Tak jako každý rok i letos jsme v rámci našeho česko maďarského přátelství vyrazili do Maďarska za našimi kamarády z FTSK. Tentokráte jsme domluvili návštěvu nejzajímavějších vertikál Maďarska a to propasti: Vecsembükk (-230m), Almási (Jablečnou) (-90m) a Szabó Pallagi (Baglyok) (Soví propast) (-120m).
První skupina ve složení FanTomáš, Číra, Jarda a SeBo dorazila do maďarska ve čtvrtek po desáté hodině večerní. Okamžitě započala uvítací párty, která se pro některé protáhla až do pozdních nočních hodin. Ráno jsme se pak všichni sbalili a ve složení 4 maďaři a 4 češi vyrazili autem do vedlejší vesnice. Tam jsme zaparkovali auta na dvoře policejní stanice a vyrazili jsme skrz cikánskou osadu do lesa. Tam jsme začali stoupat do celkem 300 metrového převýšení, které bylo provázeno neuvěřitelným vedrem kolem 32 stupňů. Následoval trek po planině kolem vchodu do propasťovité jeskyně Meteor a dále a dále až do úplného vyčerpání.
V jednom z obrovských závrtů jsme konečně stanuli u jícnu propasti Vecsembükk. Ústí vstupní propasti 3x5 metrů padalo kolmo do hloubky 80ti metrů. Jako první šel Szold, který propast ukázkově vystrojil.
Zhruba v polovině propasti byl úzký průlez mezi kameny, pod nímž se otevřelo ústí další 90 metrů hluboké megašachty.
Po jejím slanění následoval krátký komínek s napevno nainstalovaným žebřem a pak propástka dolů, taktéž se starým kovovým žebřem. Odtud jsme slanili zbývajících 30 metrů do starého bivaku (-190m) kde naše exkurze končila. Další pokračování již bylo bahnité a úzké. Cestu nahoru jsme zvládli celkem v pohodě až na úzké místo, kde si Jarda trochu zabojoval.
Po dosažení povrchu nás přivítala armáda komárů, kteří nás tak doštípali, že Komáří louka je proti tomu laláč.
K večeru jsme sestoupili zpět do vesnice a přejeli na naši základnu. Za chvíli dorazil zbytek maďarů z Budapeště. Byli jsme tak utahaní, že jsme šli skoro hned spát. Kolem půl druhé ráno nás probudili jakési hlasy a my věděli, že konečně dorazil i zbytek naší skupiny ve složení: Jindra, Ivča, Džery, Janča, Braďour, Petra a Linda. Akorát jsme jim řekli čahoj a zase jsme ulehli.
Ráno jsme se rozdělili na dvě skupiny. Ti co přijeli v noci šli do Vecsembükku a my první jsme šli do Jablečné a Soví propasti. Následoval opět vražedný trek ve vedru. Na místě jsme se rozdělili ještě na dvě družstva, abychom zvládli obě propasti co nejrychleji. Soví propast byla zvláštní hlavně svými lanovými traverzy do oken paralelních propastí. Jablečná byla zase unikátní svojí výzdobou ve spodní části závěrečné studny. Obě byli pro nás sportovním zážitkem a u obou nás opět doštípali komáři. Cestou zpět jsme s klukama dali suprovou koupačku. Následně nás vystřídali naše holky, které se vrátili z treku.
Po návratu na základnu nás čekalo překvapení. Maďaři začali připravovat pravý guláš.
Přijela dokonce i maminka všech jeskyňářů a večer se vrátilo i družstvo z Vecsembükku a Jablečné. Kluci toho měli docela plný brejle. Trochu jsme popili, pojedli výborného guláše a šli unavení spát.
V neděli dopoledne jsme vyrazili do nově zrekonstruované jeskyně Baradla, která je vývěrovovou jeskyní systému Domica –(7km)- Aggtelek –(4km)- Baradla –(2km)- Josvafó.
Celá prohlídková trasa byla zrekonstruovaná za cca 1 miliardu Forintů. Po ukončení exkurze jsme se rozloučili s Pintim, Rejko a maminkou a vyrazili jsme v otřesném vedru zpátky do ČR.
Účastní expedice: Tomáš FanTomáš Roth, Miroslav Číra Kotol, Jaromír Hmiz Podlez, Sebastian SeBo Kovačič + Linda, Jindřich JP Pernica + Ivča, Tomáš Džery Pavelka + Jaňouch, Radek Braďour Nejezchleb + Petra
Foto: Miroslav Číra Kotol |
![Jeskynní systém Řeky - prezentace [9MB - PowerPoint]](cztxt/aktualne/jeskynni_system_reky.jpg)
