Na takzvaný Plánivský pracovní týden od 30.6. do 8.7. byla na Výroční schůzi odhlasována činnost v Chodbě potápěčů Za Belgickým sifonem ve Spirálce. Bohužel vodní stavy letošního léta toto čerpání neumožnili a tak jsme se pustili do náhradního programu, který spočíval v průzkumu prostor za Bahnitým přítokem Pikovko-Spirálkového sifonu. Tyto prostory mají dlouhou historii výzkumu, počínaje prvním vyčerpáním Jezírka ve Spirálce v osmdesátých letech, přes vylezení téměř 40ti metrového Glozarova komínu a nalezení pokračování tzv. Kalvárie, která končí neprůleznou puklinou s mohutnou ozvěnou avšak bez průvanu. To před několika lety vyprovokovalo naši skupinu k rozšíření úžiny v pokračování několika metrů. K rozšiřujícímu se profilu se však tehdy nepodařilo dostat a otázkou zůstávalo, zdali se vůbec v reálné vzdálenosti takové místo nalézá.
Proto jsme zkontaktovali Petra Nakládala a domluvili s ním průzkum úžiny kamerou do vrtu. Na začátku pracovního týdne na nás čekalo velké překvapení, kdy jsme zjistili, že se naše čerpadla ještě nevrátila z repasu a my prakticky nemáme čím začít čerpání. V této svízelné situaci nám ochotně pomohli kamarádi z Býčí skály Jiří Svozil junior a senior, kteří nám půjčili své kalové čerpadlo a tak jsme mohli začít s čerpáním již v pátek večer. Patří jim za to velký dík! V průběhu soboty jsme s čerpáním pokračovali a přivezli z Brna ještě jedno čerpadlo pro větší výkon. Nachystali člun pro brzkou ranní exploraci a dali fotbálek na louce před Ditrichem.
V neděli ráno vyrazil Sebo a Tomáš do Kalvárie do Ostrého dómu, kde začali s lezením výrazného kruhového komínu, který začíná nad propadem v levé části dómu. Po jeho zdolání jsme ho chtěli zaměřit s povrchem radiomajákem. Komín vylezl Sebo za cca 2,5 hodiny do výšky 12ti metrů. Zbývající 3 metry se lézt už nemuseli, jelikož bylo vidět, že komín víš jak 15m nevede. V tom okamžiku se ze vstupní kalibrační plazivky vynořil náš bedůcí Peťa Polák a s úsměvem na rtech nám oznámil, že jsme vylezli jiný komín než je třeba. O chvíli později se za ním vynořil Peťa Nakládal. Tomáš se Sebem se vydali na strastiplnou cestu zpět kalibrační plazivkou a Peťové začali sestupovat k Úžině šílených střelců na dno Šedé sopťuchy. Tam připevnili kameru na 4m dlouhou tyč, napojili na digitální kameru a vsunuli ji do pokračování pukliny. Kamera byla zasunuta na celou délku tyče a ještě zhruba metr viděla. To co však na záběrech můžeme spatřit je zhruba 10 až 15cm široká puklina bez náznaku jakéhokoliv rozšíření. Proto bylo zhodnoceno, že zde další práce na rozšíření nebudou probíhat a nebudeme tak plýtvat energií a ničit si zdraví v nedostatečně odvětrávaných prostorách.
V pondělí vylezl Peťa Polák s Liborem onen správný komín nad hlavní vstupní puklinou hned za vstupní plazivkou do výšky cca 20metrů a s Petrem Nakládalem ho zaměřili na povrch. Dle měření vychází nejvyšší bod komína zhruba 20 metrů pod povrch. Nahoře v komíně si však všimli malého okýnka, kterým bylo vidět do sousední prostůrky rozměrů 4x2 metry s náznakem, že by mohla chodba pokračovat. Tomuto okýnku jsme se pak věnovali ještě na závěrečných dvou akcích s Uem a Sebem. Skoro to vypadalo, jako bychom se chtěli vyhnout úklidu čerpadel, kterému se věnoval zbytek skupiny, ale nahoře v komíně jsme si taky zkusili svoje. Inkriminované okýnko se nachází v sintrových nátecích co jsou na stěnách. A jak víme, tak sintr mikropatronkama nejde dobře střílet a tak jsme zvolili taktiku rozvrtávání aku vrtačkou a následným rozbíjením špicou a palicí. Bohužel i po dvou akcích z nichž první proběhla bez vrtání se ukázalo, že protesání otvoru do minimálně průlezného profilu nebude tak jednoduché. U pracovního místa se totiž prakticky nedá stát, jelikož se nachází na šikmé ploše pod vrcholem komína. Člověka tedy nebolí jen ruce od občasného bouchance palicí, ale i nohy ze stání v rozporu o stěny. Proto jsme taky z původní mocnosti odtesali jen asi jednu třetinu. Další akce již nebyla možná pro zatápějící se sifon bez čerpadel, takže toto místo s otazníkem zůstává prozatím nedořešeno. Dle množství sintru, které z této prostůrky vytékají lze předpokládat, že by se zde mohlo ještě jakési patýrko nacházet, ale také nemusí. Buď vše skončí za první zatáčkou sintrem v plném profilu, nebo závalem a nebo taky ne. To se dozví až Ti, kteří vhodí opět čerpadlo do sifonu a vylezou plni entuziazmu celý zablácení do Kalvárie. Lano jsme po akci z komína v Ostrém dómu stáhli, ale takový borci jako je Peťa Polák měli komín vysólovaný za půl hodiny, takže se o žádnou tragédii nejedná. Pro další nadšence doporučuji zavrtat těsně u okýnka nýt a s přijištěním se do něj posadit, aby se člověk neunavoval neustálým rozporem.
Na celé trase jsme měli natažený telefon konstrukce VOX s hlavní stanicí na základně a malými filmovými krabičkami jako reproduktory v jeskyni. Bedůcí to dobře vymakal!
Kromě zmíněné akce ve Spirálce probíhala hospodářská činnost na základnách, svou návštěvou nás poctil pan Miloslav Kala – objevitel Spirálky a podíval se s Béďou do Pikovky, kde ještě nebyl.
Pavel Kalenda s Ondrou si jako hlavní činnost vzali na starosti rozbíjení sintrové ucpávky na konci Panského klínku s pomocí centrály a bouracího kladiva se jim podařilo zdolat něco přes půl metru.
Revizní vstup do Panáčkovy jeskyně pod Panskou skálou odhalil několi labilních skalních bloků v koncových partiích hlavního směru jeskyně.
Na závěr bych rád ještě jednou poděkoval klukům z Býčí skály za půjčení čerpadla a hlavně Petru Nakládalovi ze ZO 1-02 Tetín, který nám podal pomocnou ruku a pomocí mikrokamery a radiomajáku vykonal spoustu užitečné práce.
Foto: František „Franci“ Musil
|
![Jeskynní systém Řeky - prezentace [9MB - PowerPoint]](cztxt/aktualne/jeskynni_system_reky.jpg)
