expedice Kačna jama 2011 - online expedice Kačna jama 2010 - online Jeskynní systém Řeky - prezentace [9MB - PowerPoint] Gouffre Berger 2005 Expedice Romania 2004 Chrochtadlo - objev roku 2002
Nové objevy v Amatérské jeskyni
3D-VRML
Fotogalerie
Animované polygony
Monografie Amatérská jeskyně
Publikace Piková dáma - Spirálka
Plánivy.CZ - Články
Historie výzkumu Plániv
01.03.2003 - Libor | komentářů: 0

     Pozorným návštěvníkům těchto stránek, jistě utkvělo v paměti datum 1959, což byl rok založení Plánivské skupiny.Tehdy ještě pod názvem Speleologická skupina pro výzkum Plániv, jak již bylo zmíněno v sekci HISTORIE.Ovšem samotný objev Plániv a jejich první výzkumy, sahají do let mnohem minulejších, téměř na počátek minulého století, do roku 1905.Tento objev byl dílem známého krasového badatele prof.dr.Karla Absolona.On sám jej ovšem považuje za objev "novější" doby, protože jeho, neméně slavní, předchůdci Salm, Reichenbach, Kořistka a Wankel, existenci Plániv ani netušili.A podle dostupných zdrojů, při velkém mapování oblasti Moravského krasu, v roce 1876, i topografové generálního štábu celé Plánivské údolí přehlédli a do map vůbec nezaznamenali.Údolí navštívil, podle zápisu v jeho deníku, teprve 9.4.1883 F.Koudelka a uvedl jej do literatury kratičkým článkem „Höhlenforschung in Mähren“ v jednom vídeňském speleologickém časopise : „V lese Plániva byl podroben prohlídce závrt nesmírných, na Macochu upomínajících, dimenzí.Tento nález podá nám zajisté, dávno požadované, vysvětlení o původu vod, které proudí v holštejnské jeskyni Rasovně, z nejzadnější chodby k vodnímu reservoiru“ (tj.podle dnešních názvů z Lipovecké chodby k sifonu na konci Macošské chodby).  ...pokračování

Chrochtadlo - objev řečiště Bílé vody v Nové Amatérské jeskyni
01.02.2003 - >P< | komentářů: 0
     Rok 2002 se stal pro naši skupinu významný především díky udělení výjimky na drobné výkopové práce v Amatérské jeskyni. Tuto výjimku nám po několika letech jednání udělila Správa chráněné krajinné oblasti Moravský kras. V Amatérské jeskyni, jakožto v největším jeskynním systému v Moravském krasu, se nachází spousta lákavých a nadějných míst pro výkopové práce. Ať už jde o zasedimentovaná pokračování chodeb nebo nápadné trativody odvádějící povodňové vody do neznámých partií. Jedním z takových míst je i Chrochtadlo. Svůj název si zasloužilo podle vzdáleného burácení povodňových vod, které však za normálních vodních stavů nebývá slyšet. Jedná se o krátkou levostrannou odbočku z Macošského koridoru v úseku mezi Rozlehlou chodbou a dómem U dvou velkých. Zasedimentovaná chodbička byla již částečně odklizena v důsledku prací provaděných Ggú ČSAV. Bylo dosaženo vzdálenosti cca 7 m, pak ale došlo k zastavení prací v malém profilu.

 ...pokračování
Seismické měření v Holštejnské jeskyni
01.11.2002 - >P< | komentářů: 0
1. Úvod
      V severovýchodní části Moravského krasu, v oblasti styku vápenců a nekrasových hornin spodního karbonu - kulmu, se nachází u obce Holštejn řada propadání povrchových vod do podzemí (viz obr.1). Tyto přítoky Bílé vody, Lipoveckého potoka a Běščáku tvoří jeden ze zdrojů podzemní říčky Punkvy. Dalšími zdroji Punkvy jsou Sloupský potok a menší toky, které se propadají do podzemí v oblasti Sloupu v severní části Moravského krasu. Přestože je dnes průběh recentního jeskynního systému podzemní říčky Punkvy a jejich přítoků z větší části znám a systém jeskyní které vytvořila Amatérská jeskyně je již z větší části podrobně zmapován (Zatloukal a kol. 1996, Přibyl, Rajman 1980), zbývá objasnit její časový vývoj, který byl zejména ve vstupních ponorných oblastech velice komplikovaný.  ...pokračování
Geofyzikální a geotechnická měření v Holštejnské jeskyni
01.11.2002 - >P< | komentářů: 0
1. Úvod
      V severovýchodní části Moravského krasu, v oblasti styku vápenců a nekrasových hornin spodního karbonu - kulmu, se nachází u obce Holštejn řada propadání povrchových vod do podzemí (viz obr.1).


Obr.1 Moravský kras – sever

      Tato oblast byla zřejmě před bádenskou transgresí vtokovou oblastí toku, který protékal podzemím Moravského krasu (Zámek 1996). Jedním z hlavních propadání těchto vod mohla být jeskyně Holštejnská (Otava, Vít 1992). Některé z předbádenských jeskyní byly opět po ústupu bádenského moře propláchnuty a využity pro podzemní vodní toky Punkvy a jejích zdrojnic.  ...pokračování
Penetrační měření a nivelace v jeskyni 561A
01.11.2002 - >P< | komentářů: 0
     Ve dnech 15.-16.12. 2001 proběhlo v jeskyni č.561A/I v Lipoveckém lomu Velká dohoda penetrační měření a nivelace stropu, které mělo za cíl zjistit spádové poměry stropu a dna jeskyně a určit tak pravděpodobný směr odvodňování. Toto neobvyklé měření bylo uskutečněno výjimečnou shodou okolností, kdy Jiří Moučka (2001), který tuto jeskyni znovu objevil a který zde realizoval průzkum pomocí výkopových prací po téměř 50 letech od jejího prvního zaměření (Fabík 1954). Poskytl nám mapovou dokumentaci, kterou zde přetiskujeme (viz obr.1) i starší podklady M. Fábíka. Sdělil nám i doposud nepublikované stáří sedimentů u nynějšího vchodu jeskyně 0,8 – 1,1 mil. let (Kadlec – ústní sdělení).  ...pokračování
Zjišťování hloubek dna a vývoje Hrádského žlebu
01.11.2002 - >P< | komentářů: 0
1. Úvod
     Vývoj Hrádského žlebu bezprostředně souvisí s vývojem jeskynních systémů, vázaných na jednu ze zdrojnic Punkvy – Bílou Vodu. Jednou z otázek, kterou jsme měřením řešili, bylo to, zda Holštejnská jeskyně neústí do Hrádského žlebu, jak předpokládali Zatloukal a kol. (1996). Druhým řešeným problémem bylo nalezení míst případných dnes zakrytých propadání nebo závrtů, zejména pod ústím Lopače a Krasovského potoka do Hrádského a Suchého žlebu. Třetím cílem práce bylo zjištění vývoje sedimentární výplně žlebu a rekonstrukce vývoje údolí za období sedimentace jeho výplně. Čtvrtým cílem bylo zjistit, zda jeskyně Panský klínek nemůže být ponorovou jeskyní s přímou návazností na sedimenty v údolí.  ...pokračování
Nové objevy v Amatérské jeskyni
01.10.2002 - >P< | komentářů: 0
Tolik očekávaný sen o nových objevech se konečně naplnil! Dlouho jsme chodili kolem nenápadné odbočky v Macošském koridoru, ze které bylo občas slyšet šumění aktivního toku. Díky tomuto zvuku si nadějné místo získalo název "Chrochtadlo". Kolikrát jsme se snažili zjistit, odkud tento zvuk vlastně pochází. V odpovědi nám bránila úzká klesající plazivka, která se bez prokopání nedala překonat. Až v tomto roce jsme dostali požehnání k důkladnějšímu průzkumu Chrochtadla. Kluci zde odvedli opravdu kus práce a nejinak tomu bylo i tuto neděli. Tehdy úžina "pustila", ale další postup zastavila hluboká propast, která se bez lana nedala překonat. Proto další akce byla naplánována ještě v týdnu a o tom, jak to dopadlo ted nechme mluvit "Ua" - jednoho objevitele z úspěšného pětičleného družstva ...

 ...pokračování
Čerpací pokus Trativodné chodby Staré Rasovny
01.06.2001 - Beny | komentářů: 0
Znaveni neustálým vyprávěním a vzpomínáním na drsné příhody a krušné okamžiky při čerpacím pokusu v roce 1982, rozhodli jsme se vyřešit tajemství V.sifonu Trativodné chodby v areálu Staré Rasovny, u jehož hladiny tenkrát průnik skončil. Oba pamětníci, kteří se stali hlavními iniciátory celé akce, J.Čiča Kočí a Milan Večeřa, zmnohonásobili svoje úsilí a výřečnost, když na počátku tohoto roku začal plán získávat konkrétní podobu. Brzy byli zvikláni i poslední váhavci a byl stanoven termín 4.-8.května 2001. Od února probíhala příprava materiálu. Byla zkontrolována čerpadla, kabely i mobilní rozvodné skříně. Měnily se koncovky na kabelech a tlakových hadicích. Část materiálu byla zapůjčena od spřátelených skupin Tartaros a Holštejn. Pro vlastní průzkum V.sifonu byla domluvena spolupráce s potápěči P. Nakládalem ze Speleoaquanautu a D. Netušilem z Labyrintu. ...pokračování