V současné době, tedy počátkem roku 2006 se naše skupinová činnost zaměřila na dvě stěžejní lokality. První již dříve prezentované pracoviště je v Křížově závrtu.
Zde se snažíme, motivováni výsledky geofyzikálního měření Pavla Kalendy, proniknout průkopem sedimentů ve svislé propasti do volných prostor pod závrtem. Tento ojedinělý závrt totiž již svým vstupem podobným vysokohorským škrapovým propastem velice láká k odhalení svého tajemství. Největší nápor zažil Křížův závrt na podzim roku 2005, kdy se zde uspořádaly velké výkopové práce na kterých se podílelo značné množství členů a při nichž bylo dosaženo hloubky – 24 m. Těžení bylo urychleno faktem, že se začalo od sedmnáctého metru hloubky kopat v boční puklině, která se pozvolna rozšiřovala a tudíž nebylo zapotřebí v ní dřevit. Čím hlouběji jsme však byli, tím více se nám ztrácelo vodítko, jenž nám poskytovaly proprané valouny a slabý průvan, neklamný to důkaz správného postupu. Po úplném přechodu do čistého jílu byly práce na dně této pukliny pozastaveny a kopání se vrátilo opět na původní dno svislé šachty, kde se pokračuje v současné době v kopání směrem dolů za podpory dřevěného pažení. Hloubka zde dosahuje v měsíci únoru zhruba 19ti metrů od povrchu.
Nástupem zimy se však část naší skupiny přesunula také na pracoviště v Nové Amatérské jeskyni, na nějž jsme dostali povolení od Správy CHKO Moravský Kras. Jedná se o Trativod v dómu U dvou velkých. Jde o jižní odbočku z hlavní chodby Macošského koridoru silně klesajícího charakteru do míst předpokládaného toku Bílé vody. Zprvu byly akce čistě kopacího rázu, kdy jsme rozšiřovali profil zaneseného trativodu směřujícího prudce dolů. Po několika akcích se již začali objevovat první volné dutiny, které tu zákonitě jsou jelikož trativod doposud funguje. Naposledy během jarního tání roku 2005. Po odstranění velkého kamene jsme se ke svému překvapení dostali do míst, kde trativod z poměrně velké chodby přechází do úzké šikmé propástky dlouhé cca 2,5 metru. Bohužel pro dospělého člověka neprůlezná a jelikož zde předpokládáme na aktivní řečiště Bílé vody zhruba ještě 15 metrů hloubky, děti tam raději spouštět nechceme. Propástka je volná a po vhození prvního oválného kamene jsme mohli slyšet jak kámen za propástkou skáče chodbou s hlinitým dnem kamsi dolů nejmíň dvacet metrů! Do těchto míst také směřuje poměrně znatelný průvan díky němuž se dokáže i silně zapařená přístupová chodba trativodu během chvíle vyčistit. Motivováni těmito skutečnostmi horlivě propástku rozšiřujeme do průlezného profilu, abychom co nejdříve mohli stanout v chodbě s doposud neznámým kusem aktivního řečiště Bílé vody, které můžeme naposledy spatřit jak mizí v Odtokovém sifonu Chrochtadla. Tento sifon se pokoušel v létě 2005 proplavat zkušený jeskynní potápěč Ivo Záruba, ale sifon je natolik nízký, že ho nepustil dál než na deset metrů.
| Takto to vapadalo v Trativodu před začátkem kopání |
| Současný stav na témže místě |
Na závěr bych rád poděkoval za obětavou pomoc našim kamarádům, které vždy na závěr exkurze zneužijeme na transport materiálu do místa uložiště a zvláště pak Radovanu Růžičkovi, který se jakožto host již podruhé významným kusem práce podílel na práci v této lokalitě.
|