![Jeskynní systém Řeky - prezentace [9MB - PowerPoint]](cztxt/aktualne/jeskynni_system_reky.jpg)
Plánivy.CZ - Články
| Otvírka závrtu č. 45 Na loučkách 11.06.2004 - >P< | komentářů: 0 |
Závrt je situován ve dně mělkého žlíbku zvaného Na loučkách pro objekty JZD v Šošůvce, v nadmořské výšce 514,425 metru. Vytváří nejzazší propadání vodního toku, pramenícího v mokřinách pod polní cestou ze Šošůvky do Holštejna na geologické hranici vápencového území. V době výzkumu vodní tok protékal po dně žlíbku, přibíral odpadní vody z objektů JZD a ztrácel se v korytě asi 50 m před závrtem. Za vyšších vodních stavů se ztrácí až v závrtě.
|
| Čerpání přítokového sifonu v 13C 01.03.2004 - >P< | komentářů: 0 |
V loňském roce tomu bylo 20 let, kdy po znovuotevření zavalené vstupní šachty započala Plánivská skupina sérií čerpacích pokusů druhou etapu objevování této pozoruhodné jeskyně. Po roce 1993 se zájem skupiny přesměroval na navrácenou Novou Amatérskou jeskyni, a výzkumy na starších lokalitách stagnovaly. Výjimkou bylo jen čerpání pikovko-spirálkového sifonu, korunované na konci roku 1994 objevem Kalvárie za Glozarovým komínem. Ke zmrazení činnosti přispělo i vyhoření plánivské základny Srub v roce 1996. Další zaznamenatelnou akcí je druhý pokus o prodloužení Kalvárie ze zimy 1999/2000. V jejím rámci byl potřetí kompletně vyčerpán P-S sifon a po vyčerpání Sifonu pod žebřem objeven Dóm bahnofilů, komunikující se sifonem Kaple.
|
| Činnost ZO 6-19 Plánivy v roce 2002 01.04.2003 - >P< | komentářů: 0 |
V jeskyni Nová Amatérská jsme největší úsilí věnovali výkopovým pracím v odbočce Chrochtadlo, která se nachází mezi dómem U dvou velkých a Rozlehlou chodbou. Zde se nám podařilo proniknout do nových prostor protékaných aktivním tokem Bílé vody v délce cca 180 m.
Více informací o tomto objevu můžete nalézt v objevitelské zprávě nebo v oficiálním článku.
|
| Historie výzkumu Plániv 01.03.2003 - Libor | komentářů: 0 |
|
Pozorným návštěvníkům těchto stránek, jistě utkvělo v paměti datum 1959, což byl rok založení Plánivské skupiny.Tehdy ještě pod názvem Speleologická skupina pro výzkum Plániv, jak již bylo zmíněno v sekci HISTORIE.Ovšem samotný objev Plániv a jejich první výzkumy, sahají do let mnohem minulejších, téměř na počátek minulého století, do roku 1905.Tento objev byl dílem známého krasového badatele prof.dr.Karla Absolona.On sám jej ovšem považuje za objev "novější" doby, protože jeho, neméně slavní, předchůdci Salm, Reichenbach, Kořistka a Wankel, existenci Plániv ani netušili.A podle dostupných zdrojů, při velkém mapování oblasti Moravského krasu, v roce 1876, i topografové generálního štábu celé Plánivské údolí přehlédli a do map vůbec nezaznamenali.Údolí navštívil, podle zápisu v jeho deníku, teprve 9.4.1883 F.Koudelka a uvedl jej do literatury kratičkým článkem „Höhlenforschung in Mähren“ v jednom vídeňském speleologickém časopise : „V lese Plániva byl podroben prohlídce závrt nesmírných, na Macochu upomínajících, dimenzí.Tento nález podá nám zajisté, dávno požadované, vysvětlení o původu vod, které proudí v holštejnské jeskyni Rasovně, z nejzadnější chodby k vodnímu reservoiru“ (tj.podle dnešních názvů z Lipovecké chodby k sifonu na konci Macošské chodby). ...pokračování |
| Chrochtadlo - objev řečiště Bílé vody v Nové Amatérské jeskyni 01.02.2003 - >P< | komentářů: 0 |
Rok 2002 se stal pro naši skupinu významný především díky udělení výjimky na drobné výkopové práce v Amatérské jeskyni. Tuto výjimku nám po několika letech jednání udělila Správa chráněné krajinné oblasti Moravský kras. V Amatérské jeskyni, jakožto v největším jeskynním systému v Moravském krasu, se nachází spousta lákavých a nadějných míst pro výkopové práce. Ať už jde o zasedimentovaná pokračování chodeb nebo nápadné trativody odvádějící povodňové vody do neznámých partií. Jedním z takových míst je i Chrochtadlo. Svůj název si zasloužilo podle vzdáleného burácení povodňových vod, které však za normálních vodních stavů nebývá slyšet. Jedná se o krátkou levostrannou odbočku z Macošského koridoru v úseku mezi Rozlehlou chodbou a dómem U dvou velkých. Zasedimentovaná chodbička byla již částečně odklizena v důsledku prací provaděných Ggú ČSAV. Bylo dosaženo vzdálenosti cca 7 m, pak ale došlo k zastavení prací v malém profilu.
|
| Seismické měření v Holštejnské jeskyni 01.11.2002 - >P< | komentářů: 0 |
| 1. Úvod
V severovýchodní části Moravského krasu, v oblasti styku vápenců a nekrasových hornin spodního karbonu - kulmu, se nachází u obce Holštejn řada propadání povrchových vod do podzemí (viz obr.1). Tyto přítoky Bílé vody, Lipoveckého potoka a Běščáku tvoří jeden ze zdrojů podzemní říčky Punkvy. Dalšími zdroji Punkvy jsou Sloupský potok a menší toky, které se propadají do podzemí v oblasti Sloupu v severní části Moravského krasu. Přestože je dnes průběh recentního jeskynního systému podzemní říčky Punkvy a jejich přítoků z větší části znám a systém jeskyní které vytvořila Amatérská jeskyně je již z větší části podrobně zmapován (Zatloukal a kol. 1996, Přibyl, Rajman 1980), zbývá objasnit její časový vývoj, který byl zejména ve vstupních ponorných oblastech velice komplikovaný. ...pokračování |
| Geofyzikální a geotechnická měření v Holštejnské jeskyni 01.11.2002 - >P< | komentářů: 0 |
| 1. Úvod
V severovýchodní části Moravského krasu, v oblasti styku vápenců a nekrasových hornin spodního karbonu - kulmu, se nachází u obce Holštejn řada propadání povrchových vod do podzemí (viz obr.1).
Tato oblast byla zřejmě před bádenskou transgresí vtokovou oblastí toku, který protékal podzemím Moravského krasu (Zámek 1996). Jedním z hlavních propadání těchto vod mohla být jeskyně Holštejnská (Otava, Vít 1992). Některé z předbádenských jeskyní byly opět po ústupu bádenského moře propláchnuty a využity pro podzemní vodní toky Punkvy a jejích zdrojnic. ...pokračování |
| Penetrační měření a nivelace v jeskyni 561A 01.11.2002 - >P< | komentářů: 0 |
| Ve dnech 15.-16.12. 2001 proběhlo v jeskyni č.561A/I v Lipoveckém lomu Velká dohoda penetrační měření a nivelace stropu, které mělo za cíl zjistit spádové poměry stropu a dna jeskyně a určit tak pravděpodobný směr odvodňování. Toto neobvyklé měření bylo uskutečněno výjimečnou shodou okolností, kdy Jiří Moučka (2001), který tuto jeskyni znovu objevil a který zde realizoval průzkum pomocí výkopových prací po téměř 50 letech od jejího prvního zaměření (Fabík 1954). Poskytl nám mapovou dokumentaci, kterou zde přetiskujeme (viz obr.1) i starší podklady M. Fábíka. Sdělil nám i doposud nepublikované stáří sedimentů u nynějšího vchodu jeskyně 0,8 – 1,1 mil. let (Kadlec – ústní sdělení). ...pokračování |
| Zjišťování hloubek dna a vývoje Hrádského žlebu 01.11.2002 - >P< | komentářů: 0 |
| 1. Úvod
Vývoj Hrádského žlebu bezprostředně souvisí s vývojem jeskynních systémů, vázaných na jednu ze zdrojnic Punkvy – Bílou Vodu. Jednou z otázek, kterou jsme měřením řešili, bylo to, zda Holštejnská jeskyně neústí do Hrádského žlebu, jak předpokládali Zatloukal a kol. (1996). Druhým řešeným problémem bylo nalezení míst případných dnes zakrytých propadání nebo závrtů, zejména pod ústím Lopače a Krasovského potoka do Hrádského a Suchého žlebu. Třetím cílem práce bylo zjištění vývoje sedimentární výplně žlebu a rekonstrukce vývoje údolí za období sedimentace jeho výplně. Čtvrtým cílem bylo zjistit, zda jeskyně Panský klínek nemůže být ponorovou jeskyní s přímou návazností na sedimenty v údolí. ...pokračování |
| Nové objevy v Amatérské jeskyni 01.10.2002 - >P< | komentářů: 0 |
Tolik očekávaný sen o nových objevech se konečně naplnil! Dlouho jsme chodili kolem nenápadné odbočky v Macošském koridoru, ze které bylo občas slyšet šumění aktivního toku. Díky tomuto zvuku si nadějné místo získalo název "Chrochtadlo". Kolikrát jsme se snažili zjistit, odkud tento zvuk vlastně pochází. V odpovědi nám bránila úzká klesající plazivka, která se bez prokopání nedala překonat. Až v tomto roce jsme dostali požehnání k důkladnějšímu průzkumu Chrochtadla. Kluci zde odvedli opravdu kus práce a nejinak tomu bylo i tuto neděli. Tehdy úžina "pustila", ale další postup zastavila hluboká propast, která se bez lana nedala překonat. Proto další akce byla naplánována ještě v týdnu a o tom, jak to dopadlo ted nechme mluvit "Ua" - jednoho objevitele z úspěšného pětičleného družstva ...
|
