![Jeskynní systém Řeky - prezentace [9MB - PowerPoint]](cztxt/aktualne/jeskynni_system_reky.jpg)
Plánivy.CZ - Články
| Činnost ZO 6-19 Plánivy v roce 2005 Petr Polák (podle sborníku Speleofórum 2006) 03.08.2006 - =P= |
Na jaře tohoto roku zasáhla povodí Bílé vody v Moravském krasu mimořádně silná povodeň. Voda přetekla do Staré Rasovny a zahltila ji natolik, že před ní stálo mohutné jezero. Povodeň vyvolala v některých našich lokalitách takové změny, které zde částečně utlumily nebo dokonce i znemožnili provádění dalšího průzkumu.
V jeskyni 13C jsme zpočátku roku prováděli osazovaní pevných měřičských bodů a doplnění mapové dokumentace. V důsledku již zmíněné povodně však došlo k uzavření hlavního řečiště Bílé vody. Silný proud přemístil valouny kulmských drob takovým způsobem, že za škrtícími místy vyrostly mohutné štěrkové terasy, které zvedly hladinu Bílé vody o zhruba 75 cm! Nyní lze na řečišti proniknout v nízkém profilu pouze do vzdálenosti asi 150 m (Brejle) z jeho celkové délky 800 m. Dále je již cesta uzavřena nízkým polosifonem. V Amatérské jeskyni jsme počátkem roku dokončili mapování jv. odbočky z řečiště Punkvy zvané Kráva s celkovou délkou 75 m. Protože tímto byly ukončeny průzkumné aktivity v této oblasti, přesunuli jsme střed zájmu opět do Macošského koridoru za účelem hledání pokračování řečiště Bílé vody za odtokovým sifonem Chrochtadla. Po obdržení výjimky na provádění výkopových prací jsme zahájili činnost v klesajícím trativodu v jv. stěně Macošského koridoru nedaleko Dómu U dvou velkých. Zde předpokládáme průnik na řečiště Bílé vody podobně jako tomu bylo v Chrochtadle. Délka vykopané chodby měla koncem tohoto roku délku přibližně 10 m a trativod si zachovává stále klesající charakter. V důsledku jarních povodní došlo opět k zatopení vchodu na konci štoly. Voda byla s pomocí členů HZS odčerpána a současně byly odklizeny naplavené sedimenty ze schodů. Jedna potápěčská akce se konala také v odtokovém sifonu Chrochtadla. Ve spolupráci s členy skupiny Geospeleos byl prozkoumán odtokový sifon ve stísněných podmínkách do vzdálenosti 10 m bez nalezení volných prostor nad hladinou. V rámci revize hlavního polygonu byl znovu znivelován úsek mezi 1. vchodem do Bludiště M. šlechty a Dómem U homole. Měření navázalo na výsledky měření pustožlebské skupiny. V Křížově závrtu se pokračovalo ve výkopových pracích na dně šachtice v místě, kde bylo dosaženo volné pukliny. Puklina se postupným těžením sedimentů rozšířila na vzdálenost asi 80 cm. Kopání pokračovalo mezi jejími stěnami dále bez nutnosti provádění dřevení. Ke konci roku dosáhla celková hloubka šachty 24 m.
V jeskyni Nový Lopač bylo navázáno na průzkum komínů ve Velikonočním dómu, který byl započat v loňském roce na požádaní skupiny Tartaros. Z komínu III se podařilo proniknou do sousedního komínu IV, který byl nazván Flaškový. Bylo dosaženo výšky 13 m a komín byl ukončen ve zboru balvanů bez možnosti dalšího postupu.
Členové skupiny se také věnovali výzkumu v zahraničí. V červnu a říjnu byly uspořádány dvě akce do jeskyně Kačna jama ve Slovinsku v oblasti Divača. Prostory Kačne jamy navazují na známé Škocjanské jame za jejich odtokovým sifonem. Cílem byl průzkum odlehlé odtokové části jeskyně za Labyrintem s perspektivou objevu nových prostor. Během akcí bylo objeveno 100 m dílčích prostor v Rovu desetih jezer. Více možností pro další výzkum byl shledán v partiích za Labyrintem, zejména pak kolem Slabeta jezera a v Cimermanově rovu. Tyto partie však zatím nebyly detailně prozkoumány z důvodu nedostatku materiálu. Pro další průzkum bude nezbytné vybudování druhého bivaku někde v okolí Labyrintu. Problémem těchto partií je fakt, že se nachází v povodňové oblasti, kde hladina může velmi rychle nastoupat do výšky až 20 m a také velká vzdálenost od výše položených pater brání rychlému úniku v případně nebezpečí. Třetím problémem je zabezpečení spolehlivého spojení s povrchem. Tyto faktory zde velmi omezují jakékoliv dlouhodobé aktivity bez možnosti bezpečného úniku. Řešením by bylo otevření nového vchodu v oblasti Lojzova Podoru ze závrtu Bukovnik, který je situován přímo nad ním. Z expediční činnosti jmenujme tradiční lednovou návštěvu Ohniště v Nízkých Tatrách, kde jsme tentokrát zdolali propast Havran (-180m). V květnu jsme navštívili maďarský kras Aggtelek kde jsme provedli sestup do propastí Vecsembükk (-230 m), Almási (-90 m) a Szabó Pallagi (-120 m). V červenci jsme ve spolupráci s francouzským speleoklubem Ressac podnikli expedici do propasti Gouffre Berger (-1122 m) na planině Vercor a navštívili kras planiny Ardéche. O této akci více pojednává příspěvek v tomto sborníku. Na závěr roku členové sestoupili ještě do Kuní propasti (-202m) na Slovensku. Kromě těchto činností jsme poskytli materiální i fyzickou pomoc při čerpání sifonu mezi Amatérskou jeskyní a jeskyněmi Sloupsko-šošůvskými, které organizovala pustožlebská skupina. Naši členové také asistovali České televizi při natáčení dokumentu o K. Absolonovi. Členové se aktivně podíleli na činnosti SZS. Summary: In the Moravian karst was continued in digging works in the Křížův sinkhole. 24 m of depth was reached at the end of year. In the Amatérská cave was done partial mapping works in the Macošský corridor. Digging works was started in U Dvou Velkých dome in Macošský corridor. Main aim is finding of Bíla voda creek riverbed behind the siphon in outflowing part of Chrochtadlo. From 23th till 28th of September 2005 was organized expedition to the Kačna Jama in Slovenia. Action was organized by the Planivy speleoclub together with JD “Gregor Žiberna” Divača (Slovenia). On action participated 7 members of the speleogroup Plzeň (Czech republic) as well. Main aim of the expedition was research the outflowing parts of the Reka river, especially Cimermanov Rov and finding the perspective places from next continuation possibilities point of view. There was discovered 100 m of new passages in the Rov Desetih Jezer. More possibilities for next research proceeding seem to be in Labyrinth and in parts behind it, especially in Cimermanov rov. These parts was not detailed researched during this trip by reason of material missing. However, for next research proceeding was found following difficulties: 1. Long-term staying is necessary in bivak somewhere in the Labyrinth (above Mračno Jezero). 2. All parts from point of interest are situated in flooded area where water level can increase very fast. 3. These parts are situated very far from entrance and phone connection is necessary to establish. 4. All mentioned facts are limiting factors for making the long-term research there without possibility of emergency exit. 5. The best solution would be creation of the another entrance into this part, for example in Bukovnik cave which is situated above Lojzov Podor area. |
Komentář