Plánivy.CZ - stránky ZO ČSS 6-19 Plánivy

English version

Doporučujeme

Jeskynní systém Řeky - prezentace [9MB - PowerPoint]

Plánivy.CZ - Expedice, akce

Kačna jama Reka exploration 2011 – expedice podpořená firmami HUDY sport, ROCK EMPIRE a BEAL
30.7.-17.8.2011
20.09.2011 - FanTomáš

Na letošní expedici bude jistě dlouho vzpomínat padesát členů mezinárodního týmu, kteří si v Kačne jamě mnohdy sáhli až na dno svých sil. To, co se podařilo zrealizovat během 19 dní, budí respekt u ostatních jeskyňářů nejen ve Slovinsku.

Do Slovinska jsme odjížděli s plánem pokořit poslední – tedy druhý sifon v povodňové části jeskyně Kačna jama, který se nachází zhruba 6 km od vchodu v hloubce 300 m pod zemí. Původní plán se záložním využitím rebreatheru jsme museli bohužel oželet, a tak jsme vše naplánovali na variantu potápění s otevřeným okruhem. Do Slovinska bylo dopraveno nepřeberné množství tlakových láhví zapůjčených od mnoha dobrých kamarádů - potápěčů, které měli být využity dle výsledků prvního ponoru. Než však bylo možné vůbec začít s potápěním, všech 25 členů

první části výpravy muselo do jeskyně natransportovat veškerý materiál. Cíle byly jasné. S pomocí lanovky a vrátku ve vstupní propasti vše spustit dolů do hloubky 180 m a dále roznosit po jeskyni, postupně vše vystrojit, vybavit bivaky, nafouknout čluny, zabezpečit spojení s povrchem atd.

Úkolů bylo víc jak dost, a tak se není čemu divit, že se ze začátku nějaké ty pytle odnesli o kus dál, než museli a naopak některé zůstali v půlce trasy. To byla daň mezinárodní expedice, kdy lidé nedokážou rozluštit nápisy na zabahněných speleovacích, a proto vezmou pytle raději dál do jeskyně, než kam je potřeba. Ale nakonec se vše dalo do pořádku. V celé povodňové části jeskyně byla kontinuálně doplňována nová kotvení, která i do budoucna výrazně usnadní pohyb po jeskyni. Ve středu 3.8. byl do bivaku v Cimermanově dvoraně dopraven materiál na první ponor. K němu došlo následující den po zajištění cesty přes první sifon a dopravení materiálu k druhému sifonu. Před vlastním ponorem byla ověřena možnost, zdali není možné sifon obejít z dómu v nejsevernějším cípu Rovu za zrcalom (Chodby za zrcadlem). To se bohužel nepodařilo. a co víc, při jednom z výstupů se na Helču Vysokou sesunula naplavená kláda, která jí způsobila nepříjemnou zhmožděninu, s níž však mohla dále v jeskyni statečně fungovat a i sama vylézt. O tom, že má zlomenou lýtkovou kost se dozvěděla naštěstí až doma u lékaře. Nebylo tedy vyhnutí a muselo se jít na ponor. Do neznámých vod druhého sifonu se vydal zkušený sólo potápěč Honza Enčev s dvojčetem 2x12 l/250 bar. Po necelých dvou hodinách se vrátil zpět s tím, že se mu podařilo v sifonu vymotat 340 m šňůry a nedosáhl volné hladiny. Po cestě dosáhnul nejhlubšího místa ve 22 m a v koncových částech již začal pomalu stoupat na cca 10 m hloubky. Tato informace byla pro nás zásadní. Dle původního plánu měl v tento okamžik nastoupit na scénu Chaluha s rebreatherem, ale ten se bohužel nemohl expedice zúčastnit. Proto jsme nechali Honzu, aby se rozhodl jak dál. Nakonec jsme do jeskyně natransportovali 4x10 l/250 bar a nachystali vše na nedělní ponor. Bohužel, jak to tak na našich expedicích pravidelně chodí, zrovna v neděli odpoledne se měla přes Slovinsko prohnat studená fronta s vydatnými dešti. Alespoň to tvrdila předpověď. Rozhodli jsme se, že vše zůstane u původního plánu a o aktuální situaci o počasí budeme borce dole informovat přímo on-line přes Cavelink.

To se podařilo a vzhledem k dobrému vývoji počasí se mohl Honza v neděli 7.8.2011 odpoledne znovu zanořit do druhého sifonu.

Vzhledem k tomu, že se nevrátil v době určené pro případ, že by nenašel volnou hladinu, bylo jasné, že se prochází v objevech. Nikdo z nás však zatím netušil v jakých. Protože největší deště měli přijít v noci, byl Honzův návrat stanoven na cca 18.00. A skutečně před šestou hodinou se začalo ze sifonu ven šířit světlo navrátivšího se Honzy. První slova objevitele byla: „Kluci, já jsem se asi počůral“, ale dál už se Honza rozvyprávěl o nových prostorách za 415 m dlouhým druhým sifonem.

V druhém sifonu Honza plaval podél pravé stěny, jelikož v hloubce pod 10 m klesla již viditelnost z 5 m na 0,5 m. To bylo příčinou, že musel obeplavávat četné boční kapsy chodby, které by šli jinak „střihnout“ přímo. V jedné takové kapse vymotal Honza 90 m, ale o tom se dozvěděl až po vynesení zaměřeného polygonu šňůry na papír na povrchu. Bez této kapsy je tedy druhý sifon zhruba 325 m dlouhý. Po vynoření se Honza ocitnul v rozměrné chodbě nebo spíš dómu 150 m dlouhém, 30 m širokém a 12 m vysokém. Téměř celým dómem se při pravé stěně táhne hladina jezera. V levé části dómu je zpočátku mohutná štěrková terasa, která přechází v pole balvanů a větví.

Strop prostory je značně korozivní. V nejvzdálenější části dómu našel Honza za kulisou těsně nad hladinou jezera mohutnou stoupající chodbu šířky 4 m se stoupáním 45 stupňů. Samozřejmě, že dno je hlinité, kluzké, takže průzkum pro potápěče je nemožný.

Nad těmito prostorami však nejsou známé žádné povrchové lokality. Planina byla místními obyvateli přizpůsobena hospodářským účelům, mnoho závrtů zde bylo zavezeno.
Po 150 m však prostora mizela pod hladinu. Honza se rozhodl pro další ponor ve třetím sifonu. Ten byl 90 m dlouhý a zhruba 10 m hluboký. Po jeho překonání se před ním otevřela poměrně jednoduše definovatelná prostora délky 115 m, jejíž ploché dno tvořili štěrkové valouny. Prostora byla 13 m široká a cca 22 m vysoká. Koncovou část chodby tvořilo 25 m dlouhé jezero, které tvoří vstup do čtvrtého, již nezkoumaného sifonu. Od tohoto místa se nacházíme zhruba 400 m od Križmanova dihalniku (průvanového místa) ve vesničce Povir. To znamená, že jsme se zastavili těsně před něčím významnějším. Bohužel slovo „těsně“ může představovat klidně ještě další dva sifony či jinou překážku. Každopádně směr je jednoznačný - pod Povir! A o to nám šlo nejvíc. Celková délka zmapovaného polygonu činí 768 m, ale reálná délka po odečtení boční kapsy ze druhého sifonu tvoří 678 m. V takto náročných podmínkách se jedná o úctyhodný Honzův výkon!

Po Honzově návratu před sifon tedy zavládlo nadšení, které mírně hatila ještě stále špatná předpověď na noc. Predikovaný slabší počátek dešťů se však stále nekonal, i když se kolem honily docela pěkné mraky. Z bezpečnostního důvodu zaznělo shora rozhodnutí k ústupu do horního bivaku u Saturnu, kde nehrozilo nebezpečí. Kolem druhé hodiny ranní dorazili všichni v pořádku do druhého bivaku.

S výsledkem Honzova ponoru se rozběhla na povrchu i v podzemí debata ohledně dalších možností. V záloze stále zůstávali dva hlavní potápěči Martin Gabo Hóta a Martin Trdla. Vzhledem k tomu, že však při zpětném transportu láhví 2x12 l došlo k poškození jednoho z ventilů, bylo o osudu dalších ponorů prakticky rozhodnuto. Vyslat za sifony dalšího sólo potápěče by bylo velmi vysoké riziko a na vyslání dvou plně vybavených potápěčů jsme zase bohužel neměli potřebné množství velkých lahví. Ač neradi, museli jsme zvolit variantu pokorného, postupného vyklizení jeskyně.

Kromě retransportu materiálu nás čekalo ještě natáčení dokumentu o expedici, kterého se ujal Martin Trdla spolu s kameramanem Tomášem Galáskem. Během dvou dnů bylo natočeno několik desítek minut záznamu, který bude následně doplněn o fotky a videa ostatních členů expedice přímo z akcí za sifonem.

Také nás čekalo ještě mapování významných míst Kačne jamy ležících mimo hlavní průběh jeskyně. Takto byla zmapována například část nebezpečného Ozkeho rovu, kde mizí aktiv Reky. Dále podstatná část Labyrintu a pokračování „nové“ části za Ogabným jezerem, objevené po roce 1991. Mapování bylo provedeno přístrojem Disto X společně s PDA a programem Pocket Topo.
Za zmínku také stojí úplné odstrojení komína nad Lojzovým podorem, kde jsme se během dvou předchozích roků pokoušeli vylézt co nejvýše za účelem nalezení nového „bezpečnějšího“ vchodu, avšak tento záměr zůstal vzdálen reálným možnostem.

Samotný retransport materiálu stál většinu lidí hodně potu na tvářích. Shodou okolností bylo potřeba uspořádat také i jednu noční vynášecí akci. Musím říct, že všichni podali maximální výkon a díky tomu byly poslední zbytky materiálu na povrchu v úterý 16.8. ve večerních hodinách. Do půlnoci pak byla odstrojena vstupní propast. Během středy jsme umyli poslední část materiálu a po úklidu kempu jsme vyrazili k domovům na zasloužený odpočinek.

PODĚKOVÁNÍ:

Na závěr mi dovolte poděkovat našim štědrým sponzorům, díky kterým se podařilo na expedici pořídit bezdrátové komunikační zařízení Cavelink, díky němuž jsme si mohli dovolit riskantní dlouhodobé pobyty v částech jeskyně, které nesou označení High flood danger! Také děkujeme za materiální podporu, díky které jsme mohli v jeskyni bezproblémově fungovat a plně se věnovat výzkumu. Kladně jsme ohodnotili zejména vybavení pro podzemní bivaky v podobě spacích pytlů od ROCKEMPIRU a vařičů od firmy Prima, vše dodávané HUDY sportem. V jeskyni byly pro transport veškerého materiálu využity i nové transportní vaky a lezecký materiál od ROCKEMPIRU. Lezlo se po super lanech od BEALU!

Za finanční podporu 40 000,-Kč a materiální podporu ve výši 20 000,-Kč děkujeme výrobci outdoorového vybavení, firmě ROCK EMPIRE !
Za finanční podporu 20 000,-Kč a materiální podporu ve výši 20 000,-Kč děkujeme prodejci outdoorového vybavení, firmě HUDY sport !
Za materiální podporu děkujeme výrobci lan BEAL za poskytnutí 600 m lan !

Za pomoc při jednání se sponzory děkujeme hlavně Martinu Trdlovi.
Za filmování expedice patří náš dík Tomáši Galáskovi a Martinu Trdlovi.
Za finanční podporu expedice ve výši 5000,-Kč děkujeme Pavlovi Najtovi a firmě NAJT design

Za zapůjčení vybavení na potápění děkujeme kamarádům potápěčům:
-Ludvík Čečatka - Alpin Bupex
- Jan Herget - Herget Diving
- Fanál Záhumenský
- Štěpán Kasal
- Jan Koželský
- Péťa Enčev

Za pomoc s organizací, chystáním a sháněním materiálu děkujeme členům ZO Geospeleos a hlavně Honzovi!.

Za pomoc se samotnou realizací patří poděkování všem členům expedice, bez kterých by to zkrátka nešlo!

Členové expedice přiřazení do jednotlivých klubů ZO či sdružení:

ZO ČSS 1-05 Geospeleos: Jan Enčev, Martin Gabo Hóta, Helena Vysoká, Ivo Záruba
ZO ČSS 5-01 Bozkov: Martin Trdla
ZO ČSS 6-01 Býčí skála: Barbora Appelová, Štěpán Mátl, Zuzana Minaříková
ZO ČSS 6-13 Jihomoravský kras: Vojtěch Anděl Pazderka, David Čápek,
ZO ČSS 6-16 Tartaros: František Franci Musil
ZO ČSS 6-17 Topas: Jindřich Dvořáček
ZO ČSS 6-19 Plánivy: Bohuslav Kocour Koutecký, Pavel Pólo Kořán, Lenka Kociánová,
Radek Nejezchleb, Petra Tomanová, Tomáš Džery Pavelka, Jana Pavelková, Jan Pavka, Jindřich Pernica, Petr Polák, Tomáš Roth
ZO ČSS 6-22 Devon: Petr Barák, Ivan Poul, Pavel Rozehnal
ZO ČSS 6-25 Pustý žleb: Vít Kajman Kaman
ZO ČSS 7-03 Javoříčko: Jaroslav Kučera, Vladimír Lipták, Martin Lehnert, David Strouhal

Sdružení Kahan: Robert Klauz, Jiří Macků,
Kameraman: Tomáš Galásek

Kamarádi ze zahraničních klubů z:

Maďarska:
Klub FTSK Budapest: Gábor Pinti Pintér, Zsolt Kántor, Detti Gólya, Éva Hamar, Móni Majoros, Josi Katona, Zsófi Kalotai, Zsuzsa Kacsirek, Tomi Kiszely

Klub Papp Ferenc Budapest: Gábor Markó, Kamilla Borzsák, Mária Rosales, László Egri, Nelli Gémes

Německa:
IHF e.V. Ingolstadt VDHK: Alexander Kurtz, Karlheinz Held

Slovinska:
JD Rakek: Marko Matičič, Matej Zalokar
DZRJ Luka Čeč: Marjan Vilhar, Matjaž Milharčič
JD Gregor Žiberna: Borut Lozej, Borut Peric, Mitja Maružin

Děkujeme místnímu klubu Gragora Žiberny za poskytnuté zázemí pro expedici, půjčení vrátku, pomoc s realizací a možnost bádání v jejich domovské lokalitě!

Summary:

Kačna Jama Reka Exploration 2011 – expedition sponsored by HUDY sport, ROCK EMPIRE and BEAL

July 30th – August 17th 2011

An international team of over fifty participants carried out an exploration effort within Kačna Jama cave system. The main goal was to dive through the second siphon, the known end of the high water draining branch.

To fulfill this objective a huge heap of material had to be transported into the cave. On Wednesday, August 3rd, the equipment for the first dive attempt was ready at the fourth bivouac site in Cimermanov Rov (entry to the first siphon). The next day a support team carried the equipment to the end of Rov za Zrcalom (entry to the second siphon) and then the principal diver, Jan Enčev (also referred to as Honza, a friendly name for Jan), plunged into the so far unexplored water. Two hours later he was back with 340 m of line unreeled but without contact with free surface. Maximum dive depth was about 22 m and the most distant point showed signs of decreasing depth.

Originally a fresh diving team with more equipment would continue, but there was an unfavorable weather forecast for Sunday with cold front and a lot of precipitation, and this caused a time constraint. Cavers at the bivouac in Cimermanov Rov were kept informed via Cavelink wireless system. The decision was on Honza and he chose another attempt with new cylinders. On Sunday, August 7th, he dived again and after 415 m of underwater passage he emerged in a spacious corridor or dome. This cavity is 150 m long, 30 m wide and 12 m high with corrosive ceiling and with a pool along almost whole right wall. After a plot was subsequently drawn, it was evident that the diver made some unnecessary turns and the real length of the second siphon is about 325 m.

The discovered corridor passes to the third siphon. Honza dived again and the siphon turned out to be 90 m long and 10 m deep. Next free cavity is 115 m long, 13 m wide, 22 m high and its flat bottom is formed from gravel. It ends up in 25 m long sump and fourth siphon. With respect to remoteness of this point, Honza didn’t proceed to any further and returned back to the rest of the company. Before 6:00 PM he emerged from the second siphon.

Because of the weather forecast the team immediately retreated to the second bivouac that is situated well above any possible high water level. While the precipitation threat could be later ruled out, the time schedule and available material didn’t allow for any other dive, since it was clear that there should be at least two divers involved in that attempt. The rest of the expedition was spent with retransport of the material. On Tuesday, August 16th, before midnight, the last caver left the cave.

Overall length of the newly discovered passages is 678 m (the detour in the second siphon subtracted) and its general direction leads to the vicinity of Povir village. In addition to the main effort, a documentary was filmed and some side branches of the cave system were surveyed with DistoX laser rangefinder and Pocket Topo software. Also a chimney above Lojzov Podor, that was climbed up during the two previous expeditions was de-rigged, because it didn’t lead to a prospective terrain.

Credits:
To ROCK EMPIRE for a financial help of CZK 40,000.00 and a material help in the value of CZK 20,000.00.
To HUDY sport for a financial help of CZK 20,000.00 and a material help in the value of CZK 20,000.00.
To BEAL rope manufacturer for a material help of 600 m of ropes.

We appreciated the use of Cavelink wireless communication device purchased from the financial help, and ROCK EMPIRE sleeping bags, Primus stoves, ROCK EMPIRE caving transport bags and varous climbing equipment from the material help as well.

Credits also:

To all participants for their contribution to the expedition. It wouldn’t be feasible without that.

Many thanks to the Gregor Žiberna local club for offering a refuge, lending of a winch for material transport, for a help with the realization and for an opportunity to carry out research in their home site.

Thanks for photo / děkujeme za fotografie autorům:

Borut Lozej, Ivan Poul, Ivo Záruba, Jindřich Dvořáček, Honza Enčev, Petr Polák, Tomáš Roth, Vláďa Lipták, Alexander Kurtz, Jiří Macků, Matjaž Milharčič

Komentář