Tak jsme opět v rámci česko-maďarského přátelství s jeskyňáři z Budapeště uspořádali expedici do zahraničí. Tentokrát do oblasti zvané Aggtelek, která se nachází na severu Maďarska, a je jakýmsi pokračováním Slovenského Krasu.
Jeskyně Meteor – dóm Titánů |
Vyrazili jsme ve čtvtek. Kocour, Marcela a Všesněz již dopoledne a nás zbylých sedm vyrazilo odpoledne. Číra, jakožto majitel nové káry z bazaru dostal za úkol objet všechny plánivské „velvyslanectví“ v jiných městech než Brno. Tedy jel pro Bradka, Libora a Vedócího. Já nabral v Brně pana Bukáše a SeBa. Cesta ubíhala na pohodu a kolem půlnoci jsme se my mladí setkali na louce poblíž Sorošky. Zapili jsme Čírův první zářez na pažbě „slide po svodidlech“, postavili stany, jelikož začínalo sněžit a šli spát.
| První noc na Silické planině |
Ráno jsme se vyhrabali ze spacáčků, pobalili věci a zamířili do Turni nad Bodvou za Gustou Stibrányim do Meandru a nakoupili jsme spoustu věcí. Poté jsme se vrátili zpět do vesnice Plešivec, kde jsme zamířili k hraničnímu přechodu Aggtelek. Když jsme přijeli na hranice, bylo to skoro jak v pohádce tři veteráni. Nikde nikdo. Z horní budovy se pomalu vyšourali dva ospalí celníci. Slovák si vybral pasy a odšoural se zpět do baráku. Po 10 ti minutách se přišoural zpět. Teď na nás mohl nastoupit maďar. Otevřel si svou bakelitovou budku a předstíral kontrolu pasů na počítači, který snad ani nebyl pod proudem. Pak taktak otevřel svoje bakelitový dveře a šel nás prudit s techničákama a s vyskládáváním kufru. No tragéd! Naštěstí se jim podařilo zvednout závoru a tak jsme mohli jet dál.
Projeli jsme vesnicí Aggtelek a zamířili do vesnice Jösvafö.
Tam nás již čekali maďaři v super baráku s kapacitou lůžek cca 30 míst. Vybalili jsme si a následně odjeli do 20 km vzdálené vesnice. Tam jsem zaparkovali auta na dvoře policejní stanice, převlíkli se a šli jsme přes cikánské getto kamsi do kopců na snad nejvyšší kopec Maďarska. Téměř všechny krasové jevy byly skryty pod kobercem z listí, ale když jsme došli na dno závrtu, kde mizel malý potůček v nerezovém poklopu, bylo vše jasné. Jeskyně Meteor nás přivítala svou úzkou vstupní propasťovitou partií a jen pozvolna se směrem dolů zvětšovala. Potůček sílil a cca ve 100 metrech po slezení několika vodopádů jsme stanuli v Dómu Titánů. Tento dóm byl vskutku gigantický a jeho výzdoba byla takřka kolosální. Posuďte sami z fotek.
| Jeskyně Meteor – dóm Titánů |
Objevit něco takového u nás, tak jsme minimálně týden slavní. Výlez z jeskyně byl lahůdkou.
Pro zajímavost uvedu, že na dno s námi slezla i 72 letá paní (Eri mama), která zde v mládí byla jednou z aktivních exploračních členů a nyní je zasloužilou členkou klubu. Zkrátka maďarka.
Po výlezu na povrch zemský jsme se vydali zpět na základnu, kde se konečně potkáváme s Kocourem a Marcelou, kteří se po cestě zdrželi z několika důvodů. Večer proběhla opět tradičně velká spářka s maďarama. Koncové skóre: Nejdýl z Plániv jsem vydržel já a Lukáš, nejdýl z Maďarů vydržel Dave, Pinti, Lukáč Láslo a Rejkó.
Ráno jsme vstali dle hesla večer šuhaj, ráno šuhaj a nachystali jsme se do další jeskyně. Tentokrát to byla horizontální, potokem protékaná, jeskyně Míru neboli Béke barlang. Zaparkovali jsme auta u silnice a vyrazili loukami hustě porostlými jalovci až ke vchodu. Ten byl upraven jako schodiště ve štole vedoucí do hloubky kolem 40 ti metrů. Zkrátka za komárů bylo peněz. Na dně jsme vyrazili směrem po proudu potoka. Nejdříve nám připadalo, že naše neoprenové družstvo se bude celou dobu (5km tam, 5km zpátky) jen potit, ale po prvním kilometru s vodou po kotníky se ukázalo, že voda začíná nabírat hloubku. První hlubší tůně byly provázeny ze strany HC klimatex teamu radostným výskotem, když si smočili spodnější partie těla.
| Béke barlang – Jeskyně míru |
V dalších tůních výskot pokračoval. Jeskyní se kromě našeho radostného pokřikování neslo opět záhadné Lamers, Lamers.
| Béke barlang – Jeskyně míru |
Na konci našeho putování jsme došli k zvýšené hladině, kde si dokonce pan Bradek zaplaval, všechny sobě známé styly. Zcela promočený HC klimatex team zavelel k ústupu a já, P a Pinti jsme pokračovali ve foto dokumentaci.
| Béke barlang – Jeskyně míru |
U vchodu jsme našli zmrzlý HC team a společně jsme vylezli na světlo denní.
Po návratu do Jösvafö jsme se mrkli k vývěrům z Béke barlang a z jeskyního systému Domica-Aggtelek-Jösvafö. Večer proběhla večeřička, při které jsme s panem Bukášem dokázali Vedócímu a SeBovi, že nejsme žádný máčky a že sníme kotel plnej špaget. Jen tak mimochodem jsme u toho vyhráli flašku wizoura. Následovalo bratření a oblíbené reprodukování vtipů v anglickém jazyce.
V neděli ráno jsme se s Pintim vypravili do vodní jeskyně Kossuth, byla dlouhá cca 500m, ale o to zábavnější. Plná puklin, traverzů z ocelových lan, ale hlavně s vodou, která měla 15°C. Koncové partie se daly plavat a jeskyně končila 30 metrů hlubokým sifonem, doposud neproplavaným.
| Kossuth barlang – koupačka u koncového sifonu – voda 15°C |
Po vylezení jsme se ještě chvíli ráchali ve vývěru a v jezeru pod ním a šli jsme balit.
Maďarsko jsme opustili ve 14.00 a do Brna jsme již přijeli všichni v pořádku až večer.
Účastníci expedice: Tomáš „FanTomáš“ Roth, Sebastian“SeBo“ Kovačič, Lukáš „pan Bukáš“ Smetana, Petr „P“ Polák, Miroslav „Číra“ Kotol, Radek „Bradek“ Nejezchleb, Libor Havlíček, Bohuslav „Kocour“ Koutecký, Marcela Koutecká - povrch
Hlášky z expedice:
P: Číro, to neděláš dobře s tou rychlostí, když už skončila dálnice…..to neděláš dobře s tou rychlostí…..to by se ti nemuselo vyplatit…..(zatáčka)….jízda po svodidlech…..nová image káry!
Lukáš: My jedeme ke Gustovy? Proč jste mi to neřekli? Lukáši, bylo to na netu. Aha, to sem nečet. A za ubytování se něco platí? Jo. To tam bylo anglicky. Aha. To sem nečet, to bych musel překládat a to se mi nechtělo.
Rejkó: I never sleep. I’m never tired. I’m sexy queen! Sit next to me!…… po deseti minutách na záchodě: uááá, je tam čističkááááá
FanTomáš: Ták, teď si dám ještě pěkně narychlo usušit svou moirovou mikinku... následuje proces škvaření... asakra, nějak se mi připekla záda.
Autoři fotek (Authors of photos): Petr Polák - fotky: 11,14,17, Sebastian Kovačič – fotky: 2,3 a Zsólyomi Zsolt alias Frédi - fotky: 1,4,5,6,7,8,9,10,12,13,15,16
|
![Jeskynní systém Řeky - prezentace [9MB - PowerPoint]](cztxt/aktualne/jeskynni_system_reky.jpg)
