Již mnoho let uplynulo od poslední návštěvy Plániváků v Kuní propasti. Jako mladý Jiříček ji navštívil i Tomík již v roce 1998. Tato propast se pro Plániváky stala výzvou a tak jsme byli rádi, že Sebo, který byl tento rok pracovně hodně v Košicích, jeskyňářsky nezahálel a domluvil na skupině Cassovia vstup do této 9. nejhlubší jeskyně na Slovensku.
Jeskyně Kunia priepasť je situovaná na jižním okraji Jasovské planiny ve Slovenském krasu. Tato 203 m hluboká jeskyně je jako jedna ze 14 jeskyní na Slovensku zapsaná na listině Světového přírodního dedičství UNESCO.
V pátek po obědě Tomík, U a Bradek z Brna výraží do Bratislavy, kde přestupují a překládávají věci do Sebovi Oktávky. Pak s Uem za volantem svižným tempem valí na východ Slovenska. U Rimavské Soboty, jsme svědky dopravní nehody auta, které nás dvě minuty předtím předjelo. Naštěstí to borci rozdejchali celkem v pohodě a tak valíme dál. V deset večer přijíždíme do Háje, kde na nás v místní hospodě již čekají Cesnak, Rudo a Miro z Cassovie. Dáváme s nimi dvě pivka a jdeme na základnu, kde zodpovědně a vcelku rychle jdeme spát.
v hornej časti žlabu sa nachádza vchod do Kunej priepasti |
V sobotu vstáváme v osm. Snídáme, pytlujeme lana, balíme věci do jeskyně. Na poslední chvíli ještě přemítáme kdo z nás bude hlídat rodinného krbu, ale nakonec se před desátou autem na dvakrát přesouváme pod svah Jasovské planiny. Za nepříjemného sněžení s deštěm stoupáme nestabilním suťoviskem do kopce ke vchodu jeskyně. Převlékání do overalu nám znepříjemňují padající hrsti rozmoklého sněhu z okolních stromů. Jako první se úzkou vstupní puklinou propasíruje Sebo, který vystrojuje, ostatní jej následují. Konečně se dostáváme do relativně vlídného prostředí. Prostory se rozšiřuji a propastmi s hodně úzkými spojkami se dostáváme na Staré dno. Následuje soustava nechutných plativek kalibrujícího charakteru a za nimi se dostáváme až do Studny večného dažďa. Ve studni MDŽ se Rudo obrací a jde na povrch. My valíme dál. Plazíme se, lezeme, provlékáme se skrz Hříbovou chodbu až k monstrózní 40m hluboké Velikonční propasti. Za touto propastí jdeme po proudu vody až ke druhé propasti zvané Veliký vodopád. Po akčním traverzu nad hlubokou propastí slaňujeme na dno a pokračujeme dále po vodě úzkými meandry až k polosifonu v hloubce –202m. Za tímto polosifonem, který se dá za nizkého stavu proplavat, je ještě 150m dlouhá chodba, ale my se tady raději po pěti hodinách sestupu otáčíme a zahajujeme výstup. Čeká nás dalších pět hodin lezení, plazení a nadávání. V deset hodin vylézáme na povrch do temné noci. Čeká nás nepříjemný sestup suťoviskem a hledání auta. Zvládáme to, a před půlnocí stíháme otevřenou hospodu, kde nakupujeme nerozvážně pro každého po dvou lahváčích. Po jídle a prvním pivu však všichni odcházíme do svých spacákových plazivek nechat trochu zregenerovat naše tělesné schránky, které dostali řádně za vyučenou!
Rudo (speleoklub Cassovia) a laná
|
V neděli ráno nás bolí všechny svaly, i ty o kterých jsme ani nevěděli že je máme. Snídáme, balíme věci, loučíme se a odjíždíme do Bratislavy, kde vystupuje Sebo, zbytek jede do Brna.
Kuní propast jsme ohodnotili jako jednu z nejhezčích a také nejnáročnějších sportovních jeskyní na Slovensku.
Účastníci: Tomáš „Tomík“ Roth, Petr „U“ Němec, Radek „Bradek“ Nejezchleb, Sebastian „Sebo“ Kovačič z Plániv a Cesnak, Rudo ze Speleoklubu Cassovia
|
![Jeskynní systém Řeky - prezentace [9MB - PowerPoint]](cztxt/aktualne/jeskynni_system_reky.jpg)
