu délky cca 10 m založenou na puklině šířky cca 2 m, která se jak nahoru otvírala do lezitelné pukliny, tak i dolů se zde dalo naslaňovat o nějakých 15 m níž. Nicméně tento pokus provedl až později odvážný Kocour, který se nezalekl vyklajících se balvanů nad propastí a po neúspěšném pokusu o svržení balvanu do propasti si přes něj hodil lano a slanil pod něj až k úzkému oknu, kde sice bylo vidět pokračování, ale do nezajímavého směru. Všude kolem blato, zkrátka jsme to se Štěpánem zmapovali a zabalili to tu. Tonda s Jirkem Mac Giverem mezitím doprolízali nedomapované chodbičky V sýru a kostatovali, že nic převratného také neobjevili. Průzkum bočních přítoků taky nedopadl nikterak optimisticky a v Maďarské odbočce ve Spodnim rovu se minule objevené jezírko také nevytratilo.

Jediné pozitivum akce průzkumného družstva bylo nedělní zmapování kompletního Škocjanského kanálu, který svými rozměry bral zúčastněným dech.

Jak se říká, byla to Amerika v noci.
Pobyt pod zemí byl naplánován pro většinu členů jen na dvě noci, ale Lacíček s Ewanem strávili v podzemí celý týden!







Druhé průzkumné družstvo si mezitím vystrojilo Podjunšku jamu
a šlo se podívat na konec vykopané chodby, jak to bude vypadat s hladinou sifonu. Pozitivní bylo, že voda byla pryč. Blbé bylo to, že místo vody se nám do xichtu smálo skoro tekuté bahno a po jeho vybrání se na nás začala smát přední skalní stěna, takže jedinou možností kam pokračovat bylo opět kopání přímo dolů. A to mě natolik znechutilo, že jsem zavelel k opuštění lokality.
Jedinou možností bylo, začít uvažovat o rozšíření meandru v paralelní chodbě, ale to jsme pokládali za nadlidský úkol. Až později v táboře nás namotivoval Franci, že to neshledává tak komplikovaným úkolem.

Povrchové družstvo se rozhodlo pod Franciho velením o otvírku závrtu v jehož dně se nachází relikt původního ponoru ve tvaru meadru.
Mezi šikmo upadající stěnou čelby a hlínou bylo od začátku dostatek místa pro občasnou vodu. Kopání zde bylo povzbudivé jak svojí rychlostí, protože sedimenty byly u stěny kypré a šly dobře těžit, tak zároveň dál od stěny byly pevné a nebylo je nutné pažit. Tak se za dva dny podařilo vykopat cca 5 m hlubokou sondu do první prostůrky, kde se z boku sonda napojila do jakéhosi bočního komínku vyplněného sedimenty. Kopání na lokalitě bylo pozoruhodné zvláště složením sedimentů, kdy se jednalo téměř výhradně o jemnozrnnou hlínu bez příměsí kamenů a tudíž se nám zdálo, že k zanesení ponoru došlo v poměrně rychlém časovém úseku. Čím hloubš jsme však kopali, tím víc naše kopání vypadalo pořád stejně a sledovaný trativůdek v koutě pukliny začal být menší.

Nadějnost této lokality možná podtrhne nějaké příští kopání či zimní pozorování průvanů. Její význam spatřujeme v její pozici, jakožto možnsti napojení se do paralelní chodby jdoucí s koncem Divaške jamy, poblíž jeskyně Trhlovca. Pracovně byla lokalita nazvána Jama pod cestou.

Během následujících dnů se v Kačné jamě podařilo, v rámci přesunů mezi jeskynními stanovišti, zrevidovat několik lokality.
Rov človečkih ribic pod Južnou dvoranou, odkud jsme zachránili plzeňskou zelenou hadici na čerpání (délky cca 50 m) a střeleckou gumu. Byly pozorovány rozličné průvany podél závalu, ale vše se jeví příliš náročné a vzdálené k myšlence nalezení pokračování odtokovým směrem.

Propástka u kola. Jedná se o puklinovité propástky za skalním okýnkem u konce lana Vstupní propasti. N aprvní cca 5 m hlubokou propástku navazuje po odskoku další cca 10 m hluboká širší puklinovitá propast. Celková hloubka propástek je cca 14 až 16 m. Dostat se na dno je reálné i pro Tomíka, takže žádné úžiny. Ze dna a boční pukliny fouká docela pozitivní čerstvý průvan. Dno propástky je však tvořeno odloupanými bloky kamenů ze stěn a některé z kamenů již byly roztlučeny na štěrk, který zapadal mezi kameny na dně. Doposud byl materiál ukládán do boční pukliny, ale ta je už víceméně plná a bylo by spíš potřeba hrnout materiál intenzivně a bez roztloukání nahoru. Tomu by mohlo dopomoci otevření druhé propástky směrem nahoru, což je reálně z dispozice propástky vůči hornímu hlinitému svahu pod lanem a vůči komínku nad druhou propástkou, který je tvořen sborem balvanů. Potenciál této propástky je pozoruhodný. Ačkoliv se zdá býti svou polohou a velikostí zanedbatelná, leží půdorysně cca 15 za stěnou koncového závalu Plzeňského rovu. Ten je svým směrem a rozměry velice zajímavý v otázce hledání aktivního odtoku z Kačné jamy. Tedy při dobré konstalaci hvězd zde může dojít k napojení do prostor za závalem a tudíž i k objevení cesty k aktivnímu odtoku vod za Lojzovým podorem. Vertikální vzdálenost do spodní chodby je cca 40 m.

Bradkova propástka, kterou objevil, po svém rychlo znoru v sifonku pod Kalvárií (ve směru do Kačmy), za krátkým polosifonem. Jedná se o propast větších rozměrů vedoucí do hloubky cca 15m. Její dno je šikmo ukloněno a mezi kameny v horní části svahu je vidět do dalších volných pokračování. Z mapy bylo posléze odečteno, že tato propástka leží nad nedávno objevenými prostorami za Druhým sifonem v Hojkerjevě dvoraně. A jelikož zde máme naklikané laserem dost vysoké komíny, je propojením otázkou jedné akce.
Význam tohoto propojení by spočíval ve zkrácení a zjednodušení transportní trasy, kdy by odpadlo relativně nepříjemné přelízání Ponvice a Logaškeho rovu včetně propasti Saturn. Na druhou stranu by si průchod touto zkratkou vyžadoval přípravnou akci, kdy by se musel nechat zčerpat Druhý sifon násoskou ohnutou do nižší odtokové chodbičky se sifonkem a průchod přes Hojkerjevu dvoranu by se musel také dopředu usnadnit nějakými žebříčky. Zejména výlez od druhého sifonu. Význam této zkratky by se projevil při případné velkoexpedici, kdy by se transportovalo velké množství materiálu. Otázkou je, zda k realizaci takovéto expedice bude ještě v budoucnu motivace.

V Logaškem rovu se podařilo domapovat jednu odbočku, navazující přes úzké přepadové okýnko. Při mapování jsme pak vypadli zpět do hlavní chodby a tak jsme toto mapovací cvičení pojali jen jako doplnění mapy.

Totéž podnikl i Franci při mapování jednoho odtokového kanálku v jehož koncovém sifonku viděl Bradkova světla při neúspěšném ponoru v sifonu pod Kalvárií.

Závěry lezeckého družstva v komínu Le Zakaj byly také rozporuplné, protože se Sebovi a Ondrovi podařilo zdolat komín Big one fitness do výšky cca 50 m, kde navazují ještě lezitelná okna. Cestou potkali jakýsi náznak horizontu v + 40 m.

Od čtvrtka do soboty působila v Kačmě skupina maďarů z Papp Ferenc klub, kteří pořizovali 3D fotografickou dokumentaci jeskyně.





V průběhu akce jsme navštívili muzeum ve Škocjanských jamách, kde byla otevřena nová expozice o prvních objevitelích Škocjanských jam i Kačné jamy. Součástí expozice je 3D plastický model podzemního kaňonu v řezu a hlavně promítání filmu o objevitelích systému. Na tomto filmu jsme v roce 2011 také spolupraocvali s Italskými filmaři a tak jsme měli velkou radost, když jsme ve filmu spatřili na pár sekund i ty naše tváře.


V rámci akčního odpoledne jsme pomhli Vláďovi a Valje odtáhnout jejich syčící auto na LPG z Koziny zpět do Divači a pak jsme jili do chráněné oblasti Rakov Škocjan, kde jsme strávili krásné chvíle se závěrečnou koupačkou.





Došlo i na návštěvu pršutárně.



Největší překvapení výjezdu však přinesla Podjunška jama, kam byl vyslán střelmistr Jirka Štěpánek s Helčou
a Ti se po dvou dnech prostříleli meandrem

do prvního vyzdobeného dómu rozměrů 4 x 7 m a výšky 8 m

, na jehož dně jsou hlinité sedimenty s náznakem dvou odtokových směrů.


Pokračování tohoto rozměru je velice povzbudivé a podařilo se tak zřejmě obejít kopanou chodbu plnou čerstvě splaveného hlinitého materiálu s kostmi. Na základě dosažených výsledků zvažujeme podzimní útočnou akci, kdy se budeme snažit najít pokračování a vymyslet případnou hydrotěžbu.

Celá akce byla velice přínosná z hlediska objasnění spousty otazníků na mapě. Bohužel se nepodařilo objevit nic převratného, ale jen nakouknout do zajímavých směrů. Z hlediska dokumentace jeskyně byl pobyt mimořádně úspěšný, protože se českému i maďarskému družstvu podařilo domapovat většinu chybějících metrů z původní mapy a můžeme říct, že je polygon Kačne jamy z 95% přemapován.

Všem členům expedice děkuji za čas strávený s námi ve Slovinsku a za jejich pomoc se systematickým výzkumem Kačne jamy.

Expedice se zúčastnili:


Zleva horní řada: Tonda Hlavizňa, Jirka Štěpánek, Radek Brádě Nejezchleb, Valja Priesolová, Tomáš Roth, Bohuslav Kocour Koutecký, Vláďa Priesol, Ondra Skalský
Zleva ve spodní řadě: Štěpán Mátl, Helča Vysoká, Jůlinka a Petra Nejezchlebová, Jirka Mac Giver Cének, Franci Musil a otočený Sebastian Sebo Kovačič



Z maďarského klubu Papp Ferenc se zúčastnilo 6 členů: v horní řadě od třetí zleva Fanni Matuszka, Kamilla Borzsák, Ábel Váczi (Ewan Mac Gregor) a dole zleva Gábor Markó, Laszlo Egri a nad ním v červené fotograf expedice Csaba Egri.

Poděkování patří také místnímu jamarskemu klubu Gregora Žiberny, kteří poskytli expedici zázemí a v rámci oslavy výročí 50 let skupiny zásobili náš tábor bohatým občerstvením. Děkujeme! Hvala lepa!

Další poděkování patří Ludvíku Čečatkovi, který expedičnímu Kačma týmu věnoval suprový a osvědčený speleovaky AlpinBupex.cz pro transport potápčské techniky. Díky!



Autoři fotodokumentace: Helča Vysoká, Tonda Hlavizňa, Vláďa a Valja Priesolovi, Štěpán Mátl, Csaba Egri, Francimus a další.
Komentář
Kolik je dvakrát dva? (ochrana proti spamu):

Jméno: (povinný údaj)
E-mail:
Komentář:
 
Slama24.09.2016, 20:15
Dobý den,
přijměte prosím pozvání na web s nočímm vidění do prostor bez zbytkového světla.
Těším se na Vaši návštěvu
http://www.dalekohledy-puskohledy.cz/nocni-videni-a32
Kocour Plzeň05.08.2015, 01:26
Pěkná zpráva! To fiasko se zřejmě nějak váže na návštěvu v pršutárně, že?