![Jeskynní systém Řeky - prezentace [9MB - PowerPoint]](cztxt/aktualne/jeskynni_system_reky.jpg)
Plánivy.CZ - Expedice, akce
| Rumunsko 2003 Sureanu, Padis, 15. - 23.8. 2003 01.10.2003 - >P< |
V letošním roce jsme se rozhodli uspořádat expedici do Rumunska, jelikož tuto zemi jsme dosud nenavštívili. Lákaly nás překrásně vyzdobené a čisté jeskyně protékané podzemními toky. Jako hlavní cíle si stanovili návštěvu nejvýznamnějších jeskyní pohoří Sureanu (Sebes) - Sura Mare a systému Ponorici - Cioclovina cu Apa. Plánovali jsme také návštěvu planiny Padis v pohoří Bihor a jeskyně Cetatile Ponorului.
V pátek 15.8. večer vyjíždíme z Brna do Budapešti, kde přespáváme u našich maďarských přátel, kteří s námi hodlají navštívit jeskyni Sura Mare. V sobotu brzy ráno vyrážíme k rumunským hranicím u města Arad. Po zdlouhavé jízdě a půldruhé hodiny čekání na hranicích se konečně dostáváme do Rumunska. Okamžitě se nás zmocňují místní "umývači oken" a žádají nekřesťanské peníze za jejich služby. Heslo dalšího postupu je NEZASTAVOVAT. Po celém dni cestování (Arad - Deva - Ponor) se konečně dostáváme do naší vysněné oblasti u vývěru jeskyně Sura Mare, do vesničky Ohaba Ponor. Za tmy hledáme místo k rozbití tábora, ale to se nám v této široce obydlené oblasti zpočátku nedaří. Po prašné a rozbité cestě se dostáváme až do osady Federi, kde již cesta stoupá do hor a není možné po ní pokračovat jinak než terénním vozidlem. Štěstí se na nás usmálo v podobě kouzelného dědečka, který se právě vynořil ze tmy. Naznačujeme, že by jsme tu někde rádi přespali. Po náročné komunikaci se za ním objevila místní učitelka pracující přes léto v místním obchodě a hovořící lámanou angličtinou (wow!). Nakonec je nám umožněno postavit stany na staříkově louce a zaparkovat auta ve dvoře obchodu. Stařík s námi setrval až do našeho usnutí a spokojeně třímal v náruči láhev Becherovky a tři krabičky Marlborek.
Příští den, v neděli 17.8, po vydatném odpočinku odcházíme k monumentálnímu vývěrovému vchodu jeskyně Sura Mare. Přístup se děje z části vesnice Ohaba Mare a dále skalnatým kaňonem, kde se před námi vynořil jeskyní portál 30 m vysoký. Zpočátku se brodíme spíše řekou a několika jezery. Podzemní kaňon si zachovává svou výšku v délce minimálně 1km od vývěru. Cestou potkáváme mohutné nátekové sintry a překonáváme několik nízkých průlezů v aktivním toku. Za dvoumetrovým vodopádem se nachází asi nejkrásnější partie jeskyně. Kráčíme po bílém, kompaktním a zařízlém dně úzkého kaňonu se soustavou vodních kaskád a tůní (marmitů). Tímto se dostáváme až do obrovského dómu Focul Viu s nádhernou sintrovou galerií ve vyšší poloze. Za ním pokračujeme řečištěm až k sifonu zvaného Žumpa, který lze překonat vylezením asi 8m stupně. Zde se rozdělujeme na dvě skupiny. Část se vrací zpět a část pokračuje dál až k závěrečnému Velkému vodopádu - Cascada Finala. Za žumpou dostává řečiště již výrazně vzestupný charakter, což je charakteristické překonáváním mnoha stupňů a vodopádů. Míjíme ještě obrovský dóm Přátelství a zanedlouho již stojíme u závěrečného vodopádu, který je ve vzdálenosti asi 6,5 km od vývěru. Byla překonána denivelace 250 m. V tomto období byl nízký stav aktivního toku a celá návštěva jeskyně trvala 8,5 h.
V pondělí 18.8. máme odpočinkový den. Všichni jsme značně zmoženi z náročné chůze v neoprénech. Odpoledne se věnujeme poznávání okolí a také terénnímu výjezdu naším jediným offroadem Nissan Patrol (no ještě že ho máme) do hor s cílem najít ponor a vývěr našeho dalšího cíle - systému Ponorici - Cioclovina cu Apa. To se nám v pozdním odpolední daří po více než hodinové, patnáctikilometrové jízdě vozem, dalším asi tříkilometrovém treku a s pomocí místních pastevců dobytka. Zjišťujeme ale, že tuto, příliš rozbitou, cestu k přesunu použít nemůžeme a nezbude nám nic jiného, než opustit tábor a přesunout se k jeskyni z opačné strany.
Příští den balíme tábor, loučíme se s naším hostitelem a slečnou učitelkou a přejíždíme do osady Cioclovina, která se nachází na konci údolí poblíž vývěru Cioclovina cu Apa. Rozbíjíme tábor u cesty na břehu potoka, jehož vody protékají jeskyní, kterou hodláme příští den navštívit.
Ve středu 20.8. brzy ráno odcházíme k ponoru Ponorici, abychom minimalizovali nebezpečí náhlých bouřkových srážek, které můžou být pro průstup jeskyní kritické. Jeskyni plánujeme projít jako traverz od ponoru k vývěru. Ponor se nachází na konci slepého, malebného údolíčka na planině, které je obhospodařováno místními pastevci. Za vstupem vystrojujeme a slaňujeme 3 stupně (18,12,12m), z nichž druhé dva jsou již protékány aktivním tokem. Dále procházíme úzkými chodbami s zajímavě korodovanými útvary, překonáváme množství stupňů a polosifonů. Asi ve třetině systému se zprava k řečišti připojuje další aktivní tok, tvořící další větev systému. Pokračujeme dále po proudu již většími a nádherně vyzdobenými partiemi. Další cesta je charakteristická broděním, překonáváním stupňů, nadlézáním řečiště a prolézáním polosifonů. Takto dosahujeme koncového sifonu systému, který se nachází nedaleko vývěru. Po akčním řádění ve vodních turbínách se vracíme kousek proti proudu k místu, kde se z řečiště vpravo odděluje suché povodňové patro. Tímto se dostáváme k vývěru a ven z jeskyně. Jeskyně má celkovou délku 7,8 km, ale exkurzní trasa má cca 2 km. Akce nám zabrala 4 hodiny s denivelací 130m. Odpoledne se ještě vracíme k ponoru, odstrojujeme stupně a den uzavíráme plni čerstvých zážitků pivním večerem u ohně.
Následující den balíme tábor a přesunujeme se na sever Rumunska na planinu Padis v pohoří Bihor. Největší překvapení je strašně rozbitá cesta na planinu v délce 18 km, která začíná již ve vesnici Pietroasa. Horolezeckým způsobem se všechna naše auta vyškrábala až na samotnou planinu, kde se ve večerních hodinách usazujeme v kempu na louce La Grajduri. Překvapují nás nejen kvanta turistů, ale i roztahané odpadky po celé louce od místní zvěře a dokonale obesraný les, jelikož v kempu nebylo ani WC.
V pátek 22.8. ráno vyrážíme ke skalnaté rokli ponoru Cetatile Ponorului asi 20 minut od tábora. Dech nám vyráží monumentální vchod do jeskyně vysoký 50 m. Na řadu přicházejí opět neoprény a již se chtivě vrháme do nitra jeskyně. Jeskyně má celkem 4 vchody, které postupně míjíme pří průstupu obrovského podzemního řečiště. Zpočátku překonáváme několik vodních kaskád, ale víme, že nás čeká plavání v celkem 13ti jezerech které jsou situovány v druhé polovině jeskyně. Plavání v jezerech je opravdu vysoce výživné i při velmi nízkém vodním stavu, které panovalo v našem období. Při vyšších stavech, jak jsme zjistili, je třeba některé úseky vystrojovat lany pro překonání protiproudu. Nejkrásnější partií je povodňové patro v zadní části, kterým se překonává sifon. Nádherné krápníkové a sintrové útvary v kombinaci se zelenou hladinou jezer svádělo k vášnivému focení. Ještě vášnivější však bylo následné plavání v nejdelším jezeře (6. jezero) naplněného neuvěřitelně studenou skapovou vodou. Tady rozhodně měli výhodu ti, kteří disponovali neoprénovým oblekem i horní části těla! Za tímto patrem překonáváme další výživná jezera, větší dóm a již stojíme u finálního 14. jezera a koncového sifonu zároveň. Společné foto, pár čokoládových tyčinek a vydáváme se na cestu zpět, při které pořizujeme fotodokumentaci. Po 3,5 hodinách pobytu v jeskyni vycházíme promrzlí konečně na sluneční světlo. Odpoledne navštěvujeme turisticky ještě ledovou jeskyni Ghetarul Focul Viu. V sobotu už jen balíme a odjíždíme plni nezapomenutelných zážitků z vodních jeskyní zpět domů, kam přijíždíme v pozdních večerních hodinách. Ssebou jsme si přivezli předsevzetí "Do Rumunska se rozhodně vrátíme !". Hlášky z expedice: Při přejezdu maďarsko-rumunských hranic - Jindra: Rumunsko je opravdu v Asii? Při průstupu vodní jeskyní Sura Mare - Uli: Nemáte něco suchýho na utření ruk? Číra v Sura Mare: Mám dojem, že mi nateklo trochu vody do zásobního karbidu. Pro jistotu se na to mrknu a posvítím si karbidkou ... DETONACE ... plameny na vodě ... ožehnutý úsměv Večer v kempu na Padisi, když "U" vařil a přišel za ním kůň - "U": On mi ten obal od spacáku opravdu celej sežral! Ke konci expedice, než FanTomáš zjistil, že má asi blbě založený film - FanTomáš: To mám ale hrubě dlouhej film ve foťáku, čtyřicátá fotka a ještě můžu fotit. Bomba! Fotografie z expedice zhlédněte v sekci Fotogalerie. |
Komentář