![Jeskynní systém Řeky - prezentace [9MB - PowerPoint]](cztxt/aktualne/jeskynni_system_reky.jpg)
Plánivy.CZ - Expedice, akce
| Maďarsko 2001 9.-12.3.2001, Budapešť 01.04.2001 - FanTomáš |
Na pozdní zimní termín naplánovala naše skupina návštěvu termálního krasu v Budapešti. Vyrážíme v pátek v odpoledních hodinách ve třech autech s pořádnou zásobou škopků a chutí si pořádně zajeskyňařit v teploučkých dírách. Před Budapeští se setkáváme s maďarskými přáteli, kteří nás navedli spletitými ulicemi až do svého Klubu ve středu města, kde jsme měli tu čest po tři noci pobývat. Byla to těžká pohoda! Hned vedle baru byla TV s brutálně dobrým nočním vysíláním, při kterém vůbec nevadilo, že bylo se španělským dabingem a dál tu byla i sauna a šipky (vedle skleněných dveří, jak se později ukázalo, velice nestrategicky umístěné). První večer byl seznamovací. Hodnotili jsme navzájem kvalitu národních piv, ale Plzeň jednoznačně vyhrála. Maďaři však bodovali svým vynikajícím Tokajským vínem.
Ráno v 8.30 vyrážíme auty do okrajové čtvrti, kde máme naplánované tři exkurze. Ve čtyřech za sebou jedoucích autech si nemůžeme nevšimnout nevšední světelné signalizace. Nejenže oranžová svítila hodně dlouho, ale místy přecházela až do odstínu oranžovočervené. Šťastní to budapeští řidiči! První jeskyně Ferenc, ačkoli velice členitá a rozsáhlá, stává se u několika členů naší skupiny neoblíbenou. Já hned na začátku exkurze promazal vstřikování do karbidky WéDéčkem a jak se o pár metrů hlouběji ukázalo, má karbidka uměla i docela obstojně svařovat! Naštěstí byl Fredy zručný a ukázal mi skryté výhody náhradního těsnění na hořák. Pak mi bylo ještě na příště doporučeno bráti sebou rodiče a mohli jsem vesele pokračovat. Jako další zásadní věc byla odhalena volba úžiny, kterou si Pavel vybral na prolezení. Rval se statečně, ale několikrát zlomené žebro opět ňák nevydrželo! Třetí věcí byla ta vyšší teplota (13 °C) v jeskyni. A tak jsme po každé vylízali z jeskyní pořádně zapocení.
Jako druhou jsme navštívili nedalekou veřejnosti přístupnou jeskyni, která byla objevena bagrem, co hloubil na kopečku nad ní základy pro vilku. Ve všech těchto jeskyních převládala výzdoba malých květákovitých krystalů. Třetí byla přísně hlídaná jeskyně Jožev. Tu objevil taky bagr. Zaparkovali jsme poblíž vchodu na netradiční oplocené loučce uprostřed vilové čtvrti. Byla to národní rezervace. Dolů (asi 40m) jsme mohli vlézt většina jen s elektrickým osvětlením. Jaké bylo však naše překvapení, když jsme mohli spatřit ony bělostně vyzdobené dómy nasvětlené silnými halogeny. Ty byly sponzorovány prominentními návštěvami. Je vidět, že se máme ještě co učit! Sádrovcové útvary byly fakt super! Večer jsme si promítali diáky z objevných expedic Maďarů z Itálie a posléze jsme se přesunuli na škopek o Klub dál, tentokrát do horolezeckého! Maďaři nás porazili ve stolním fotbálku a v rozverné náladě po nočním vysílání jsme šli spat. V 9.00 vyrážíme do další 13km dlouhé jeskyně Pál-Volgyi-Barlang (druhé nejdelší v Maďarsku). Ta se nachází v lomu ve stejné okrajové části Budapeště, co jsme byli předešlý den. Zpočátku nás zarazil velký počet mládeže v helmičkách, ale naštěstí se nás to netýkalo. Jeskyně byla totiž zpřístupněna třemi způsoby: pro veřejnost 300m beton, pro mládež choďáčky ve vstupních partiích a kilometrový koridor pro pokročilé. Na trase byly takové vychytávky jako rozchrastané stěny ztužené pěnou na okna, K2ka a spousta plazivek a žebříků. Tyto části jeskyně byly objeveny docela nedávno a Maďaři je taktéž chrání zákazem používání karbidek. Ještě jsem se stačil dovědět, že si Maďarský lid o jeskyňářích myslí, že to sou úplní magoři a šli jsme pomalu ven. Vyvstala otázka, co si o nás tedy myslí naši krajané? Naštěstí nejsou tak sdílní. Nejhorší výraz, co znám jsou díráci a krtci.
Tentokrát jsme navštívili večerní Budapešť a zašli na jedno do Irisch Pubu a na kafíčko do kavárničky. Ti méně ospalí vylezli ještě na kopec se vzpěračkou, aby spatřili bombasticky osvětlené velkoměsto. Večerní program v TV byl zklamáním pro ty, co čekali oblíbené španělské Or Si, Or Si! Aspoň jsme šli relativně brzo spát. Ráno pro nás přijel Fredy a zavezl nás opět k lomu, kde tentokrát jdeme do jeskyně Mátyás-Hegyi-Barlang. Ta je průvanově propojena s Pál-Volgyi-Barlang, ale po fyzickém propojení se stále pátrá. Ačkoli nevyzdobená, přesto si nás získává množstvím volného lezení a trenažerů na vylepšení techniky zdolávání obtížných úseků. V závěru prohlídky se ještě většina členů propasírovala skrz nehorázně úzké okno (škoda, že já a Jindra máme tak široké kyčle)! Venku jsme si pak vše nabalili do aut a pomalu nabrali směr na dálnici. Cestou jsme nakoupili ještě Tokajské a definitivně se rozloučili s naším nejoblíbenějším průvodcem Fredym! Cesta zpět pak proběhla naštěstí bez ztráty na životech. Fotky z této akce jsou k prohlédnutí v naší fotogalerii.
|
Komentář