Plánivy.CZ - stránky ZO ČSS 6-19 Plánivy

English version

Doporučujeme

Jeskynní systém Řeky - prezentace [9MB - PowerPoint]

Plánivy.CZ - Články

K čerpacímu pokusu v Trativodné
reakce na Benyho motivační dopis
07.04.2026 - Pavel K

Ahoj Beny,
nikomu se neomlouvej, tvůj text proč čerpat v Trativodné je v globálu správný. Jen bych doplnil hned v úvodu, že Hrádský žleb a navazující jeskyně formovala také Luha před tím, než byla svedena do Sloupského údolí a Pustého žlebu.
Píšeš, že Lidomorna je asi nejstarší jeskyní v Holštejnském poloslepém údolí, ale to nemusí být pravda, protože i jeskyně Holštejnská – Nezaměstnaných může být obdobně stará nebo ještě starší, protože i její hloubka je cca 60 m (podle seismických měření – Speleo 20/2000), tedy sahá až na původní dno poloslepého Holštejnského údolí, které podle vrtů (Dvořák) je stejně hluboké v západní části. Obě jeskyně tak mohou být paralelními odvodňovacími cestami Luhy a později i Bílé vody. Vzhledem k tomu, že Holštejnská jeskyně je západněji než Lidomorna, může být i vývojově starší, protože eroze Holštejnského údolí postupovala od západu k východu (dle sklonu vrstev), takže evidentně Stará Rasovna je mladší než Lidomorna, ale je starší než Nová Rasovna, která se načepovala do původních malých chodeb přítoků menších potoků a potůčků – Lipoveckého potoka a Plániv.
Původní úroveň Bílé vody před bádenem (cca 15 mil. let) byla pravděpodobně podobná té dnešní aktivní úrovni, ale nedlouho před bádenem (max. několik málo mil. let) došlo k výzdvihu východního okraje Českého masívu (možná, že to souviselo s impaktem v Riesu) o několik málo desítek metrů a proto došlo i k zahloubení odtokového niveau. Vznikla tak dnes zcela zatopená (a pravděpodobně ne úplně vyvinutá) jeskynní úroveň, která je oproti dnešní aktivní úrovni o pár desítek metrů níže (Vít a kol. ). Tato jeskynní úroveň je vyvinuta na Bílé vodě stejně, jako na Sloupském potoku. Po bádenské transgresi došlo k úplnému zasypání žlebů i jeskynních vchodů do výše min. 550 m n.m., tedy více než 150 m nad dnešní úrovni aktivních jeskynních toků v oblastech propadání. Byla tak zcela vyplněna poloslepá údolí u Holštejna, Sloupu, ale také například Lažánecký žleb. Všechny předchozí jeskynní úrovně byly taky částečně vyplněny sedimenty a zůstaly volné jen dílčí části i obrovských chodeb tam, kde byl aktivní tok zcela odkloněn tak, že nemohl do jeskyní přinášet materiál, nebo kde nové toky vyklidily starší chodby. Toto se ale týká především vyšších jeskynních úrovní nebo dnešního aktivu.
K opakovanému zanášení a vyklízení jeskyní docházelo opakovaně zejména v posledních cca 5 mil. letech, kdy se střídaly doby ledové s dobami meziledovými. V dobách ledových zaklesla úroveň moří a oceánů až o první stovky metrů a s tím se urychlil také odnos materiálu z jeskyní. Naopak v dobách meziledových došlo k opětovnému vyplnění poloslepých údolí až do výše povrchů v Hrádském, Pustém i Suchém žlebu, takže máme doloženo, že částečně vyklizenou Holštejnskou jeskyní i Sloupskými jeskyněmi protékaly vody před 1. mil. lety a naposledy před cca 128 tis. lety, tedy ve stejné úrovni, jako v Pustém a Hrádském žlebu. I sedimenty ve žlebech jsou stejné, jako v Holštejnské jeskyni. Na konci minulého interglaciálu začala zpětná eroze Hrádského žlebu a Bílá voda se začala propadat v závrtu č.37 u křižovatky U kaštanu, pak do závrtu nad Barevnou kaskádou ve 13C, pak Bartíkovým závrtem do Spirálky a nakonec „dorazila“ mrazové zvětrávání ve Staré rasovně.
Ale mnohokrát opakované zanášení a opětovné proplachování jeskynních úrovní nad dnešním aktivem nebylo podstatné pro to, že pod dnešním aktivem existuje už minimálně 15 mil. let hlubší úroveň, která byla částečně vyplněna sedimenty zejména ve svých vstupních částech, ale protože hlavní část tohoto systému se v oblasti Holštejna dostala mimo dosah aktivních toků Bílé vody a jejích přítoků právě proto, že ten hlavní směr odvodnění se stěhoval v čase stále více k východu (po vrstvách), tak zůstaly velké části této fosilní úrovně nevyplněny novými sedimenty. O velikosti kubatury této zatopené jeskynní úrovně si můžeme udělat představu z čerpáku, který probíhal na Sloupském potoku v novém vchodu do Amatérské jeskyně (Sloupská větev) v prostřílené šachtě u Břouška. U tohoto čerpáku jsem byl osobně celý týden a přestože jela dvě čerpadla KDU naplno a tlačila vodu do 9. Sifonu, tak se podařilo snížit hladinu v přítokovém sifonu od Sloupských jeskyní ne více než o několik cm/den.
S obdobnou kubaturou volných prostor počítám i pod Pikovou dámou, protože obě větve (Bělovodská i Sloupská) měly stejnou genezi v historických dobách stejnou hladinu odvodnění a i podobné průtoky. Proto si myslím, že čerpat takové objemy vody bude jednodušší v blízkosti hladiny aktivu, tedy z P-S sifonu, než z Trativodné, kde je mnohem vyšší převýšení a není jistota, že se voda nebude vracet zase do stejných prostor. Proto bych navrhoval zorganizovat velký paralelní čerpák jak sifonu mezi 13C a Spirálkou, na který by měl navazovat čerpák v P-S sifonu tak, aby se zpřístupnila Díra do pekla. Ale jedno je jisté, k objevu tohoto fosilního systému, dnes první desítky metrů pod hladinou aktivu, je nutný čerpací pokus.
Pavel Kalenda

Komentář