Jako již po několikáté, dorazili v rámci naší družby do Krasu naši kamarádi jeskyňáři z Budapeště z Klubu FTSK.
Naši kamarádi z Budapeště |
Po vřelém přivítání na Ditrichovi jsme byli obtěžkáni velkým množstvím tekutých darů a tak jsme raději místo konzumace začali plánovat průběh exkurzí. Čekaly nás celkem tři unikátní vodní jeskyně Moravského krasu: Rudické propadání, Stará Amatérka a Nový Lopač. Vzhledem k mírně zvýšeným stavům vody jsme mohli předpokládat, že si vodu v těchto jeskyních řádně užijeme a tak jsme my z Plániv většinou volili taktiku neopren teamu.
Jako první jsme v sobotu navštívili Rudické propadání. Klíče nám půjčil Romec, který nás zároveň varoval před zvýšeným vodním stavem. Začali jsme sestupovat po dlouhých žebřících a s narůstající hloubkou jsme naslouchali zesilujícímu hukotu padající vody. Všichni jsme se opět setkali na dně Hugonova dómu, kde vřel závěrečný vodopád a společně vyrazili do kaňonů. Vodní stav nebyl nikterak dramatický a tak jsme po krátké zacházce k sifonu vystoupali do Chodby vzdechů a prolezli do Nového Rudického propadání. Tam již cesta ubíhala opět docela svižně až na pár úseku, kdy se člověk musí plazit vodou. V Obřím dómu jsme se otočili a vyrazili na cestu zpět. V dómu s bloky si jedna Maďarka fest narazila koleno a tak jsme se po zbytek cesty modlili aby vylezla žebříky. Nakonec to zvládla v pohodě a ani jsme na ni na žebříkách nemuseli čekat. Po výlezu jsme pomohli odnést Rudičákům starý kovový dveře k větrnému mlýnu a to byl taky jediný okamžik, kdy jsme se zpotili. Večer proběhla na počest nových členů Číry, Libora a nepřítomného Jardy bečka.
Všichni jsme se výborně bavili až do pozdních nočních hodin, až na Rejko, která to nějak neustála a nacvičovala nouzové bivakování na podlaze v overalovně. Zdatní plániváci se o ní však postarali a vynesli jí do patra mezi ostatní méně zdatné Maďary.
V neděli byla v plánu návštěva Staré Amatérky. Vypravili jsme se dopoledne a pěšky došli přes širé pláně až ke skupině závrtů. Chvíli jsem Maďary napínal a dělal, že nemůžu najít vchod. Po pár minutách však mezi houštím nacházíme nově opravený vchod i s nově osazenými žebříky.
| Otevírání vchodu Staré Amatérky |
Postupně jsme sestoupili až do Dómu objevitelů a následně na mírně zvýšený aktiv Bílé vody. Pro lepší dohled nad skupinou jsme se rozdělili do dvou skupin a vyrazili jsme jak do Povodňové chodby, tak do Přítokové chodby. V Leknínovém dómu jsme s úžasem pozorovali, co vše umí příroda vykouzlit.
| Stará Amatérka – Leknínový dóm |
Exkurze to byla výživná a dalo by se říct, že ten, kdo měl spodní část neoprenu, byl vysmátej. Zvláště při explorování v přítoku Bílé vody ze sifonu od jeskyně 13C, kdy bylo nutno zalézt do vody až po krk, jsme si v neorpenu docela chrochtali.
| Stará Amatérka – konec Přítokové chodby |
Vylezli jsme samozřejmě všichni úplně mokří. Naštěstí na Ditrichovi bylo krásně teploučko a tak jsme mohli sušit. Večer proběhla v pořadí již třetí družící párty s pořádnou dávkou srandy a v nočních hodinách jsme šli spat.
V pondělí ráno mrskáme Maďarky, uklízíme Ditricha a chystáme se do Nového Lopače. Po převlečení u Balcarky otvíráme vchod a mizíme v 40 metrů hluboké šachtě, která vede až na aktivní tok potoka Lopače. Úzkými kaňony postupujeme až k propláchnutému přepadovému oknu a za ním překonáváme prokopaný zával. Následuje brutální koňonovitá jeskyně se dvěma vodopány, meandy a koncovým sifonem. Tam se obracíme k východu a Béco pořizuje poslední záběry jeho hrubou vodotěsnou kamerou. Na povrch se potkáváme s Kubou Kubikulou a předáváme mu klíče. Ukazuje nám místo, kde se bude dělat vrt pro letní čerpák koncového sifonu. Loučíme se s Maďary a odjíždíme do Brna.
Autor fotek (Author of photos): Simon Béla alias Bécó
|
![Jeskynní systém Řeky - prezentace [9MB - PowerPoint]](cztxt/aktualne/jeskynni_system_reky.jpg)
