expedice Kačna jama 2011 - online expedice Kačna jama 2010 - online Jeskynní systém Řeky - prezentace [9MB - PowerPoint] Gouffre Berger 2005 Expedice Romania 2004 Chrochtadlo - objev roku 2002
Nové objevy v Amatérské jeskyni
3D-VRML
Fotogalerie
Animované polygony
Monografie Amatérská jeskyně
Publikace Piková dáma - Spirálka
Plánivy.CZ - Expedice, akce
Expedice Kačna jama - WET Strike
11.-15.2.2009
23.02.2009 - FanTomáš
Únorová expedice byla od začátku poznamenána vydatnými srážkami, které v oblasti Divači spadly dva dny před naším příjezdem. Vzhledem k tomu, že náš zájem byl upřen na prostory přímo nesouvisející s aktivním tokem, byli jsme v klidu.



Ve čtvrtek ráno expedice začala vystrojením a transportem veškerého materiálu propastí za pomocí vrátku. Bivak jsme vybudovali v Zahodnem rovu relativně blízko vchodu. Ještě během čtvrtka jsme navštívili Rov človeških ribic, kde jsme v přítokovém sifonu, který je jindy průzračný, zaznamenali zvýšený průtok kalné vody. Plánovaný ponor byl tedy ohrožen. Pokračovali jsme dál k Plzeňskému rovu. V místech druhé objevné úžiny jsme byli zastaveni spadlým závalem. Ten s největší pravděpodobností spadl díky dvěma povodním v prosinci a únoru, kdy do Kačne jamy tekl průtok 250 m3/s. Večer jsme se pak všichni setkali v bivaku v počtu jedenácti členů expedice u výborného svařáčku a probrali možnosti dalšího postupu za stávající situace.







V pátek jsme se rozdělili na dvě skupiny. Jindra, Bradek, Tomáš, Ivoš a Helča vyrazili do Plánivského rovu, kde mělo proběhnout mapování Kladenské chodby za sifonem pod Lentilkou. Bohužel byl zrovna pátek třináctého. Ač na tuto pověru nikdo z nás nevěří, smůla se neuvěřitelným způsobem nalepila na Bradka. Nejprve mu zničila kladivem jeho nový zaseklý duralový „déčko“, pak mu sundala helmu při zanoření do sifonu a nakonec mu způsobila zranění při odpalu.
Stalo se to asi takto: celá akce byla postavena na tom, že Bradek jako jediný proleze úžinou v závalu za sifonem. Proto se s Jindrou zanořili jako první a protáhli si v nepromokavém pytli vrtačku i suché oblečení. Bohužel za sifonem nebylo díky velikému skapu vhodné suché místo na převlečení a tak se Radek dost promočil. Při následném nachystání odpalu, pak ve stresu nezaujal správnou polohu a odstřelený kus skály ho trefil přímo do holeně. Následovala nehorázná bolest a ještě větší stres. Po zjištění, že došlo jen k pohmoždění se Radek uklidnil a rozhodl raději pro návrat. Což v této situaci bylo nejrozumnější řešení. Následovalo opětovné převlíkání v nedůstojně bahenních podmínkách a zpětný transport těžké výbavy přes sifon a zpět do bivaku. Za zmínku stojí snad jen to, že dno Lentilky nejevilo známky zatopení po dvou zimních povodních (2x 250m3/s). Přítomný byl pouze silný skap, který vznikal z přítoku vyvěrajícího na balkónu Lentilky zpod západní stěny.

Druhá skupina ve složení: Jirka, Míla, Hanka, Kocour, Rajče a Honza šla do Rovu človeških ribic a Plzeňského rovu. Zde Jirka prolezl spodní plazivkou do Plzeňského rovu a zhodnotil, že spadlý zával vypadá z druhé strany relativně dobře. Proto další hodiny strávili zde znovuzpřístupněním Plzeňského rovu klasickou cestou. Po zhodnocení, že vše už vypadá celkem stabilně, šli na obchůzku dovnitř. Všechny prostory nesly známku zatopení. Voda zde tekla ve směru Jih - Sever, tedy z přítokového sifonu Rovu človečkih ribic. Nestíhala odtékat do nejníže položené pukliny a proudila přes zával do Plzeňského rovu. Zde se ztrácela v závalu pod Vstupní propastí a v sifonu. Proud vody byl výrazný pouze v úzkých profilech chodeb a závalu.

V sobotu dopoledne jsme se rozdělili na několik družstev. Tomáš, Jindra a Bradek vylezli na povrch a pomocí vrátku začali s vytahováním deseti speleovaků nahoru. Ostatní dole pomáhali s transportem potápěčské výbavy Honzy Enčeva. Ten se pak ponořil do kalných vod přítokového sifonu Rovu človeških ribic. Jindy průzračně čistý sifon měl tentokrát viditelnost maximálně půl metru. To ovšem Honzu neodradilo a po chvíli prošel 40 metrů dlouhým sifonem do volných částí za ním. Vzhledem k tomu, že se jednalo o revizní průstup prostor od kterých nemáme mapovou dokumentaci, strávil za sifonem zhruba dvě hodiny a pořídil náčrt prostor až po druhý sifon. Zajímavým činem byla i menší explorace komína, při které si tak trochu propíchl suchý oblek. Zastavil ho až sintrový nátek, nad kterým cesta pokračuje dál, ovšem jen pro štíhlé.

Náčrt prostor za přítokovým sifonem v Rovu človeških ribic (Jan Enčev)





V Plzeňském rovu mezitím Jirka a Kocour vylezli komín nad sifonem a vyřešili tak jedno z posledních nadějných míst.



V sobotu za mrazivé noci Tomáš, Jindra a Bradek podnikli revizní sestup do povrchové lokality DI1, která leží nad Kačnou jamou a eventuálně by skýtala možnost pro nalezení nového vchodu do obtížně přístupných povodňových částí. Jedná se o jeskyni nalezenou díky mastnému fleku. Po zhruba čtyřech metrech slanění rozšířenou puklinou se pod námi otevřel rozměrný dóm, který očividně souvisí se závrtem, na jehož okraji propástka leží. Ve spodní části jeskyně, kde se v minulosti snažili jeskyňáři proniknout dál mezi stěnou a závalem, jsme bohužel nelokalizovali výraznější průvan, ačkoli ze vstupu na povrchu stoupal mohutný sloup páry. Průvan tedy bude buď rozptýlen skrz celý zasucený prostor dna dómu, nebo proniká do jeskyně z povrchu a jedná se pouze o lokální cirkulaci.

V neděli ráno opět přichází na řadu vrátek, kdy vytahujeme veškerý materiál nahoru. Propast odstrojuje Jirka s Honzou. Na povrchu jsme všichni ve 12 hodin a v rekordních 13.00 již vjíždíme na dálnici směr Ljublana.







Závěr: Vzhledem k vydatným srážkám, které provázeli celé zimní období ve Slovinsku, byla letošní zimní expedice spíše společenskou záležitostí než výpravou mapující nové metry. Úspěchem bylo proplavání přítokového sifonu Rovu človeških ribic a znovuzpřístupnění Plzeňského rovu. Na dokončení prací za sifonem v Lentilce si bude třeba chvíli počkat. Jako nejreálnější se zdá být letní období. Tedy rok 2010, jelikož v letošním létě chystáme v Kačne jamě daleko zajímavější projekt.





Členové expedice:

Jan Enčev, Lukáš Hájek , Karel Kocourek, Radek Nejezchleb, Jindřich Pernica, Miloslav Polívka, Hana Polívková, Tomáš Roth, Jiří Štěpánek, Helena Vysoká, Ivo Záruba



Foto: Ivo Záruba, Jan Enčev, Karel Kocourek, Lukáš Hájek - Rajče



Poděkování patří všem, kteří se podíleli na organizaci a průběhu celé expedice. Zvláštní dík patří speleopotápěči Janu Enčevovi za brutální výkon v kalné vodě a našim kamarádům z klubu Gregora Žiberny za poskytnuté zázemí a vrátek, bez kterého by naše akce byla nerealizovatelná.


Komentář
Kolik je dvakrát dva? (ochrana proti spamu):

Jméno: (povinný údaj)
E-mail:
Komentář:
 
Tomáš P.26.02.2009, 22:11
Bohužel už si na detaily návštěvy Peščeniho rovu nevzpomínám. Ale asi jsem tenkrát ty naplaveniny moc nezkoumal. Budeme muset počkat na letní akci ...
FanTomáš23.02.2009, 14:42
Dole je směr toku jasný. Z přítokového sifonu valí voda a odtéká do pukliny. V případě, že je jí však víc, tak nestíhá odtékat a začíná přepadat do Plzeňského rovu. Viděli jsme několik naplavených artefaktů a taktéž lidi, kteří rozebírali zával mi dají za pravdu, že kameny byli vtaženy dovnitř. Ten kámen, co byl původně vyvalen ze závalu, byl zase pěkně na svém místě a na něm leželo dalších několik dárečků.

Tento směr odtoku se mi zdá logický už jen proto, že voda ze Škocjanu přitéká od Jiho západu.

Jen mi v tom nesedí ten Mihevcův odtok Peščeni rovem do Lojzova podoru. Vy když jste tam byli, tak jste v tom závalu viděli nějaká dřeva (podobně jako v chodbě desetih jezer), která by naznačovala, že voda teče od Severu na Jih?
Tomáš P.23.02.2009, 14:17
Tome, z čeho jsi usoudil, že voda tekla z Rovu člověčich ribic do Plzeňském rovu a ne naopak (což by mi přišlo logičtější) ?