Plánivy.CZ - stránky ZO ČSS 6-19 Plánivy

English version

Doporučujeme

Jeskynní systém Řeky - prezentace [9MB - PowerPoint]

Plánivy.CZ - Články

Bukovinky - gravimetrické měření v Moravském krasu
Bukovinky - gravity survey in the Moravian karst
Pavel Kalenda, Vratislav Blecha, Milan Hrutka, Pavol Mravec
18.05.2006 - Pavel K

Rozšířený abstrakt

Tíhová měření v letech 2003 - 2005 měla za cíl nalézt pokračování Holštejnské jeskyně a případných přítoků horní jeskynní úrovně (Hypr 1980, Kadlec 1995,1996,1997, 2001, Kalenda a kol. 2004, Kalenda a kol. 2005a,b), která se dnes nachází cca 70 m nad aktivním tokem Bílé Vody a Sloupského potoka. Nejvýznamnějšími reprezentanty této jeskynní úrovně jsou horní patra Sloupských jeskyní (Absolon 1970), nebo Holštejnská jeskyně (Moučka 1967, 1968, 1987, Zámek a Zatloukal 1993, Zatloukal a kol. 1996).

V roce 2003 bylo nad známým profilem Holštejnské jeskyně provedeno pokusné tíhové měření, které ukázalo, že tíhové anomálie i nad zcela sedimenty vyplněnou jeskyní v hloubce cca 30 m jsou detekovatelné a interpretovatelné (Blecha, Kalenda 2004) (viz obr.1). Na dalších dvou profilech bylo zjištěno pokračování Holštejnské jeskyně a ukázalo se, že je i v tomto úseku zcela vyplněna sedimenty. Protože se v dalším průběhu jeskyně stočila do směru mimo další proměřené profily, bylo v roce 2004 provedeno rozsáhlejší měření v síti 4 profilů a bylo zjištěno cca 200 m dalšího pokračování Holštejnské jeskyně (Blecha a kol. 2005). Současně byla detekována anomálie dosud neznámé jeskyně jihovýchodně od Holštejnské jeskyně, která ukazovala na obdobný charakter, jako má Holštejnská jeskyně. Na křížení Holštejnské jeskyně s tektonikou Nové Rasovny byla interpretována větší tíhová anomálie jako volné prostory částečně sedimenty vyplněné jeskynní chodby.
Významná anomálie volných prostor byla indikována na profilech P12 a P13 u cesty od křižovatky U kaštanu do Sloupu. V oblasti Bukovinek byla zjištěna na profilu P14 významná anomálie, ukazující také na volné prostory v této oblasti.

V roce 2005 byly zahuštěny profily na poli východně od lomu Malá dohoda (P8 a P9), aby bylo lépe zjištěno pokračování Holštejnské jeskyně jižně od tektoniky Nové Rasovny, byl proměřen profil P15 za účelem detailního zjištění rozsahu volných prostor v této oblasti a byla proměřena téměř celá plocha úvaly Bukovinky (profily P18 až P40).

Obr. 1 Realizované a projektované gravimetrické profily

Nejvýznamnější tíhové anomálie byly zjištěny v okolí lomu Malá dohoda (označeno 1 na obr.2). S nimi srovnatelné anomálie jsou také v okolí Židova závrtu (označeno 2 na obr.2). V těchto místech by se podle interpretace měla nacházet rozsáhlá vertikální dutina.
Část rozsáhlé anomálie nad Dómem leknínových jezírek s druhým lokálním minimem cca 100 m jižněji (označeno 3) zůstala v poli lokáních anomálií. V těchto místech by se mohl nacházet dóm, který se vytvořil provalením stropu mezi Dómem leknínových jezírek a chodbou v úrovni Holštejnské jeskyně. Je pravděpodobné, že tato prostora přímo navazuje na Holštejnskou jeskyni, jejíž jeden z interpretovaných průběhů může pokračovat podél jižního okraje lomu Malá dohoda a středem profilu P12 (označeno 4). Od tohoto dómu vede dále na JZ jasně patrná anomálie, která je interpretovatelná jako volná dutina o průměru cca 10 m v hloubce cca 35 m (označeno 5).
Pokračování samotné Holštejnské jeskyně bylo zjištěno až do jejího křížení s tektonikou Nové Rasovny (označeno 6 na obr.2). V tomto bodě byly zjištěny pravděpodobně volné prostory. Od tohoto bodu je možno interpretovat její pokračování na Z pod V okraj lomu Malá dohoda a dále podél jejího jižního okraje až k Dómu leknínových jezírek (viz výše). Druhá možnost dalšího pokračování vede nevýraznou anomálií v původním směru. V tomto případě by se jednalo o zcela zasedimentovanou chodbu. Třetí možností je, že by se směr Holštejnské jeskyně stočil prudce k V proti toku bývalého možného přítoku Lipoveckého potoka, který protékal svého času jeskyní Nová Rasovna až do oblasti dnešní Staré Rasovny a po jejich vzájemném soutoku se tok stočil do původního směru k JZ na paralelní tektonické linii (označeno 7 na obr.2). Interpretace anomálie dalšího pokračování ukazuje na významnou chodbu, pravděpodobně s postupně se zvětšujícími volnými prostorami až do míst jejího podcházení údolí u křižovatky U kaštanu (označeno 8), která byla částečně zachycena na několika bodech profilu P13 a možná i profilu P18.

Obr. 2 Lokální anomálie

Z Židova závrtu vede přes Křížův závrt (označeno 9) do Bukovinek výrazná anomálie, která je interpretovatelná jako chodba 5x5 m s volným profilem v hloubce cca 35 m. Na rozdíl od anomálií Holštejnské jeskyně, veškeré anomálie v Bukovinkách mají 3 – 4x větší hodnoty (80 – 120 uGal), což svědčí o značném rozsahu volných prostor.
Další anomálií v Bukovinkách je anomálie zachycená na profilech P38 a P40 (označeno 10). Interpretovaná hloubka odpovídá opět vysoké jeskynní úrovni Holštejnské jeskyně.
Na jižním konci profilů P36 až P40 byly částečně zachyceny rozsáhlé anomálie, ale protože není známo jejich maximum ani šířka, nelze je ani hloubkově ani rozměrově modelovat. V každém případě se jedná o anomálie vyvolané volnými prostory.
Zajímavá anomálie byla registrovaná na šesti bodech profilu P40 (označeno 11), kde interpretovaná volná dutina by se měla nalézat pouze několik metrů pod povrchem (pravděpodobně komín na tektonice).
Další menší anomálie byly detekovány u závrtu č.130 (označeno 12) a uprostřed profilu P28 (označeno 13). Tyto anomálie se nacházejí při okrajích měřeného území a k ověření jejich zdrojů by bylo třeba provést další měření.

Abstract

The aim of the gravity survey in the Bukovinky valley in the year 2005 was to reveal continuation of anomalies found during previous gravity surveys in this and neighbouring areas in the years 2003 and 2004. First results of interpretation indicate sediments-free cave near the Židův závrt sink hole. The sediments-free cave continues probably from the Židův závrt sink hole under the whole of Bukovinky valley in the W-S-W direction. Another sediments-free cave was discovered in the south and above the Dóm leknínových jezírek (Amatérská jeskyně cave). This anomaly can be probably interpreted as an anomaly of prolongation of Holštejnská cave which changed its direction on the Nová Rasovna tectonic fault.

Literatura

Absolon, K. (1970): Moravský kras, I. a II. díl. - Academia: 1- 416, 1-345. Praha.
Blecha, V., Kalenda, P. (2004): Gravimetrický průzkum Holštejnské jeskyně v Moravském krasu. Zprávy o geologických výzkumech v roce 2003. ČGS Praha, 128- 130.
Blecha, V., Kalenda, P., Mravec, P., Kučera, J. (2005): Gravimetrický průzkum pokračování Holštejnské jeskyně. Speleofórum 2005, XXIV, 6 - 8.
Hypr, D. (1980): Jeskynní úrovně v severní a střední části Moravského krasu. – Sbor. Okr. muzea v Blansku, XII, 1980, Blansko, 65-79.
Kadlec. J.(1990): Holštejnské údolí v Moravském krasu. - in Speleologie na Holštejnsku. Výzkumy v letech 1966-1996 (R.Zatloukal ed.). Knih.Čes.speleol. Spol., 28:7-12.
Kadlec J. (1995): Geofyzikální měření ve Sloupském a Holštejnském údolí. Rekonstrukce vývoje Sloupského údolí.- Knih. ČSS, 25.
Kadlec, J. (1996): The Holstejn Valley in the Moravian Karst (in Czech).- in Zatloukal, R. (ed): Speleology in the Holstejn area.- Knih. Ces. speleol. Spol., Vol. 28,7-12. Praha.
Kadlec. J. (1997): Reconstruction of the development of semiblind ponor valleys in Moravian Karst based on geophysical surveying. Czech Republic. - Proc. 12th Int. Cong. Speleol., Basel, 387-390.
Kadlec, J. et al. (2000): A complex study of the Holštejnská cave deposits (Moravian Karst, Czech Republic). Proc. of Conf. Climate Changes – the Karst Record II. Krakow, 72-73.
Kadlec, J. et al. (2001): Cenozoic history of the Moravian Karst (northern segment): Cave sediments and karst morphology. Acta Mus. Moraviae, Sci. geol. 86 (2001), 111-160.
Kalenda, P., Kučera, J., Duras, R., Mravec, P. (2004): Zjišťování hloubek dna a vývoje Hrádského žlebu. Speleofórum2004,XXIII, 19-22.
Kalenda, P., Kučera, J., Mravec, P. (2005a): Vývoj říční sítě Moravského krasu. Acta Mus. Mor., XC(2005), 171-189.
Kalenda, P., Kučera, J., Mravec, P. (2005b): Vývoj jeskynních systémů v severní části Moravského krasu s přihlédnutím k novým poznatkům z Holštejnské jeskyně. Acta Mus. Mor., XC(2005, 191-216.
Moučka, J. (1967): Jeskyně č. 4C - Holštejnská. Čsl. kras 19, Praha, s.122-125.
Moučka, J. (1968): Holštejnská jeskyně. Speleologický zpravodaj l, Speleologický klub, Brno, s.l-2:
Moučka, J. (1987): 20 let od objevu Holštejnské jeskyně. Speleofórum 87, ČSS, Brno, s.40-42.
Zámek, E., Zatloukal, R. (1993): 26 let práce v Holštejnské jeskyni. – Speleo, 11, 22-25.
Zatloukal, R. ed. (1996): Speleologie na Holštejnsku. Výzkumy v letech 1966-1996. Knih. Čes. speleol. Spol., Sv. 28, Brno, 1996.

Komentář