![Jeskynní systém Řeky - prezentace [9MB - PowerPoint]](cztxt/aktualne/jeskynni_system_reky.jpg)
Plánivy.CZ - Články
| Činnost ZO 6-19 Plánivy v roce 2003 Petr Polák, Tomáš Roth 07.12.2004 - >P< |
Počátkem roku 2003 jsme největší úsilí věnovali Nové Amatérské jeskyni, ve které jsme prováděli průzkum tlakového trativodu vedoucího jihovýchodním směrem z Macošského koridoru nedaleko I. vchodu do Bludiště M. Šlechty. Tento směr je velice perspektivní pro hledání uvažovaného pokračování chodby zvané Chrochtadlo, ve které se nachází poslední známé místo aktivního toku Bílé vody. Ta se ztrácí v nízkém odtokovém sifonu a směr všech chodeb ukazuje paralelní směr jejího odtoku podél Macošského koridoru, tedy ne přímo do Bludiště M. Šlechty.
Právě nalezení tohoto pokračování aktivního toku Bílé vody bylo sledováno v odbočce nazvané TNO (Tomášova nadějná odbočka).
Na jejím konci byl během předchozích průzkumných akcí ze sedmdesátých let zastižen sifon. Naší skupině se ovšem podařilo zjistit, že se o sifon nejedná, nýbrž o téměř zcela zatopenou horizontální plazivku. První průnik byl podniknut při příznivém vodním stavu, kdy nepatrně snížená hladina vody a silně zvýšená hladina adrenalinu dovolily proniknout tímto 10 metrů dlouhým polosifonem nazvaným výmluvně Rakev až do krátkého suchého pokračování, kde byl nalezen tlakový komínek, nezdolatelný pro jednu zablácenou osobu. Po nezáměrném zveličení rozměrů komínku při líčení objevu, bylo rozpoutáno veliké úsilí na zdolání této plazivky, které spočívalo ve „vykýblování“ tekutého bahna do provizorní hrázky nad našimi hlavami a po osazení ruční dvoupístové Lila pumpy také čerpání vody do jezírka v Macošském koridoru. Při převýšení cca 15 metrů, bylo zapotřebí skutečně velkého množství zdatných paží, které dokázaly tyto dva písty rozpohybovat. Galeje se v těchto místech zdáli být výletem po moři, a tak tato místa byla pojmenována jako Peklo. Po několika nezdařených akcích se 15. března podařilo proniknout Rakví až pod zmíněný komín dvěma členům, kteří tlakovou rouru pokořili metodou lidského žebříku. Ve výšce asi 4 metrů se komín prudce zlomil do úzkého tlakového kanálu. Ten pak pokračoval a malými studnami se napojil opět do spodní chodbičky, která vyústila do většího dómku. Ve dně však místo volného pokračování na aktiv Bílé vody vězel zcela neprůlezně ucpaný hlinitý trychtýř, očividně směřující do níže položených pater. Vzhledem k výsledku takto náročné akce bylo toto koncové místo nazváno dóm „Nikdy se sem nesnaž dostat“. Za jiných okolností by se zde jistě dala kopat šachta až do hledané chodby, ale vzhledem k tomu, že se do koncového dómku dostal pouze jeden člověk, a to ještě nejzdatnější z naší skupiny, byli jsme nuceni na tuto cestu do objevů zapomenout. Nezbývá než poděkovat našim kamarádům, kteří nám pomáhali při práci v této odbočce. Při extrémně suchém letním počasí byl učiněn průnik z odtokové části Krematoria do známých partií Chrochtala. Pozoruhodné bylo, že tento dělící sifon, dlouhý asi 5 m, se změnil v polosifon a dovolil tento ojedinělý průstup. V odtokovém sifonu Chrochtadla však zůstala hladina vody nezměněna. Současně byl prozkoumán také přítokový sifon do Krematoria, jehož hladina se snížila natolik, že bylo možné proniknout do prostor za ním. Tyto prostory tvoří vodní dóm s postranními kapsami, které se záhy sklání do prostorných a hlubokých sifonů.
V jeskyni 13C byl za těchto extrémně nízkých vodních stavů poprvé v historii čerpán přítokový sifon směrem na jeskyni Spirálku. Při snížení hladiny o zhruba 6 m bylo proniknuto ze strany 13C asi 60 m proti toku a ze strany Spirálky bylo zaměřeno téměř 115 m. Od dalšího čerpání bylo z časových důvodů upuštěno. Hlavní zatopená část pod propastí Fetanka zůstala i nadále neznámá. Hlavní však bylo zjištění, že sifon ležící na aktivním toku Bílé vody jde během nízkých letních vodních stavů čerpat již dvěma čerpadly KDMU 80. Další plánovaný čerpací pokus již nebylo možné zrealizovat díky vysokým vodním stavům. Během vánočního soustředění proběhlo dokončení mapování pater nad Barevnou kaskádou a současně byl technicky vylezen poslední komín tohoto patra – komín Tří drtičů vysoký 18 m. Na jeho vrcholu bylo dosaženo asi 15 m dlouhé vyzdobené horizontální patro se dvěmi dómovitými prostorami směřující do závalu.
V Křížově závrtu jsme po vyřízení žádosti o výjimku provizorně zpřístupnili lokalitu a na dně skalnatého vstupního jícnu jsme v malé síňce počali hloubit sondu. Ke konci roku bylo dosaženo hloubky 6 metrů. Ze složení výplně bylo konstatováno, že v této hloubce dosud nebyly žádné výkopové práce prováděny, a tak můžeme očekávat při úspěšném průniku zastižení doposud neznámých prostor. V jeskyni Piková dáma byla na konci roku obnovena činnost v tlakové chodbě mezi prostorami známými jako Kyvadlo a Dóm u druhého kyvadla. Zde bylo přistoupeno k útoku na zával, který uzavíral další cestu. Jako vodítko nám sloužil průvan proudící dovnitř závalu. Po několika akcích bylo však místo pojmenováno Přesýpací hodiny a již z toho lze vytušit kam jsme se doposud dostali. Zkrátka po asi deseti akcích jsme stále na stejném místě, ale nadšení a průvan nám stále dodávají sil do další práce. Během roku podnikla skupina expedici do jeskyní “Řeky sedmi jmen“ ve Slovinsku - oblast přítoků řeky Lublanice. V letním období proběhla týdenní expedice do Rumunska do oblasti Sureanu a Padis, které se zúčastnilo 10 členů naší skupiny. Na podzim navštěvujeme kolegy jeskyňáře z Borinského krasu na Slovensku. V červnu jsme spolu s Pustožlebskou skupinou a skupinou Topas uspořádali v Ostrově u Macochy výstavu na téma Amatérská jeskyně. Skupina ve spolupráci se Správou CHKOMK opravila vchody na jeskyních Spirálka a v jeskyni 13C nově zabezpečila a opravila vstupní partie až po Dóm Halucinací. V průběhu celého roku byla pořizována fotodokumentace většiny našich jeskyní. Radiomajákem byl zaměřen koncový bod jeskyně Plánivy a hlavní tah jeskyně 13C, za což patří dík našemu kamarádovi Petru Nakládalovi. Členové se podíleli na činnosti SZS. |
Komentář