Plánivy.CZ - stránky ZO ČSS 6-19 Plánivy

English version

Doporučujeme

Jeskynní systém Řeky - prezentace [9MB - PowerPoint]

Plánivy.CZ - Expedice, akce

Velikonoční Slovinsko
4.-6.4.2015
19.04.2015 - FanTomáš

První jarní expedice do Slovinska přinesla překvapující postup na pracovišti v Podjunšce jamě. Mapovacímu družstvu se jeskyni podařilo zmapovat a na povrchové akci udělali ještě revizi mapy jeskyně Globočina nacházející se na okraji propadu Bukovnik.

První den šel Franci se Zuzkou a Ivčou na povrchovku do jeskyně Globočina, která se nachází jižním cípu horního okraje propadu Bukovnik. Jeskyně vznikla evidentně na puklině po gravitací odtrženém bloku skály, který se odklání směrem ke středu propadu. V jeskyni jsou znatelné průvany, které mohou souviset se spodní jeskyní vázanou na Reku ve směru odtoku za propadem, ale vzhledem k poloze jeskyně (téměř u vrcholu planiny) se zdá být práce na této lokalitě málo perspektivní. Navrhuji pozorovat průvany ještě na nějaké příští zimní akci.

Mapovací družstvo dále navštívilo jeskyni Trhlovcu, která leží nad koncem Divaške jamy a provedli zde krátký povrchový průzkum s menším úspěchem a to, když se jim podařilo nalézt vchod do jeskyně v závrtu, která by stála za drobné kopnutí někdy v létě.

Ostatní (Jindra JP, Jirka MacGyver, Koudy, Mitja a já jsme šli kopat do Podjunšky jamy (-106m).

, kde
jsme nalezli polozatopené pracoviště, kde se pokoušeli minule maďaři bojovat s přírodou.

Za prvé se snažili podkopat sintrové náteky bránící dalšímu postupu a za druhé se je snažili zmizet pomocí mikropatronek. Bohužel se většinou provrtali do volných komůrek v sintru a většina odpalů vyšla naprázdno. Nám se hned v začátku akce podařilo s velkým štěstím propíchnout hlinité dno do štěrkových poloh a tím pádem došlo k odvodnění pracoviště do spodních poloh. Vytěžili jsme asi 0,5 kubíku a již se dařilo podhrabat pod sintrovými náteky do horizontálního pokračování pukliny.
Po vyklizení části prostůrky za sintrem jsme ty ošklivé slepence sintru a bahna pošimrali palicí a cesta byla volná. Zkrátka dle hesla, co nejde silou, jde ještě větší silou. Po pár kopnutích se před námi objevila u stropu volná odtoková chodbička výšky cca 20 cm a šířky 50 cm s hlinitým dnem. Bylo vidět tak 2 m a slyšet skap do blízského jezírka.

Průvan se neobjevil a tak jsme tušili, že jezírko bude zřejmě hrát nějakou významnější roli. Z jeskyně jsme vylezli na slušno kolem osmé hodiny večerní a jeli do klubu, kde jsme se potkali s Kristjanovou rodinou a Jako Jakovčičem. Sdělili jsme jim dojmy z kopání a pomalu se chystali do spacáků.

V neděli jsme zalezli do Podjunšky v kompletní sedmičlenné české sestavě. Franci a Zuzka mapovali, ostatní rozšiřovali odtokovou chodbičku do průlezného profilu. Po prohloubení chodbičky a prokopání cca metru dopředu se otevřel pohled do volné prostůrky.

Všechny sedimenty najednou tvořili strmý svah dolů k vodní hladince. To bylo práve to osudové jezírko, které zde tvoří jakousi hladinu sifonku.

Jelikož se už ze dna šachty pod výdřevou přestala voda vsakovat do nižších poloh, zbytek času jsme věnovali úzkému průkopu v chodbičce, abychom zajistili odtok náporové skapové vody do odtokového sifonku, jehož hladina se ukázala jako stabilní. Z toho usuzujeme, že se za sifonkem nachází nějaká přelivná hrana, za kterou to už pochopitelně pustí do objevů. Vzhledem k intenzitě odklízení materiálu před sifonkem je další pokračování jistojistě volné. Teď jde hlavně o to, abychom další návštěvu lokality uspořádali v suchém období, kdy bude šance, že bude odtokový sifonek v ideálním případě suchý a nebo půjde snadno vykýblovat. Osobně doufám, že se po otevření sifonku objeví docela výrazný průvan a ten nás neomylně dovede na hranu hledané propasti do spodního patra!!

Na této akci bylo vytěženo cca 2 kubíky hlíny. Prokopáno bylo cca 2 m chodby a objevili se 3 m volných prostor.

Mapa spodních prostor odhalila další zajímavé souvislosti. A to že se vedle kopané odtokové chodby nachází podezřele blízko nejzazší viditelné místo paralelního úzkého meandru (měřeno laserem Dista X). Na této akci byl pozorován dokonce i průvan, který z směřoval ven z meandru. Obě nejzazší místa jsou na stejné výškové úrovni a cca 2 až 2,5 m horizontálně od sebe. Z této informace lze usuzovat, že se možná brzy obě dvě chodby potkají a s pojí v hledané pokračování.

Nezbývá než si počkat na letní expedici! Ta proběhne v termínu 4.-12.7.2015.

V neděli večer proběhla společná kalba s Jako Jakovčičem a německými kolegy v Orient Express baru. Na velikonoční ponděli jsme s Jakem domluvili exkurzi do Jamy Vilenica, kterážto je jednou z nejstarších turisticky přístupných jeskyní Evropy. První dochované zmínky jsou z roku 1633. Jeskyně je opravdu nádherně vyzdobená a sahá až do hloubky -190 m.

Zde bohužel končí v hlinitých a sintrových úžinách. Oficiální turistická cesta vede zhruba do půlky její hloubky a je neobyčejně krásná. Oficiální návštěva je možná každou neděli v 15.00.

Expedice se zúčastnili:
Tomáš Roth, Jindra Pernica a Ivča Kosíková - Plánivy
Zuzka Minaříková a Jirka Cének - Býčí skála
Martin Koudelka (Koudy) - Nezařazený, Francimus – Tartaros.
Mitja Maružin - Slovinsko

Fotodokumentovali: Jirka Cének, Mitchi a Francimus

Děkuji Všem za podporu a pomoc na expedici!
Za poskytnuté zázemí děkujeme jamarskému držstvu Gregora Žiberny Divača a za provedení v jamě Vilanica děkujeme Jaku Jakovčičovi.

Komentář