| Vzpomínka na 50. výročí objevu jeskyně Spirálky 15.01.2008 - =P= | komentářů: 0 |
| Autor: Miroslav Kala Rok 2008 je pro historii speleologie Moravského krasu také rokem 50. výročí objevu jeskyně Spirálky v Hrádském žlebu na Holštejnsku. Počátek naší jeskyňářské činnosti spadá do roku 1954, kdy došlo k seznámení se staršími a zkušenými speleology skupiny profesora Absolona, Ottou Ondrouškem, Jiřím Čubukem a MUDr.Emilem Coufalíkem. S nimi jsme se seznamovali s různými jeskyněmi zejména v severní části krasu.
|
| Výzkumy a prolongační postupy ZO 6-19 Plánivy v roce 2006 12.02.2007 - =P= | komentářů: 0 |
V Moravském krasu jsme se věnovali především našim dvěma hlavním lokalitám - Nové Amatérské jeskyni a Křížovu závrtu.
|
| Macocha a Punkevní jeskyně v „srdci“ Moravského krasu 09.01.2007 - =P= | komentářů: 4 |
Propast Macocha lákala lidi odnepaměti. První dobrodruzi, kteří sem přicházeli, ale museli podstoupit riziko, aby se na její dno mohli podívat. Macocha je 138 metrů hluboká a když ještě na jejím vrchu nebyl vybudovaný můstek se zábradlím, muselo se po břiše plazit až ke kamennému okraji. Naštěstí pro turisty jsou od roku 1933 zpřístupněny Punkevní jeskyně, jejichž podzemní systém vede na dno propasti. Můžeme tak monstrózní přírodní dílo obdivovat svrchu i zespod.
|
| Činnost ZO 6-19 Plánivy v roce 2005 03.08.2006 - =P= | komentářů: 0 |
Na jaře tohoto roku zasáhla povodí Bílé vody v Moravském krasu mimořádně silná povodeň. Voda přetekla do Staré Rasovny a zahltila ji natolik, že před ní stálo mohutné jezero. Povodeň vyvolala v některých našich lokalitách takové změny, které zde částečně utlumily nebo dokonce i znemožnili provádění dalšího průzkumu.
|
| Bukovinky - gravimetrické měření v Moravském krasu Bukovinky - gravity survey in the Moravian karst 18.05.2006 - Pavel K | komentářů: 7 |
| Rozšířený abstrakt Tíhová měření v letech 2003 - 2005 měla za cíl nalézt pokračování Holštejnské jeskyně a případných přítoků horní jeskynní úrovně (Hypr 1980, Kadlec 1995,1996,1997, 2001, Kalenda a kol. 2004, Kalenda a kol. 2005a,b), která se dnes nachází cca 70 m nad aktivním tokem Bílé Vody a Sloupského potoka. Nejvýznamnějšími reprezentanty této jeskynní úrovně jsou horní patra Sloupských jeskyní (Absolon 1970), nebo Holštejnská jeskyně (Moučka 1967, 1968, 1987, Zámek a Zatloukal 1993, Zatloukal a kol. 1996).
|
| Povodňové stavy v severní části Moravského krasu 28. - 31.3.2006 03.04.2006 - Beny | komentářů: 1 |
| 28.3.2006 úterý Kolem 14:00 dostáváme zprávu, že přetekla Nová Rasovna (v cca 13:00). V 17:30 sledujeme stav u Staré Rasovny. Voda pomalu nastupuje a proudí oběma koryty. Konstatujeme, že rychlost nástupu odpovídá povodni z března 2005. Neustále drobně ale vytrvale prší.
|
| Zjišťování hloubek dna přítoků do Hrádského žlebu Determination of depths of valley bottoms of tributaries into Hrádský žleb canyon 16.09.2005 - Pavel K | komentářů: 1 |
| Úvod V roce 2002 jsme změřili profily Hrádským žlebem (Kalenda a kol. 2004), které ukázaly, že před Císařskou jeskyní se nachází pohřbený závrt nebo propadání potoka Lopače. Protože ani na jednom z profilů nad (profil 9 na obr.1 ) a pod Vintokami (profil 10 na obr. 1) nebylo zjištěno zahloubení Hrádského (Suchého) žlebu Krasovským potokem, navrhli jsme změřit nové profily přes všechna přítoková údolí do Hrádského a Suchého žlebu, abychom zjistili, zda tyto přítoky přehloubily Hrádský žleb a vytvořily dnes pohřbená poloslepá údolí nebo zda se před Císařskou jeskyní nachází pouze pohřbený závrt .
|
| Gravimetrický průzkum pokračování Holštejnské jeskyně Gravity survey of the prolongation of the Holštejn cave 28.07.2005 - Pavel K | komentářů: 4 |
| 1 Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Albertov 6, 128 43 Praha 2 2 CoalExp, Kosmonautů 2, 700 30 Ostrava 3 3 Tylova 25, 700 30 Ostrava 3 4 Liptaňské nám. 890, 708 00 Ostrava - Poruba (24-23 Protivanov)
Úvod Holštejnská jeskyně je pravděpodobně torzem jedné z nejstarších jeskynních úrovní v severní části Moravského krasu. Její vchod se nachází ve výšce 470 m n.m., 60 m nade dnem sedimenty vyplněného holštejnského údolí a 10 – 15 m nad recentní úrovní toku Bílé Vody před jejím propadáním do jeskynních systémů (Štelcl 1961). O značném stáří této jeskyně kromě její visuté polohy svědčí i sedimentární výplně, které ukazují na přínos materiálu z povodí Sloupského potoka (Otava a Vít 1992). Mladší sedimentární výplně a shodný vývoj sedimentů se Suchým žlebem svědčí o tom, že tato jeskynní úroveň byla v průběhu kvartéru několikrát zmlazená (Kadlec 1997, 2000, 2001, Kalenda a kol. 2004,Vít a Hercman 1996). ...pokračování |
| Činnost ZO 6-19 Plánivy v roce 2004 31.01.2005 - >P< | komentářů: 0 |
V jeskyni Nová Amatérská jsme se v červenci rozhodli pro průzkum jv. odbočky z řečiště Punkvy, zvané „Kráva“. Tato odbočka se nachází jižně od nedalekého ústí východomacočské větve na konci Bahnitých jezer. Byly zkoumány převážně nízké prostory se silnou výplní hlinitých sedimentů, které se zde usazují v době vysokých vodních stavů na Punkvě a tedy v době, kdy je tato odbočka zaplavena. V zadních partiích byl objeven úzký komín ústící do Zadního dómu. Tento komín, nazvaný Yperitový, se koncem roku podařilo prolézt a prozkoumat až do výšky 17m.
|
| Činnost ZO 6-19 Plánivy v roce 2003 07.12.2004 - >P< | komentářů: 0 |
Počátkem roku 2003 jsme největší úsilí věnovali Nové Amatérské jeskyni, ve které jsme prováděli průzkum tlakového trativodu vedoucího jihovýchodním směrem z Macošského koridoru nedaleko I. vchodu do Bludiště M. Šlechty. Tento směr je velice perspektivní pro hledání uvažovaného pokračování chodby zvané Chrochtadlo, ve které se nachází poslední známé místo aktivního toku Bílé vody. Ta se ztrácí v nízkém odtokovém sifonu a směr všech chodeb ukazuje paralelní směr jejího odtoku podél Macošského koridoru, tedy ne přímo do Bludiště M. Šlechty.
Právě nalezení tohoto pokračování aktivního toku Bílé vody bylo sledováno v odbočce nazvané TNO (Tomášova nadějná odbočka).
|