![Jeskynní systém Řeky - prezentace [9MB - PowerPoint]](cztxt/aktualne/jeskynni_system_reky.jpg)
Plánivy.CZ - Expedice, akce
| Slovinsko ´99 - propast C11 (-662 m) 11. - 22.7. 1999, planina Možnica, Kanin 01.08.1999 - >P< |
Kdo by někdy nezatoužil po vzrušujícím vertikálním dobrodružství v krásně čistém a bílém krystalickém vápenci bez přítomnosti bahna a jiných nečistot, které jsme znali velmi dobře z naší domovské oblasti - Moravského krasu. Přesně takové pocity jsme prožívali v třetím červencovém týdnu při sestupu na dno 662 m hluboké propasti C11 na planině Možnica ve skupině Kaninu v Julských alpách.
Expedičními aktivitami se začala naše skupina zabývat v roce 1994 - spoluúčastí na sestupu do Velké sněžné - Nad kotlinami v polských Tatrách. Samostatnou expedici jsme si však dovolili zorganizovat až po zasvěcení našich mladších členů do speleoalpinismu a tedy získání dalších potřebných a nadšených duší pro tyto akce. Protože většina z nás ve slovinském vysokohorském krasu ještě nebyla, rozhodli jsme se "udělat šestistovku" C11, která se ve Slovinsku stala významným českým objevem díky kolegům z Kóty a lákala svými hlubokými a dominantními studnami. Do italského horského centra Sella Nevea se vypravujeme z Brna večer v neděli 11.7.99. V noci dorážíme k cílovému místu, přespáváme na lesní cestě. Ráno rychle přebalujeme batohy a dychtivě začínáme zdrcující výstup 800 výškových metrů do bivaku členů italského speleologického klubu z Udine zvaného "garáž", ležícího ve výšce 1920 m.n..m. "Garáž" skýtá neobvyklé pohodlí, takže si dopřáváme chvíli odpočinku a ještě týž den nalehko podnikáme seznamovací treking po planině Možnica a lokalizujeme vchod do C11. V úterý jde první skupina ve složení Tomáš, Jindra a Petr vystrojovat první část propasti. Po slanění krásné vstupní Tutovky P75 se dostáváme do horizontálních úzkých puklinovitých prostor, které jsou ve spodní části zality ledem. Další puklinovitou propástkou P10, nad kterou visí ledová "telefonní budka", již pronikáme traverzem na Extází k jícnu nejhlubší a impozantní studny P121 Šum svistu. Slaňujeme nejprve puklinovou částí s hladce erodovanými a bělostnými stěnami, přerušovanou malými teráskami a rozšiřující se do ohromného dómu. Z jeho dna se dostáváme přes Křížení puklin k jícnu další studny Starých orlů P75. Zde začínáme vystrojovat již vlastním materiálem. Krásně vykrouženou studnou slaníme do okna asi 10 m nade dnem, za kterým následuje další propasťovitá část zvaná Depo. Po dalších 60 m slanění se dostaneme k I. campu. Odtud pokračujeme dále úzkým průlezem a menším stupněm k jícnu dominantní studny P85 Made in Heaven. Z jejího dna v místě s výrazným průvanem pronikáme do další studny - Vagónu (P45).
Následující studny s názvem Propast hrůzy a ještě větší hrůzy (P80) v nás vzbuzují respekt, zvláště když nám kolem hlavy prosviští pár kamenů, ale to už se ocitáme na starém dně v hloubce 603 m. Zde trochu brousíme se snahou najít další pokračování ve zborech na členitém dně, ale hlavním naším úkolem je připravit cestu druhé skupině do partií Helloween, kde hodláme pokračovat v průzkumu spodních partií jeskyně. Vystrojujeme ještě menší studnu Herkulovy lázně (P30) a obracíme se k výstupu. V Propasti ještě větší hrůzy nás dohání druhá skupina, ve složení Milan, Beny a Standa, která se pokusí v Helloweenu proniknout do okna položeného v jednom z komínů. Vzhledem k vydatnému vodopádu vytékajícího z komína je průzkum okna znemožněn. V celých spodních partiích vydatně "prší" a žádné další nadějné místo vhodné k průzkumu se nedaří najít, druhá skupina odstrojuje propast až do I. campu. Středa je naším odpočinkovým dnem, brousíme po okolních kopcích, zásobujeme "garáž" vodou, fotíme, jíme a odpočíváme. Ve čtvrtek první skupina provádí fotografickou dokumentaci a odstrojuje propast až k traverzu nad Šumem svistu.
Další den druhá skupina odstrojuje zbytek propasti a odnáší materiál do "garáže". První skupina se po neúspěšném průstupu stěnami okolních vrchů Hudi Vršiče a Črnělské špici vydává na treking k planině Goričica přes sedlo Prevala. Daří se nám lokalizovat nejvyšší vchod do systému Črnělsko brezno (1198 m) - Abisso Veliko Sbrego, který je pro nás také velkým lákadlem. V sobotu balíme, po krátké konverzaci s italskými speleology z Udine předáváme "garáž" a scházíme do Sella Nevea plni silných zážitků a vertikálního uspokojení. Na závěr expedice nesmí chybět ani doušek místního piva Union a pizza v restauraci Letni vrt v Bovci. Po této siestě se část expedice vydává k mořskému pobřeží a část k jezeru Lago di Predil, aby tak každá po svém vychutnala poslední chvíle expedičního atmosféry za svitu zapadajícího slunce. |
Komentář