Plánivy.CZ - stránky ZO ČSS 6-19 Plánivy

English version

Doporučujeme

Jeskynní systém Řeky - prezentace [9MB - PowerPoint]

Plánivy.CZ - Články

Čerpání přítokového sifonu v 13C
Objev části aktivního obtoku v jeskyni Spirálka - 10.-13.července 2003
Libor Beny Beneš, Sebastian Kovačič
01.03.2004 - >P<

V loňském roce tomu bylo 20 let, kdy po znovuotevření zavalené vstupní šachty započala Plánivská skupina sérií čerpacích pokusů druhou etapu objevování této pozoruhodné jeskyně. Po roce 1993 se zájem skupiny přesměroval na navrácenou Novou Amatérskou jeskyni, a výzkumy na starších lokalitách stagnovaly. Výjimkou bylo jen čerpání pikovko-spirálkového sifonu, korunované na konci roku 1994 objevem Kalvárie za Glozarovým komínem. Ke zmrazení činnosti přispělo i vyhoření plánivské základny Srub v roce 1996. Další zaznamenatelnou akcí je druhý pokus o prodloužení Kalvárie ze zimy 1999/2000. V jejím rámci byl potřetí kompletně vyčerpán P-S sifon a po vyčerpání Sifonu pod žebřem objeven Dóm bahnofilů, komunikující se sifonem Kaple.

Příznivý vodní stav v letošním roce a nová krev ve skupině přispěla k rozhodnutí pokusit se o dlouho připravovaný pokus o čerpání přítokového sifonu v jeskyni 13C. Několika průzkumnými akcemi se v posledních letech podařilo prokázat, že jeho hladina komunikuje s hladinou Odtokového sifonu ve Spirálce. Z dostupných potápěčských nákresů vyplývalo, že na zprůchodnění celého sifonu by bylo třeba vyčerpat vodu do hloubky cca 12m. Avšak po snížení hladiny jen o několik metrů by se na straně Spirálky otevřelo větší množství prostor, u kterých udávali potápěči i volnou hladinu.
Po několikatýdenních přípravách a čekání na nejvhodnější počasí jsme se rozhodli zahájit pokus, protože předpovědi počasí na příští týden již nebyly příznivé. Je čtvrtek večer 10.7.03, scházíme se k transportu připraveného materiálu do jeskyně 13C. Postupně spouštíme dolů obě kalová čerpadla KDFU 80, kabely, tepelné ochrany, rozdvojky, hadice, atd. Čerpadla vhazujeme co nejhlouběji do sifonu a od nich natahujeme po proudu až pod Dóm halucinací dva hadicové tahy „B“. Po zapnutí všechno kupodivu funguje, jak má. Po ověření chodu celého systému čerpadla vypínáme a zapojujeme tak, aby se dala spustit z povrchu. Ze základny Dittrich natahujeme až k sifonu polní telefon.
V pátek dopoledne (10:00) zapínáme čerpadla naostro. Nikdo nezná množství vody v sifonu a tak s napětím očekáváme, s jakou rychlostí bude voda klesat. Svoji roli zde hraje i stálý, byť minimální aktivní tok Bílé vody. Obáváme se, aby se voda z jeskyně 13C nevracela přes štěrky zpátky do sifonu. Vzhledem k tolika neznámým bereme tento pokus především jako seznámení s možnostmi čerpání tohoto sifonu. Po několika hodinách je jasné, že voda klesá. Střídáme se po směnách, především při kontrole hladiny. Vzhledem k rychlosti klesání není nutné posouvat čerpadla tak často. Objevující se svah v přítokovém sifonu je zatím velmi pozvolný.

V sobotu ráno kolem 10. hod. jdeme na první průzkum do Spirálky. Hlídky od čerpadel hlásí pokles hladiny asi o 1,7m. Překračujeme tmu v prvním vstupu do Odtokovém sifonu a zadním vchodem z Dómu u Pilíře pronikáme do dříve zatopených prostor. Již nějakou dobu slyšitelný zvuk tekoucí vody nás nenechává na pochybách, že sem nejdeme nadarmo. Klečíme na štěrkovém náspu v nízké klenuté prostoře. Zleva přitéká v několika peřejích Bílá voda, která čeří hladinu ustupujícího sifonu. Vpravo nemůžeme pro množství páry dosvítit na stěnu a voda je tím směrem stále ještě dost hluboká. Jdeme se tedy zatím podívat na přítokovou chodbu. V sedimentech si zde voda vyhloubila hluboké koryto. Postupně se dno vyrovnává a začíná klesat strop z původních 1,5m na 0,8m. Po asi 25 metrech chodby široké od 2m do 2,5m se dostáváme k cca 3m širokému sifonu, do kterého se postupně snižuje strop chodby. Přes odvážné zanoření (Uli) byl sifon označen pro svoji malou výšku jako neprůlezný. Částí chodby byla vedená potápěčská šnůra. Na několika místech, zejména v několika menších komíncích, byla drobná krápníková výzdoba. Vracíme se zpátky a doufáme, že hladina sifonu zase o kousek poklesla.
Vzduch se zatím trochu vyčistil, ale na stěnu v pravé části vstupní prostory stále nemůžeme pořádně dosvítit. Konstatujeme, že to, co slyšíme, je ozvěna a ta tma je další pokračování. Po tomto vyjasnění situace se zanořujeme do vody. Snažíme se vyhledávat nejmělčí místa, ale i tak nám nakonec voda dosahuje až „tam“, neboli po kule. Za rohem přechází tma v obrovskou tlakovou chodbu o průměru 3m, rovnou jako když střelí. Daří se nám držet ponor a po štěrkových valech na dně postupjeme kupředu. Radostné hlaholení vyvolává mohutnou ozvěnu a chodba je, podle našeho ponoru, pojmenována Kulová chodba. Po asi 20m se chodba lomí v pravém úhlu a pokračuje dál s náznakem pukliny ve stropě. Po dalších asi 20m začíná v neměnném profilu klesat pozvolna pod hladinu, takže zatím zastavujeme postup. Ve zlomu chodby vlevo jsme vylezli (SeBo) komín situovaný na hlavní puklině (+7) bez dalšího pokračování. Byl pěkně vyzdoben krápníky a bílým sintrem. Další průzkum chodby bude pokračovat po dalším snížení hladiny. Při detailnějším průzkumu vstupní prostory sifonu jsme našli smotanou hasičskou hadici, označovanou potápěči za „záhadu v jednom z komínů“. Ležela na bahnité polici, ze které vystupovalo několik skalních břitů, nedaleko od prvního vstupu do Odtokového sifonu.
Při zpáteční cestě jsme ještě nalezli (SeBo, Uli) do Fousatého sifonu. Byl zcela prázdný a podařilo se úzkou horizontální chodbičkou směřující pod Bránu prolézt až do malé síňky 5x2x1,5m. Na jejím konci byl zával a bylo slyšet tekoucí vodu.
V sobotu odpoledne jsme vyrazili na další směnu zaměřenou především na zmapování nových prostor. V hlavním směru jsme pokročili o dalších několik desítek metrů, ale chodba se stále postupně zanořovala pod hladinu. Usoudili jsme, že zde asi začíná ono popisované snížení dna na –12m. Čerpadla stále běžela, protože jsme v neděli dopoledne chtěli zmapovat vyčerpaný kousek sifonu ze strany 13C. Byla provedena také kontrola sifonu ve Fetance. Hladina poklesla, ovšem bez nových volných prostor.
V neděli ráno jsme šli mapovat do 13C. Zjistili jsme, že hladina poklesla tak, že se lze na člunu protáhnout pod skalním břitem do dalšího prostoru s volnou hladinou. Hlavní chodba pokračovala v původním směru asi 25m a na konci se lomila doprava v délce dalších asi 6m. Strop a stěny byly pěkně vyerodovány vodou. Dno nebylo nikde vidět. Po zmapování vyčerpaných prostor jsme zahájili likvidaci čerpáku a transport materiálu na povrch.
Mezitím navštívila další část členů prostory ve Spirálce. Noční pokles hladiny způsobil, že se jim podařilo proniknout hlavní chodbou dál, než mapovacímu družstvu. Na konci objevili větší dóm, založený na příčné puklině a vyplněný hlubokou vodou.
Závěrem bylo konstatováno, že sifon je bez ohledu na některé skeptické názory čerpatelný. Podmínkou je co největší sucho a dostatek času. Rychlost čerpání se pohybovala od 1,5m do 2m za 24hod. Použití většího počtu čerpadel je vázané na parametry el. přípojky. Přítok Bílé vody i za takového sucha se skoro rovnal výkonu jednoho čerpadla. Sifon byl v uvedeném období vyčerpán do hloubky cca 6m. Poloha nového přítokového sifonu Bílé vody napovídá, že aktivní tok Bílé vody pravděpodobně Spirálku podtéká a ne obtéká, jak se předpokládalo dosud. Předpokládaný směr Fousatého sifonu na přítok od Plániv (dle barvicích pokusů) se nepotvrdil. Nalezení tohoto přítoku a objasnění dalšího průběhu aktivního toku bude předmětem zkoumání v následujícím období.

Komentář