![Jeskynní systém Řeky - prezentace [9MB - PowerPoint]](cztxt/aktualne/jeskynni_system_reky.jpg)
Plánivy.CZ - Expedice, akce
| Ohniště 2006 12.-15.2006 21.01.2006 - FanTomáš |
Jako již tradičně i letošní začátek roku byl ve znamení zimní výpravy na vrchol Ohniště v Nízkých Tatrách. Vyrazili jsme ve čtvrtek po práci a všichni jsme se potkali v nočních hodinách v Malužiné.
Někdo si postavil stan, jiný si připravil „žďárák“ a společně jsme zahájili první ochutnávku povinné zásoby lihovin. Dokonce i Ivča vytáhla svoji tvrdku meruňkovice, ale posléze jí byla přejmenována na měkku. Jelikož tento jemný likér o síle 17% skutečně nemohl konkurovat například mojí meruňce o síle 54%. Přes noc nám v dolině klesla teplota na -14°C. Nicméně to nás, zběhlé polárníky, nemohlo zaskočit. Ani Jardu s Bedůcím, kteří spali ve žďáránu. Ráno jsme se šli nasnídat do místní restaurace, kde skoro každý vsadil na míchaná vejce na cibulce s čajem a o pár chvil později jsme již nabaleni stoupali kolem lomu po projeté silnici. Na rozdíl od všech minulých výprav jsme však změnili taktiku týkající se pohybu po čerstvě zasněžených pláních. Z důvodu velké sněhové nadílky (kolem 1,5 metru) jsme byli všichni vybaveni sněžnicemi. Ty jsme obuli při první příležitosti a tak se jindy úmorný boj o každý metr změnil v pohodlnou procházku. Ve Svídovském sedle nás přivítala krásně modrá obloha a sluncem ozářený výhled na vrchol Ohniště.
Sněžnice jsme nesundali ani při prudkém výstupu na hranu.
Naše kroky neomylně směřovaly k louce se salaší. Rozlehlá sněhová pláň byla panensky nedotčená a nám činilo nevýslovnou radost, že můžeme svoje stopy otisknout do této pohádkové pokrývky jako první. Když jsme spatřili salaš, rozbušilo se nám srdce. Stále na svém místě! Již z dálky vypadala jaksi zavátá. A skutečně! Dveře do salaše byly kompletně zafoukané sněhem. Naštěstí střešní otvor byl zakrytý a tak v salaši byl jen lehký poprašek sněhu. Rozdělili jsme si úkoly. Někdo šel na dřevo, další vykopávali vchod a jeden odhazoval sníh se střechy salaše, aby na nás tající sníh večer při ohni nekapal. Nařezali jsme nějaké dřevo a když padla tma, začali jsme zabydlovat salaš. Vrhli jsme se na vaření a na roztopení vnitřního topeniště. Rozhostila se pohůdka. Když tu náhle vytáhl Bedůcí ze svých zásob whisky Old Smugler ve skle! Zkrátka narozeniny se musí oslavit stylově. Kolem ohně se vytvořilo magické kolo v němž začal obíhat vizour, doutníček a expediční literatura, ze které Braďour jako tradičně začal nahlas přednášet. Holt osvěta je potřeba. Po čase, kdy již byla snědena první várka steaků, rozhostila se v našich řadách zádumčivá nálada. V tu chvíli náš bystrý Sebo vyskočil a s šibalským úsměvem nám vylíčil pravidla hry na Šušotanie. Od té chvíle se zábava ubrala správným směrem a každý mohl uhádnout své sloveso, na kterém se ostatní předtím shodli a pak mu ho na jeho dotazy přibližovali. Navždy budu mít v paměti slova: kořenit, tapetovat, sněžit, orat, stávkovat a bádat. Po nějaké době však začali lidé odpadat a tak jsme šli nakonec spinkat všichni. Ti co měli hřejivé pytlíčky je nastartovali, jenom já ve dvou spacákových vrstvách jsem jej jaksi neměl potřebu užít. Přes noc bylo příjemných -9°C. Ráno jsme se probudili do dalšího nádherného dne. Nachystali jsme se na pochod k oknu, k němuž jsme se během předchozích zimních výprav z nedostatku času nedostali.
Na sněžnicích ubíhala cesta jako obvykle velice rychle. Prošli jsme skrz ledové království a stanuli na vrcholu Ohniště. I tu náhle Ivča zjistila, že jí praskl nosný popruh na sněžnici. Kde se vzal tu se vzal z lesa přiběhl Mac Gyver, spravil sněžnici a zase zmizel.
My mohli pokračovat dál. Po krkolomném svahu jsme sestoupili k Ledové propasti a pokračovali dále pod skalními převisy k Oknu. Hned za propastí jsme sundali sněžnice, jelikož cesta byla téměř celá odfoukaná a na strmých sněhových plotnách bylo třeba vyšlapat spolehlivé stupy.
K Oknu jsme se dostali v době odpoledního „pařáku“ a tak se není čemu divit, že pana Bukáše, Bradka a Bedůcího napadlo, že udělají u Okna koupačku. Čili očistu těla, ale hlavně ducha.
Po řádném vyblbnutí ještě Jindra vymyslel soutěž „kdo netrefí otvor ve stěně, nejde domů“ a tak se všichni začali ukrutně snažit, ale do toho otvoru se regulerně trefil jenom JP. Navzájem jsme si odsouhlasili nová pravidla a vykročili k salaši. Po příchodu zpět jsme se vrhli na vaření čaje a pomalu jsme připravovali vaření. Jen Braďour venku dostal nápad, že nás pobyt v divočině trochu zkulturní a vyrobil exkluzivní toaletu.
Po zažehnutí ohýnku jsme se naplno vrhli na vyhlášenou soutěž o nejlepší steak. Někdo vsadil na naložené hovězí, jiný na pikantní kuřecí plátky, jiný na krkovičku. Zkrátka konkurence byla veliká, ale nakonec vyhráli všichni kdož si olizovali mastnou pusu. Dále se večírek začal podobat Caruso show a pokračoval tak až do pozdních nočních hodin. Litoval jsem, že jsem začal ztrácet hlas a tak jsem alespoň občas napovídal text. Anglické texty však nejlíp válel pan Bukáš. Jeho Beatles mi ještě teď znějí v uších. Závěrečné pogo jsme pak zrobili před salaší, abychom nerušili ty, kteří už spali.V noci bylo opět krásných -9°C. Ráno jsme všechno uklidili, sbalili si batohy a vyrazili zpět do údolí. Dole jsme pak v restauraci něco pojedli a chystali jsme se jet do Bešeňové. Když tu Bedůcího Astráč ne a ne chytit. Následovalo zběsilé propojování kabely, vyměňování baterek a modlení. Nakonec nám přišel pan vedoucí prozradit, že v noci tady bylo -22°C a začal nám velice ochotně nosit konve plné vřící vody, aby se nafta v motůrku rozmrazila. Nakonec se vše dobré podařilo a Bedůcí nastartoval. Po tomto zdržení jsme se rozhodli už Bešeňovou vynechat. A tak jsme pospolu dojeli až do Rožnova, kde jsme se definitivně rozloučili. účastníci expedice: Bedůcí, FanTomáš, JP, Ivča, pan Bukáš, Bradek, Jarda Barda a SeBo Foto: Lukáš Smetana |
Komentář
| =P= | 07.02.2006, 21:27 |
| No, zima byla, ale hygiena především. Naštěstí nic neumrzlo :-) |
| Míla | 04.02.2006, 16:09 |
| Ahoj kamarádi,koukám,že jste si to užívali :-) |
| Karel Jindra | 04.02.2006, 15:58 |
| Jó Ohniště,tam je krásně.Ale největší ohlas u manželky měla fotka "naháči na sněhu",jestli prej vám neumrzli pepíci ? :-) |